|
| ||||
| ||||
|
— 26 —
jících za prúvodu nejdove(Inęjších hudeb- ze tím okázalým spűsobem, kterým jsi níkű t. zv. »stupńové zalmy« (119•-133•)• dnes slavnost stánkű konati vidęl, nesvę- Pojednou utichlo všecko mnozství a dva tila se za casu krále Davida a Salamouna, knęzí troubíce na dlouhé stríbrné surmy nýbrz az teprve v dobę po návratu ze sestupovali zvolna po schodech dolű a krá- zajetí babylonského. Já proto obę doby celi velebným krokem az k bránę vý- spojil a "Tobę soucasnę ukázal, abys jed- chodní. Tam se obrátili a tak stojíce, ním pohledem všecko to prehlédnouti obráceni oblicejem k svatyni. povýšeným mohl, co v obojí dobę bohosluzbu Star. hlasem volali: »Predkové naši,*) kterí na "Zákona nádhernou a vznešenou cinilo. tęchto místech meškali, obraceli se zády ' e zpęv a umęní hudebné nemalou męrou ku chrámu a oblicejem k východu, klanę- k oslavę starozákonních sluzeb Bozích jíce se slunci; oci naše ale obráceny jsou prispívalo, molil jsi se sáru presvędciti k Hospodinu Bohu našemu.« Po tęch a műzeš to poznati také z toho, ze jiz slovech, jako kdyz vichrice zaduje náhle David král z 38.000 dospęlých levitű vy- do vysokých oken, zaburácel celým pro- bral 4000 pęvcű a hudebníkű a ty rozdę- stranstvím nevýslovný jásot a znova stri- lil na 24 trídy, z nichz kazdá męla svého daly se zpęv a ples a vírivá hudba s ohluš- nácelníka, mistra a cvicitele. Kazdá nými projevy samodęk z hloubi duše z tęch tríd konala strídavę s ostatními na povrch deroucího se nadšení. po jeden týden sluzbu ve svatyni a oslavo- Pohled na skvostné ono osvętlení a vala zpęvem a hudbou kazdodenní ranní na ty ohromné zástupy zpívajících a a vecerní obęt, zvláštę pak obętí sobotní. poslouchajících poutníku jeruzalemských O velikých výrocních slavnostech úcin- podobal se asi onomu pohledu, který kovalo více tríd zároveń. — I o tom mohl zazil jsem v Praze o jnbilejuí výstavę jsi z vlastního názoru nabyti jasného r. 1891., kdyz 18. srpna, v den narozenin ponętí, ze v tęch posvátných starozákon- císai-ských shromázdilo se na návrší pod ních zpęvech tkví koren a základ, pűvod palácem výstavním kolem svętehié fon- a pocátek nynęjších zpęvú církevních. tany pres 80.00o náštęvníkű. Výstavní Nebo byly nejen predobrazením církev- palác a jiné budovy, pak celé návrší a ního zpęvu katolického, ale jak jsi se celé stromoradí ozáreno bylo tisíci pre- sám presvędcil, tytéz chvalozpęvy, tytéz rozmanitých pestrobarevných, plynových, zalmy zpívají se bud zcásti pri církev- elektrických, lampionových a jiných svę- ních sluzbách Bozích az posavád. Nápęvy tel a nádherný vodotrysk metal do výše nynęjší ovšem se liší od tehdejších, ale celé proudy preskvostných barev. A celé slova jsou tatáz, ac smysl slov jest nyní mnozství prítomných návštęvníku uchvá- na mnoze jiný : co tehd2z naznacovalo, ceno jásavým nadšením pęlo za hlaholu se jako proroctví, to nyni naznacuje se dvou sborű hudebních mohutný chorál tęmi slovy jako vypinęní. Jako proroctví národních písní. "Takovou as byla ona zachovala se slova ona po celý starovęk vecerní slavnost chrámová v Jeruzalemę az do konce zákona -Mojzíšova; v "Zákonę co do zevnęjšího lesíku o slavnosti stánkű. pak Kristovę zachovala po dnes jako Okouzlen pohledem na velikolepou tu svędectví pravdy a jako dűkaz, ze, co slavnost chrámovou stál jsem nepohnutę prihodilo se v církvi sv. za doby krestan- vedle králevice, nemoha ani oci svých ské, pi•edpovędęno a nastínęno bylo sta odtrhnouti od carokrásné noci jeruzalem- a tisíce let uz di-íve, v pravęku lidském. ské. — Z dum mých vyrušil mę králov- — Také v tom shodují se i nynęjší i teh- ský carodęj, an poloziv mírnę ruku na dejší zpęvy posvátné, ze slouzily k oslavę rameno mé pravil: »Tak jako jsi dnes, sluzeb Bozích a ze vznesený básnicky` prvního dne, slaviti vidęl slavnost pod význam jejich jen tehdy nálezitę ocenęn zelenou, konala se ve chrámę a vűkol býti műze, kdyz uvazuje se v souvislosti chrámu po celých 8 dní s tím rozdílem, se sluzbou Bozí. Proto jsem také dnes ze obętovaných zvírat bylo o slavnostní více o bohosluzbę nez zpęvu samém bohosluzbę následujících dnű ménę a ze s Tebou hovoi•il a spíše jen ukázku veliko- sedmého dne ne pouze jednou, ale sedm- lepé bohosluzby Star. Zákona nez tehdej- krát obcházeli prűvodem oltár zápalný šího umęní liudebuího pred Tebou vyikou- na památku sedmerého obejítí a pak zlil, ponęvadz zpęv posvátný a zejmena dobytí męsta Jericha. To také vęz, bohosluzebný všecken svűj význam, vše- cku krásu a všecku vznešenost cerpá ze *) Bezbozní králové po Šalamounovi a jejich vznešenosti obęti a posvátnosti íikonu, pfívrzenci. kterému slouzí. To jest tak pravda, a | ||||
|