|
| ||||
| ||||
|
-6o
Yalestrinovou ., Hodie Christus natus est«, hudby církevní vydatnę a s prospéchem prednesenou sborem Karlínským pri se šírila. Úmorná práce denní se skoncila pontifikální mši svaté, slavené na pa- za soumraku opętnę pozehnáním v semi- mátku gooletélio jubilea zalození biskup- nárském kostele, pri kterém zpívány ství prazského, tehdáz v Praze s velikou jsou veškerými úcastníky lauretánslcé okázalostí konanélio. V reci této níze- litanie z diecésního zpęvníku. psaný zároveń poukázal strucnę, co Pri zpívané mši svaté tretího dne v prvém ctvrtstoletí Cyrillském vyko- tvorili sbor pęvecký úcastníci exercicií, nalo se v oboru zpęvu posvátného. Po s nimiz reditel Jirásek nacvicil a nyní oslovení predsedovę prednášel Y. Method prednesl Rennerovu mši pro ctvero muz- %'ojácek, benektin emauzský, o zpęvu ských hlasű a chorální Introit, Gloria, gregorianském, jakozto umęní po výtce Graduale, Offertorium, Communio a 1'ange duchovnim a ideálním, v cemz napotom lingua. Po mši svaté vysvętloval reditel Dobroslav Orel, vicerektor biskupského WV nsch prítomným na kruchtę sestro- studentského semináre, pokracoval, do- jení varhan, jakoz i riizné kombinace piniv theorii chorálu praktickým cvi- jednotlivých rejstríkű. Ponęvadz jednota cením s prítomnými Cyrillisty, které dne Cyrillslcá smęruje k tomu, aby po ve- toho i následujícího zasvęcoval v krásu škerých osadách zrizovaly se farní jed- zpęvű pri zpívané mši svaté ze stránky noty, ukázal nad jiné zkušený a nadšený historické, liturgické i pralcticicé. Odpo- Cyrillista josef Bidlo, rídící ucitel v _lIi- ledne vystoupil na recništę František Ji- letínę, kterak v prícinę této dluzno si rásek, reditel kűru v Jicínę, promluviv pocínati. Zrídiv pred mnohými lety vzor- nejprve tlieoreticky o liudebním pred- nou jednotu na osadę miletínslcé, vypra- nesu, prihlízeje k vícehlasnému zpęvu voval velepoutavę a poucnę, kterak pri liturgickému, nacez ihned s prítomnými práci si pocínal, uclivátiv vypravováním, praktické cvicení polvfonní zapocal, zvoliv odbornými vędomostmi a láskou k vęci za tím úcelem ctyrhlasnou mešní skladbu prosyceným, prítomné 1, nadšenému sou- B dur od J. Rennera ml., v nęmz i ná- hlasu. »Jdi a ciń téz !« bylo úchvatnou sledujícího dne pokracoval. Prednášky ozvęnou srdecných slov posledniho rec- prvého dne skoncil P. Aemilian Paukner, níka a výsledkem desátých exercicií promluviv o písni lidové a nacviciv lita- Cyrillských, která znęla v uších veške- nie z diecésního zpęvníku, které po zá- rých úcastníkű po trídenním cvicení do padu slunce zpívaly se pri pozehnání rűzných osaca se vracejících. v seminárském kostele krásnę malo- Pí-ed rozchodem návštivili posléze vaném a vzornę upraveném. všichni hosté męstské museum, aby si Pri zpívané mši svaté d r u h é h o dne prohlédli zejména skvostné kancionály prednesena jest » Missa in honorem sc. královéhradecké, I:rásué to památníky Caeciliae« od Y. Griesbaclira, Offerterium nękdejšího sboru literátského. a Pange lingua od J. Winsche, lntroit, Pocet stávajících jednot Cyrillských Graduale a Communio chorálnę, po jejíz rozmnozen jest v roce minulém dvęma skoncení reditel František Jirásek v od- novými farními jednotami, z nichz prvá borné prednášce dovodil, ze instrumen- zalozena byla v Borkovanecli, druliá tální hudba církevní není sice zakázána, v Moutnici, ta i ona v diecési Brnęnské. avšak vętšinou znemoznęna za prícinou Ve sborové škole Cyrillslcé, skládající takmęr obecného nedostatku rádnę se- se ze 2 oddęlení a cítající 89 zákű cviceného sboru hudebního. Po této pred- a zakyń, vyucoval zpęvu Jan Ev. Ze- nášce pokracoval vicerektor Orel v cvi- linka, který s nimi usporádal na svátek cení chorálním, jímz celé dopoledne sv. Jana Nep. pęvecl.ou akademii pro vypinil. Odpoledne vykládal reditel J. lid s bohatým programem, v nęmz byly R' nsch, kterak dluzno provázeti chorál zastoupeny staroceské Rorate, nízepsa- varhanami, po nęmz Orel s piítomnými ným upravené, gregorianský chorál a Í Následovala porada vikariátních jedna- TNTendelssohna, Koenena, Cainera, Pivodv, telű Cyrillských, pri pastorálních konfe- Sycliry a Zelinl:y. rencích duchovenstva cliecése králové- F. J. Lehner, liradecké r. 1887 v jednotlivých vikariá- predseda Obecné Jednoty Ct•rillsk.,. tech zvolených, v níz jednáno o zásadách, Praha. Duchovní akademii pro lid po- vedle kterých jim, jakoz i veškerým rádala pęvecká škola Cyrillská pri Akade- Cvrillistűm jest se ríditi, aby reforma mii kresPanskę v Praze, dne 16. kvętna 1899 | ||||
|