|
| ||||
| ||||
|
25 —
atd. (!!), nękolik houslí, basová tuba, trubka a oratoriem jest asi ten, jako bychom i-ekli a buben dopinili ensemble. O textu ani modlitba hudbou provázena a zbozný dęj nemluvme, pi•išli bycliom tuze daleko. zpívaný na jevišti co lira duchovní. Od Mnoho uvazováno o tom, jakou býti oratoria krátká jest cesta k Hudbę cír- má hudba cirizevní. Jcdui chtí míti hudbu kevní, mnohem kratší však k liu lbę svęt- církevní takovou, aby nepostrádala ji- ské.lkusiti mozno všecko, avsak jedno stého vzletu dramati.lcélio, ona musí býti zűstává pevným a nezmęnitelným a sice za kazdou cenu efektní. Proud hlasový poznání oné pravdy, ze hudba církevní, vírí, jásá, tam opęt klesá, korí se v prach. tak jal: církev sobc tuto myslí, vxusu Jednou hnán tempem hbitým a silou, široké vrstvy (nęm. »der Menge«) hold okamzitę klesá v pokorné pianissimo. prinésti neműze. Ona má vznešený úkol Druzi povazují za základ hudby církevní vesti lid krestanslcý ku pravdę. »cantus planus« bez nátęru dramatiky a Není zajisté hudba chrámová co pod- odporucují pro skladbu církevni náladu statná liturgická cást koncertem symfo- chorální. Efekt zajisté není nebezpecným nickým ani komorním, nebo kontrapunk- hudbę posvátné, nelclesneli v afekt.`) tickou studií ci etydou. "Zboznost nesídlí Nechci být zde smęrodatným vűdcem, jedinę v modu starocirkevním, tím ménę pripomínám pouze: vęnujme bedlivou v chromatu moderním ale v nálad é pozornost tomu, abychom neoctli se opęt skladby samé. Je-li nálada chorální tam, kde jsme byli na pocátku druhé skutecným vzorem, o tom podali svęde- poloviny století iy., kdy za kazdou cenu ctví muzové vyvolení. Náladu chorální musel býti orcliestr, at byi jakýkoliv. a ráz symbolicko-dramatický zrime za- Sáhlo se namnoze ku skladbám velikým, stoupený v mnohých skladbách ceských pro které scházelo schopných sil, kdyz i cizích mistrű. At jiz vládne tam zivel to jiz dále nešlo, vítęzil sloli operetní a pouze diatonický nebo tento s chroma- rythmy tance. tem sloucený, my zádáme vzdy náladu Tak jak církev katolická tęsnę sloucila a vzlet jen církevní, ponęvadz ti-rchol liudbu s ki•estanslco-katolickou liturgií a všeho umęleckého snazení spocívá jedinę této podstatnou cástí jí ucinila, rovnęz tak v té pravdę, ze pravá hudba cír- tęzko jest spojiti tuto s hudbou svętskou, kevní nic lehkováznę odbytého treba tonem národním vyznęla. Jediná obsahovati nesmí, úpiný od slova cesta strední však jest a sice smęr hudby k slovu srozumitelný církvi oratorní, ráz sytnbolicko-dramatický. predepsaný textzachovati musí, Pomęr mezi presnou hudbou církevní náladou svou pak na nic svęt- ského nebo theatrálniho upo- *) Efekt hudby církevní spocívá ve správné mínati nesiní. Zachováme-li neporu- výslovnosti, v správném tvorení tonu, v piné prí- šené tyto zásady, pak bude hudba posvát- zvucnosti slova (bez tak zv. tucných prízvukű) a ná vęrnou, pravou dcerou církve kato- v presném odstínování, které vzdy zachovati dluzno, zvláštę pak v skladbách homofonních, jedno- lické a skutecnou Bohu milou tęšitelkou duchých. zivota našeho. Kouzla kralevice carodęje cili : Výlet do predešlých století ku pramenűm hudby církevní. Predneseno o valné hromadę Cyrillské jednoty v Zelivę. (llokoncení.) Bylo jiz bez mála okolo deváté lio- dvorí pred chrámem na ctyi•ech 5o loket diny, t. j.: naší hodiny tretí odpoledne, vysokýcli pozlacených svícnecli, opa- kdyz slavnostní bohosluzba se skoncila trených zlatými mískami, zapáleny umęlé a zástupové lcu krátkému odpocinku ode- ohnę rozlicnýcii barev, které postupnę brali se do svýcli stanű. ILu krátkému ozarovaly celý Jeruzalem. Zárovei provo- jen, pravím ; nebo kazdý tęšil se na slav- zovali v témz nádvorí vznešení israelité, nost vecerní, která téhoz dne ještę na- drzíc v rukou rozzaté pochodnę, posvátné stávala a která męla jiz ráz více zábavný tance a na obloukovitých stupních, které nez bohosluzebný. Bylyt zajistí téhoz dne vedly z nádvorí dolejšího do horejšílio, k veceru, kdyz se setmęlo, v dolejším ná- stály cetné sbory levitű a pęvcű, zpíva- | ||||
|