|
| ||||
| ||||
|
— 24 —
cűm doby nové tak zvaným -kamenem sluje ? Rozhodnę hudba instrumentální, úrazuR. Starý materiál budí postrach moderní orchestr. Po nęm ujal se slova svou opravdu az prílišnou d.iatonikou. moderní stroj varhanový. cly nezamítáme lliatonika, dle soudű historických ani jedinou z tęchto vymozeností moder- s na d nejstarší hudební vymozenost, ustu- ních. Kabátek, v nęmz upjaty jsou staro- puje ve všem (-liromatice moderní. Nutno církevní mody, jest dosti tęsný. totiz rozeznávati chromatiku doby staré My neštítíme se ani volné sady orche- a chromatiku doby nové, dovedeme-li stru, ani jeho a modernich varhan preroz- císti mezi rádkami dęjepisných dokladű. manitých barev tonovýcli. hly ale chceme Stará chromatika postrádá onęch pev- a musíme vládnouti starým materiálem ných základű harmonických a zároveń, i moderními vymozenostmi stejnę doko- oné bohatosti a rozmanitosti kombinací nale zvukových. t) vzhledem ku prostredkűm Pravých zásad harmonických odvolá- hmotným, ]:terc po ruce máme, vajících se na z p ę v n o s t hlasű a uspo- aby za rádání ensemblu męla by moderní chro- 2) dosazeno bylo pravé hudby matika šetriti co nejprísnęji. církevní. Chrouiatika má totiz onu vlastnost, Vzhledem l:u prostredkűm hmotným ze vystupuje nad míru svobodnę, ona chceme: aby hudba byla primęrena k si- porázela dríve a porází i nyní kazdý lám, které k disposici máme, at to jiz zákon, který v pouhý prelud ba predsu- chorál sám, nebo jednoduchá jedno-, dek zdánlivę se męní. Tak bylo vzdy dvou-, nebo víceiilasá skladba snadnęj- a bude. šího genru, nebo vętší skladba s prűvo- Kdyz pak nestací jiz všecky nauky dem varlian, instrumentu nebo vokální svobodné, hledí theoretikové upraviti ma- bez prűvodu. Nikdo síly svoje nepre- teriál ve formy ustálené mezi dva zivly, ceiluj ! Cesty mohou býti rozlicné, ale totiz mezi diatoniku a chromatiku posta- vűli męjme všickni rovnou. vené, talc ze základem všeho zirstane opęt Budeme-li této zásadu šetriti, vypiníme jen diatonika. Proc tento prirozený zákon i bod druhý, totiz, aby hudba církevní męniti nelze, jest na bílední. Hu d e b n í dosáhla úcelu svého aestetickélio. Pí- tom svęt zpíval a zpívati neprestane! dluzno vzdy míti na zreteli hlavní nej- — Co však zpívati se má, musí býti psáno vyšší stanovisko, aby liudba posvátná ne- tak, aby se to také zpívati mohlo. zbloudila z pravé cesty své, a b y n e b y 1 a Jinak píše se pro ctyry trubky, jinak svętskou, aby na nic svętského pro ctyry muzské hlasy. Jinak píše se neb theatrálního nepripomínala. pro smyccový kvartet, jinak pro ctvero Starou instrumentálku odklidili jsme z ce- smíšených hlasű. sty, proc? Její nálada byla náladou Zpęvnost staroklasické diatoniky zű- rythmű tanecních znešvarena. stane ve svém výrazu hudebním i v tech- Chorál a na jeho základę zosnované nickém usporádání svém vzorem trva- skladby doby starší i doby nové nezbloudí, lým. " ádný rozházený sloh hudební staré zde byla nálada svętská úpinę vymýtęna, vzory tyto nezastíní, ale spíše obnoví. treba i všecky skladby nebyly zrovna Hudebnímu svętu nebyly oba zivly ceny hudební prímo klasické aneb hloub- diatonika a chromatika nikdy cizími. kou vynalézavosti hudební ménę vynikaly. Chorál v úpravę Rehore Velikého, jak Mnohé i ty nejmenší jsou vzhledem v rímských chorálnícli knihácli obsazen k úcelu, za jakým povstaly, pravými per- jest, chromatických zmęn, ani chroma- lami, proc? Vzdyf i nejmenší sborové tických harmonií nepripouští. Harmonie, chrámových kűrí~ mohli se na jich prove- co moderní vymozenost, podává predem dení odváziti bez nebezpecenství, ze po- naulzu o citlivém tonu, pozdęji męní chro- vstane zmatek na kűru pri obęti nejsvę- maticky nęlzteré stupnę, aby ráz toniny tęjší. Jest to vítęzství skvęlé, uvázíme-li byl zacliován, konecnę staví co základ jakých experimentű bylo a snad ještę jest dvanáctitonovou stupnici chromatickou a zapotrebí sehnati o pouti muziku, at byla na tuto staví rázné a nejrozmanitęjší pű- jakákoliv, slavnou byla, kdyz alespoń vabné a bohaté harmonie. Všecky harmo- jedna trubka a jeden buben byly zastou- nické kombinace pojí se v celek. Kazdá peny, treba promęnęna obratem ruky harmonie mozna jest v kazdé toninę. skladba pro smíšený sbor ve sbor muzský, Kdo byl otcem této veleplodné svo- kde prvý tenorista zastupoval soprán, body hudebního výrazu, který harmonií druhý tenorista alt, prvý basista tenor | ||||
|