|
| ||||
| ||||
|
59 —
Abychom ještę urcitęji obraz ten na- z kostela sv. Jana na Skalce (pod F,mausy) kreslili, ucil iie vyjádreni reálné. Dívka k sv. Havlu na Starém męstę prazskérn. dospívající vstupuje do obchodního uci- Pisatel stýská si téz na varhanický lištę nebo do obchodu vűbec, vęnuje se šlendrián tu i tam se vyskytující, na nejen všedního dne, ale i v nedęli a ve »blesková« preludia a mezihry ve volném svátcl: dopoledne povolání krejcovskému, svętáckém slohu a na neesthetické pojí- modnímu a pod. Jiná, kdyz pozoruje,ie mání úcelu hudby posvátné vűbec a hlavnę lilas vyvíjeti se pocíná, vęnuje se zpęvu vytýká nedostatecné dotace, následkem dramatickému a v domnęní, ze církevní cehoz neműze vyšinouti se hudba církevní zpęv sborový hlasu jejímu na škodu by tak vysoko, aby v dokonalém souladu byl, a pi-esvędcena, ze »se tam málo stála s úchvatnými výkony krestansko- platí«, rovnęz zmizí, a škola sborová katolicl.ého oltáre. Týz paedagog vedle musí stále jen s malými prostredky po- J. L. Zvonare tušil záhy v ideálním du- cítati. Velkomęstské pomęry církevnę- chu svém, ze hudba církevní od casu hudební obroditi mozno jediným pro- Palestriny, Hándela, a vrstevníkű Bacho- stredkem, a teii spatrovati lze pouze ve vých ucinila oliromný skok ve všednost. sprostredkování rovnováhy mezi panují- Rozumí se, jak také zmínęný paeda- cími pomęry a stálou hmotnou podpo- gog Prokscll dále uvádí, ze nebýti br rou církevnímu umęní liudebnímu po- a tam se vyskytující nęjaké té prátelské skytovanou. ochoty, nebyla by hudba chrámová ani Všecky generace našeho století úst- takovou, jakou právę se jeví. Není pro- ním podáním nebo zápisy ucinęnými stredkű takových, aby dobę odpovídaly. v pravé dobę vyjadrují se v stejném Není rovnováhy mezi umęleckým poza- smyslu — nepríznivę. Pisateli tane na davkem a podporou. Mezi rádkami mű- mysli známý jiz obrázek, který uvádí zeme císti zretelnę, ze záliba, okamzitá paedagog Jos. Prokscll ve svých me- nálada úcinkujících jsou kvętiny, které moirech (Biografisches Denkmal, aus záhy vadnou - -. dessen Nachlasspapieren erreicht von Nad veškerou pochybnost postavena Prof. Rudolf Miiller, Reiclienberg, 1574) jest zajisté zkušenost, ze tęleso vokální o provozování hudby chrámové v prvé műze pouze tenkrát dosáhnouti výše polovinę ig. vęku. Uvádí mezi jiným, virtuosity, jsou-li clenové jeho stálou, »cestování« (NVanderung) riditele kűru neunavnou podporou kűru chrámového s klarinety v kapse, houslemi pod pazí a ve vzájemném pűsobení ruku v ruce a v rukou nęl:olilca vokalistű, s prová- nepretrzitę krácejí. zející jej chotí, která »archiv« obstarává (Pokracování.) Obecná jednota Cyrillská. VÝROCNÍ ZPRÁVY ZA ROK 1899. Arcidiecése Prazská. Druhou populární akademii duchovní uspo- b) Dr. Ant. Dvorák: Ave maris stella sl. Ry- rádala pévccká šk~~la Cyrillská pri Akade- skova; c) K. Bendl: »Ave Maria=, sl. Plesnivých. mii kresYanské na pocest poutníkű sv.-Janských 3. J. S. Bach: Chromatická fantasie a fuga pro dne 16. kvętna 1900 o r. hod. vec. ve dvoranę varhany, p. Ot. Zelinka. 4. a) J. Nešvera: Kyrie a zálozny svato-Václavské, za laskavého spoluúcin- Sanctus z jednohl. mše; b) F. Z. Skuherský: •O sa- kování sl. Almy Plesnívé, sl. Marie Ryskové, lutaris«; c) J. E. Zelinka: ,Diffusa est« a d) »Ave p. Otokara Z e l i n k y a pp. clenű chrámového Maria«, obę oddęlení Cyrillské školy. 5. V. E. Ho- kűru P. Marie Snęzné, rízením reditele kűru pana rák: »Esaudi Domine= pro soprán, housle a var- J. Z e ] i n k y, s následujícím poradem: 1. Dr. Fr. hany, sl. Plesnivých a pp. Pavlát a J. Zelinka. Witt : Kyrie a Sanctus ze mše Septimi toni, Cy- 6. a) W. A. Mozart: »Ave verum corpus=; b) G. rillská škola a sbor chrámový. 2. a) Dr. Ant. Dvo- F. H ndel: >Halleluja« z oratoria »Mesiáš«, škola rák: v0 sanctissimas, sl. RyUova a p. Ot. Zelinka: Cyrillská a sbor chrámový. Diecése Králové-Hradecká. Diecésní Jednota Cyrillská v Hradci Krá- 9. dubna 1900 o 8. hodiné vecerní v Adalbertinu lovę konala svou výrocní valnou hromadu dne 1 za úcasti 35 clenű. Mimo obvyklou cinnost sboru | ||||
|