|
| ||||
| ||||
|
-66
i jménein Cyrillské Jeelnoty v Jicínę bylo rovnęz 4111. Offertorium »Constitues starší kaplan a jednatel Jednoty, josef eos principes« od télioz skladatele, 4111. Vomocil, vzletnę i srdecnę, po nęm pak Yange lingua od josefa 1?oerstera. Introit, jménem hostinného męsta slecna Rűzena Graduale a Communio predneseny jsou Seifertova v predvecer slavnosti, vymę- chorálnę. rené od 31. cervence do 3. srpna. Po Podobné mistrovství v pojmutí, pred- uvítání a proslovu následovala pęvecko- nesu i kázni liudebuí osvędcila Jednota hudební zábava umęlecky a ušlechtile Cyrillská o vecerní pobozností, konané usporádaná, pri níz kazdý z príchozích rovnęz v dęlcauském kostele. Velkolepý liluboce pocitoval, ze nachází se v sídle program meditacní, v nęmz zastoupena hudebního zivota, jakýnr ceská męsta byla stará i novovęká polyfonie, jakoz od dávných dob vynikala. Ušlechtilá i písetr lidová, seradęn byl, jak násle- zábava hudební vęštila, ceho lze nadíti duje : t. G. Gorczycki, » Sepulto Domino«, se od sestry, vęnovavší se vznešené pro alt a 3 muzské hlasy. z. Dr. Fr. Witt, sluzbę církevní. »Stahat Mater« pro 4 smíšené hlasy Jako pri veškerých exerciciích zasvę- s prűvodem varhan. 3. Ign. Mitterer, tila se práce kazdého dne slavnou mší vJerusalem surge«, motetto pro 4hlasý svatou, kterou první den slouzil redaktor, smíšený sbor. 4. »Adoramus Te Christe« jakozto predseda Obecné Jednoty, druhélio pro 4111. muzský sbor od nezuámélio dne biskupský vikár vikariátu Jicínského, skladatele XVI. vęku. S. Jak. Quadflieg, jali Selinal, a tretího dne dr. Josef »Ve hvęzdný ]craj se ubírá«, píseń 14rštík, predseda diecésní Jednoty krá- k uctęní Panny Marie pro 4111. smíšený lovéhradecké za assistence knęzí míst- sbor. 6. Kyrie »Hospodine, všech vęcí ních a cizích, k slavnosti zavítavších. Pane« a Sanctus »Nejmoudrejší Boze« První bohosluzbu oslavil liturgický z Kancionálu Svatojanského. 7 Ign. sbor Cyrillské Jednoty jicínské Shlasou 1t2itterer, »Ave Maria« pro 3 zenské mší ku cti sv. Rafaela archandęla od dra lilasy s prűvodem varlian. 8. Orlaudo Františka Witta, op. 33. Hned pri prvních Lasso, 3 motetta. V programu zastou- taktech Kyrie poznal kazdý hudebník peny byly všecky kombinace hlasové, bezdęcnę, ze Jicínská Jednota stojí na pro muzské, zenské a smíšené sbory. výši umęlecké zdatnosti, jsouc nacvicena Veškerá císla prednesena byla virtuosnę a ovládána taktovkou reditele, jehoz a svęze, jako by sbor téhoz dne nebyl duch ozivuje a elektrisuje celek i jedno- ještę zpíval, cemuz tím více diviti se lze, tlivce męrou svrchovanou. Bylo znáti ze jednotlivé skladby, jako na pr. celé z kazdé vęty a z kazdého oddecliu, ze »Stabat Mater«, vyzadovaly nevšední to nejsou nováckové, kterí se odvazují námalry. Právę pri této vecerní pobo- ua skladbu mistrnou a slozitou, nýbrz znosti osvędcila se v piném svętle sbor zkušených a peclivę nacvicených vyškolenost sboru Cyrillského v Jicínę, pęvcű a pęvlcvti, zasvęcených do nej- jejz právem dluzno zaraditi mezi nejlepší jemnęjších podrobností hudebního sestro- sbory ceské. Hymnem »Yange lingua« jení a prednesu, v nęmz nebylo zádné od Fr. G. Skuherského F-dur, pri nęmz prehnanosti v pianech a forteclr, nýbrz vystavila se nejsv. Svátost a pozehnáním naprostá úmęrnost a prirozenost. Reditel skoncila velkolepá adoracuí poboznost, Jirásek ovládal celek i jednotlivce, jalo která ziistavila v srdcích prítomných tolio dovede jen skutecný umęlec, az clo úcastníkű hluboký a trvalý clojern. podrobností s veškerou soustavou skladby Pri zpivaué mši svaté druhého dne dokonale seznámený. ',e k takové zapęla Cyrillská Jecínota 4111. mši pro v pravdę umęlecké virtuositę sboru do- smíšený sbor a varliany »Yauis angeli- spęje se jen dlouholetým cvicením, ví cus« od Fr. Koenena, op. 17., Offertorium kazdý z nás z vlastní zkušenosti. Soumęr »Honora Dominum« pro soprán a alt jednotlívých hlasű byl obdivuhodný a jiz s prűvodem varlian od Jana Brauna, v tom jevila se celá povaha umęlce »Yange lingua« pro ctyrv smíšené hlasy rídícího, který vše odmęril s jemnocitem, od l:m. Sasky, chorální Introit, Graduale jímz veškerá povaha jeho dýše. Celá a Communio talc dokonale, jako dne skladba s veškerými svými cástkami, minulého. Uvázíme-li, ze jicínské exer- clánky a cláuecky plynula tak prirozenę, cicie Cyrillské pouze šest nedęl preci jako bystrina brzy po kamenech hlucnę, pocetím ustanoveny byly, címz dlouhá brzy pískovým úzlabírn klidnę, ale bez- príprava se vylucuje, která podobným pretrzitę tekoucí. Jako skladba mešní, slavnostem hudebním predcházívá, sezná- | ||||
|