|
| ||||
| ||||
|
pripustiti ku výkonu bohosluzebnému skladatel pripojí: »Nová doba, vyšší
pouze umęlecká díla hudební, odpovída- technika, vyšší cíle — stále liloubęji.« jící veškerým pozadavkűm krásna. Proto Psycholog dolozí: »Nová generace, bo- dluzno v druhé radę pozorovati kűr se jem o existenci a pozadavky zivotními, stránky umęlecké vűbec. Jak tyto jakoz i nekonecným studiem uštvané zivly ve vzájemném spojení se dopltiují, nervósní t.vorstvo!,, bylo by asi predmętem celé této úvahy, Patrno jest, ze resultátem celé této avšak opęt se zretelem l:u drahotní tlieorie musí býti únava. Aby ale ponę- hmotné stránce doby moderní, kterou kud alespoii této svęt se ubránil, povstal v zádný príznivý pomęr srovnati nelze co výsledek všeobecné nudy realistický s dobou rozkvętu literátských pcvecicých smęr, který s pravdou nadpozemskou, jednot století osmnáctého. s vidinou typickou ci idealismem spojiti Representantem kűru chrámovélio jest se má. Ideální snazení na poli a byl jeho vládce (chorregent, správce umęleckém zápasí tedy s reali- ci i@editel), který v souhlasu s rectorem s m e m. Boj to nerovný, v kazdém ohledu ecclesiae, t. j. duchovním správcem (fa- neprirozený a církevnímu umęní roz- rárem) kostela a strázcem výhonu po liodnę nezdravý. Realismus chce všední stránce liturgické výkony církevnę-hu- myšlénku ovinouti gloriolou posvátného dební nastudoval a rídil. cítęní a stává se na pűdę církevní ide- V dobách starších, jak známo, za- álnę męlkým. On neműze zmęniti se stával úrad tento obycejnę starší ucitel v typickou vidinu, ponęvadz ztrnulou (školmistr), který byl dovedným pęvcem, jest forma jeho. Idealismus mnohou všední varhaníkem a hudcem vűbec. Jak veli- myšlénku na pűdę církevní moznou uci- kých az dojímavę krásných zásluh do- nil, realismus však mnohou myšlénku byli sobę muzové tito o hudbu clu-ámo- ideálnę zboznou rouchem všednosti odul. vou a národní vűbec, známo jest dosta- Nez vratme se k thématu. tecnę z dęjin vlasti naší. Kúr chrámový, stredisko hudebního Soulad zivota rodiunélio korunován krestanstva dob minulých, odchoval nám byl výsledky, ideálními na poli umęní velilcolepou radu umęlcű, významných hudebního. Zivot hudební pocínal jiz tvűrcích talentű, více ménę církevním v nizších trídách školy literní, jejíz vűdce cítęním prodchnutých. Palestrina Orl. byl ve skutecnosti v prvé radę prakti- Lasso, Hassler, Caldara, Brixi atd. Bach, ckým hudebníleem. Soukromé péstování Háudel, Vitásek, Tomášek, Kozeluh, umęní hudebního v rodinách velkomęst- Fűhrer, Horák, 1\Tendelssolni, Krejcí aj. v. ských v dobę naší nepi-ináší verejné pro- Cím dále, tirn více sblízila se hudba clirá- dukci hudební na kűru clirámovém ani mová se smęrem oratorním, odkudz pouze desátý díl uzitku jako v dobách minu- jediný krok stacil ku smęru svętsl:énlu, lých. Kűr chrámový byl tehdá stredi- který pocal v dobácli nejnovęjších hol- skem ".ivlu hudebního. Dnes spolkový dovati realismu. zivot velkomęstský, koncertní podium Církvi zacliována nejprednęjší zásluha, zábavných podnikű jest více ménę cílem ze kűr chrámový spojila v nerozlucný veškerého snazení. svazek s posvátným výkonem a idealuím Porovnáme-li ducha doby jmenované obradem ki-estanské liturgie. Nemozno s dobou moderní, tane nám mimovolnę tudíz pi-tkre posuzovati kdyz táz, církev na mysli otázka, není-li touha po mo- nechce, aby na kűru veden byl zápas derní vellcomęstslcé civilisaci cástecným idealismu s realistickým smęrem v umęní ubíjením prostého, ideálního a náfod- hudebním. Nutno však doloziti, ze zlo- ního svorného cítęní. Zdá se, jakoby miti moc tohoto není mozností jediného tento moderní velkomęstský tlak vyvolal okamziku, vzhledem ku hmotným pomę- jen boure, boje a zápasy nejenom na rűm doby nové, která se vším spokojiti poli politickém, ale i na poli umęleckém. se musí. (Pisatel má na zreteli velkomęstské po- Církev drzí se svého zpęvu chorál- męry prazské, vídeńské a j. v.) ního; on vyr'.aduje sice sil vyspęlých, Nebudiz nám mylnę rozumęno, jako pęvcű a dirigentű školených, mozno pro- bychom nepochopili snahu po vyšším a vésti jej však za všech i nejménę prízni- vyšším zdokonalení zivlu tak vznešeného, vých dob v ohledu drahotním. Není-li jakým umęní hudební vskutku jest. Kro- zlatých svícnű, drahých baldachynű a nikár i-ekne: »Jiná doba, jiný lid a mrav, velkolepých stavitelských okras, stací jiný spűsob cítęní a vyjádrení.« Virtuos, jednoduchý oltái•, prostý kriz, avšak | ||||
|