|
| ||||
| ||||
|
-55
fessora dra Jos. Mrštíka') ku zalození olomoucký reditel kűru j o s e f N e š v e- lliecésní Jednoty « povzbudiv význam- r a') a brnęnský reditel F r a n t i š e k ným pastýrským listem všechny cinitele Musil. posvátného zpęvu kostelního k úcinné V bratrském národę polsk,--m velikých reformné práci. Dr. M r š t í k vyškolený zásluh o znovuzrození chorálu si získal Cyrillista, chopil se dlouho ocekávaného dr. Josef Surzynski, probošt v Po- podnętu, zalozil r. 1394 Diecésní jednotu, znani. jíz nyní podrízeno jest 25 Jednot farních, Ve všech pak krajích ceskoslovan- usporádal v Horicích a v Hradci dvoje ských nemenší vliv na reformu církev- Cyrillské exercicie a putuje od fary ního zpęvu mají od r. 1875 ucitelské k fare koná prednášky odborné, povzbu- ústavy, v nichz hudba chrámová, zvláštę zuje ku zarizování nových jednot farních hra na varhany staly se od té doby a vybízí ku pilné práci reformy hudební. predmętem povinným a v nichz pécí ny- A pole pripravené jeho agitacní prací nęjších professorű zpęvu a hudby vy- zkypreno a zušlechtęno jest potęšitelnou chází nová generace ucitelstva obrodu cinností mnohých riditelű kűru v diecési. zpęvu církevního prející. Budiz ucinęna zmínka o kathedrálním Velectęné shromázdęní! I tęchto ry- kűru Králohradeckém, jehoz reditelem sűv dęjin církeviií hudby a zvláštę cho- jest Jan Wűnsch, budiz vzpomenuto rálu racte seznávati, ze chorál sahá svým riditele kűru jicínského Františka Jiráska, pűvodem sice do prvních dob entllusi- Horického Ceńka Pilare a j. asmu krestanského, ale ze nezűstal v ko- Na Moravę mezi prvními krísiteli lébce svého vývoje, není dítętem, jez církevního zpęvu stojí knęz P a v e l sotva ze se narodí, jiz umírá, není v dobę K r I z k o v s ký 2) v jehoz šlépęjích krácí naší zádným anachronismem, vęcí dávno prezilou, u níz bychom velebili jen její `) Dr. J. Mrštik naroz. 17. dubna 1854, vstoupil starobylou historii. Bohatý a neustálý do semináre Budęjovického, jako bohoslovec do- pisoval do »Cyrilla« a šíril mezi spoluzáky pravou vývoj chorálu zarucuje jeho praktickou hudbu církevní. Po svém vysvęcení r. 1876 byl potrebu i ve vęcech našich. Proto po kaplanem v Nové Bystrici, od r. 1877—1881 nešfastné dobę jeho barocismu nadešla v Tábore, na to jako farár v Kláštere a od roku nyní touzebná a pro nęj slavná doba 1884—87 jako katecheta męšYanských škol na Vinohradech. Od r. 1887—92 byl professorem renaissance, doba obnovy. nábozenství na gymnasiu Královéhradeckém, ve kdyz ani nehledíme na nęj se stano- kteréz dobę Uyl povýšen na doktora bohosloví. viska praktického a zűstaneme pouze Od r. 1.892 jest proiessorem pastorálky a kate- u jeho historie, tu dosvędciti musíme, ze chetiky v bisk. seminári knęzském. Všude horlil pro opravu zpęvu církevního a na všech místech, hrou na varhany, klavír a violu. 3. Jako skladatel kde byl, zalozil Jednotu Cyrillskou (v Tábore hudební pojistil sobę jméno ryze národní písní spolecnę s Konrádem). a sborű, z nichz uvésti dluzno ctverozpęv =Utonulá= a) Pavel Krízkovský nar. se v Holasovicích >Kantáta Cyrillomethodéjská< na slova Sušilova, ve Slezsku 9. ledna 1820. Pocházel z rodiny uci- >Hvęzdy dvę se z východu berou v svatém prű- telské. Jako gymnasista v Opavę byl fundalistou vodu., »Dívca«, »Dar za lásku<, »Prosba odvede- na kűru kostela Mariánského. Po odbytých studiích ného, »Zaloba", >Zatoc se<, »Zahrada Bozí«, humanitních chtél se oddati v Olomouci filosofii, >Modlitba sv. Cyrila na sotnách«, »Pastýr a pout- avšak nemaje výzivy šel na venkov ucitelovat, níci=, »Výprask«; z písní nejzn,ímęjší jest: >Ejhle, Po trech letech r. 1843 podarilo se mu pokraco- svatý Velehrad uz zárí«. 4. Jako výtecný cvicitel vatí ve studiích filosofických v Brnę a po jejich a reditel velikých koncertá orkestrálních a sbo- dokoncení býti prijatu do kláštera Augustiniánű rových, jako zakladatel ceské hudby v Brnę za- u sv. Tomáše na Starém Brnę a studovati boho- lozením pęveckého spolku »Besedy brnénské< sloví v seminári Brnęnském. V nęm vešel v prá- získal si zvucného jména a slávy, jez vrcholu do- telství se slavným Sušilem a tęšil se mu po celý sáhla r. 1863, kdyz porádána byla v Brnę veliká svűj zivot. Po vysvęcení stal se r. 1850 koopera- slavnost Cyrillomethodęjská, k níz se dostavilo torem fary klášterní v Brnę. R. 1872 povolán za na 50 pęveckých jednot. iDle rozprav hud, cís. 8.) reditele kűru arcibisk. chrámu Pánę v Olomouci. 'j josef Nešvera, nyní reditel kűru pri arci- R. 1883 ochromila Krízkovského mrtvice, tak ze biskupském chrámu Pánę v Olomouci, narodil se se stal neschopým zastávati úrad riditele kűru a 24. ríjna 1842 v Praskolesích u Horovic. Jako odebral se do zátiší kláštera augustinianského prazský realista ucil se soukromę hudbę u reditele v Brnę, kde trávil poslední dny svého zivota. J. Krejcího. Roku 1861 vstoupil do ceského pae- Jmenování jeho konsistorním radou arcidiecése dagogia, po jehoz vystudování vęnoval se dráze Olomoucké o zvelebení církevní hudby poskvtlo ucitelské. Nez zanechal ucitelství, stal se reditelem mu cástecnę útęchy v jeho trapné nemoci. Zemrel kűru v Berounę a r. 1878 pri bisk. chrámu Pánę 8. kvętna 1885. Cinnost jeho brala se ctverým v Hradci Králové. Po P. Krízkovském stal se re- smęrem. 1. Byl reformatorem hudby kostelní. Kűr ditelem kűru v Olomouci. V Hradci i v Olomouci svatotomášský patri] mezi první kűry reformované ridí kűr ve smyslu pravé církevní hudby, jest znám hudby kostelní na Moravę a snad v Rakousku jako koncertní pianista a jako církevní, klavírní vűbec. 2. Jako výkonný umęlec vynikl mistrnou a operní skladatel. | ||||
|