|
| ||||
| ||||
|
-62
męstecka téhoz jména, jehoz domky jako vlaštovcí skoro kazdorocní: odchod vycvicených uz trochu hnízda prílepeny jsou na príkrý skalnatý svah zpęvákű a následkem toho nedostatek umęlejšího severovýchodního výbęzku Dachsteinu, kde vvsoko zpęvu schopných sil. Odešly nám dva soprány: nad męsteckem nalezají se hlavní loziska soli jeden se vdal a druhý doslouziv strýckovi vęrnę t. zv. Solní Komoru a odkud vede se solná voda az do smrti jinam pak za svým povoláním se ode- nękolik hodin cesty rourami do solivarű v Ischlu bral. A tretí soprán ustavicnę sobę na chrapot a a v Ebensce (na jezere Travenském), jel pak po jiné závady v krku i mimo krk naríká. Jeden dráze velikým nákladem po povodní r. 1897 ob- tenor stal se prý hospod. radou (?) az nękde za novené hlubokým, uzounkým údolím mezi nebe- Prahou. Z chlapcű dva uloupila nám Praha, staliY tycnými lesnatými stránęmi do Uze j_\usseel, dle se vokalisty proslulého sboru krizovn;ckého. A tak jiných >Ovse« recené, jez jako Ischl vyniká nejen zbyly nám jen 3 soprany (dętské), 2alty, 3 tenory nádherami prírodními, zejmena kolem jezer : ltaus- (správnę jen pűltretího) a bassű. Bvlo prý treba, see a Grundisee, ale i precetnými skvostnými pravil mi p. sbormistr po mém návratu z hor, villami, hostinci, láznęmi, promenádami, priroze- spokojiti se sl.ladbami dríve jiz nacvicenými a nými i umęlými libosady a pinické jest, jako k vűli mladistvým sopránűm sáhnouti. ale jen všecka výletní místa Solní Komory, od pocátku zrídka, zpęt az k Schúpfovkám! Útęchou jest jara az do pozdního podzimku svęzí zelenę lucin, mi uc všech tęch nesnázích aspoń to, ze zűstal vűnę lesű a cistého, zdravého, ozonu piného zdejší sbor kostelní prec celkem vęren zásadám vzduchu. Cyrillským a pęstoval hudbu jcn vokální a to, .11ám takto laskavém ctenárúm ještę dále lí- pokud jen trochu mozná bylo, i liturgicky presnou. citi cinnost naší Jednotu r 11Iám z tęch nezapomenu- Nęco nového pribylo však prece do rcpertuiru telných obrazű, jez z potuick horských a jezerních našeho i v tom na vavríny chudém ruce prede- utkvęlo v duši mé, ještę nęjaký tuto nakresliti? šlém: 1. Druhá (dle kancionalu Lehncrova) mše Mám Vám vylíciti prűvod Bozího Tęla, konaný chorální; 2. Ctverhlasé »Ecce sacerdos magnus« na jezere Trauenském, z męstecka Cerekve Tra- od Jos. Fuerstera (7 príloh k »Cecilii-Cyrillu«) ; venské (Traun-Kirchen) na lodickách vęnci a pra- 3. Ctverhlasé »Vidi aquam < od J. E. Lelinky ; porecky okrášlených, vűci velikánu Fraunsteinu. 4. »Ave verum« od Schmidta. od nęhoz hlahol hudby a nábozný zpęv spolu- Nadęje naše jest pęvecký dorost, který cítá plujících osadníkű i cizincű a strelba z hmozdírű nyní 72 dętí školních a který pocátkűm zpęvu tisícerou ozvęnou se odrází' ~Iám Vám nastíniti, dvakrát za týden dovednę a pilnę vyucuje jedna- jak vypadají z blízka alpské salaše, jez z údolí tel, p. uc. Alferi. — Má-li sbor liturgický nacviciti vysoko na horách uprostred zelených pastvin a nęco nového, bývá napred se slabšími cleny sboru tmakých lesű lze vidęti a jez z dala diváku jako zkoušek nękolik; pak teprv k dvęma neb trem príbytky neznámých vyšších bytostí pripadají, ale zkouškám pribírají se ostatní jiz vycvicenęjší cle- tak malinké, ze snad jen horským skrítkűm za nové sboru. Mí-li se nęjaká jiz dríve nacvicená obydlí slouzí? Mám pokusiti se o velícení výletu skladba v kostele opakovati, bývá vzdy od ce- do prekrásných męst Solnohradu, Peichenhallu, lého sboru opakována ve zkoušce. Cvicby sboru Berchtesgadenu a k jezerűm Kbnigssec a Chiem- liturgického peclivę obstarává a vede reditel kűru, see' llám zavésti Vás do bájecné nádherných síní a p. ríd. uc. Grulich. komnat královského zámku na - panskcm« ostrovę jezera Chicrose' A odtud nedaleko na ostrov Poznenáhlým zavádęním predepsané modli- tební a zpęvní knihy »Oltáre« bude letos písni panensky°«, byste zde v prastarém kostelíku obecné vętší péce vęnována nez v letech predeš- naslouchati mohli zboznéant, heuronskému ci lých. V adventę pred rorátní mší sv. zpívány emauzkému zpęvu reholních panen Uenediktinek? vloni jako i di-íve v kostele našem vv_ brané písnę. le ano' — Rád bych tínl spűsobem trochu z kancionalu sv.-Janslcúho. V nedęli a ve svátek zakridoval vęcný nedostatek této zprávy, ale co p h farních sluzbách Bozích, kdyz nebvlo treba by takovému referátu rekl vdp. diecesanní pred- ]: váli vvšší slavnosti zpęvu liturgického, zpívány seda v 1L-adci Kr,ílové? a co teprv slovútný vdp. mešní písnę dle kancionalu Lehneruva, ale témęr redaktor tęchto listű r 1Wí ovšem pro podobnę jen na kűru od, prítomn)~ch tam clenű sboru a zprávy snadnou pomoc — koš, však z koše novi- dorostu našeho. Nevnikly všecku ty písnę posud nrírslcého do rukou popisű chtivýcli ctemírű nic do lidu. Snad se to lépe podarí písním »Oltáre«, neprichází. Aezbývá tudíz ani mnę ani P. T. cte- ktcr~ mezi mládezí školní a mezi lidem pilnę roz- nári nic jiného, nez spokojiti se tuto se strucným šíiiti se znazí nynęjší správa duchovní. — a skruušcným vyznáním, zc moje delší nepríto- Valnou hromadu za predešlý rok nebylo mnost hyla jednou z prícin, ze cinnost Jednoty mozná posud svolati. Míváme ji obycejnę az na zdejší punęl:ud ochabla a zprávu moji o lońském pocátku postu roku následujícího (męla tedy býti ruce tak hubenou ciní. Jiná prícina byla všem jiz ku konci února t r.), ale nenadálá nemoc pred- venkovským Jednotám sl,ulecná nesnáz a svízel sedy, jenz témęr sám jediný o program valné | ||||
|