| ||||
| ||||
-70
pocaly litanie, zpívala sopranistka jakousi arii cistę divadelní, nacez spustil sbor litanie s tímto nápęvem : r n —fit ~ • -•~~- •~ i • v ~- I r ~ ~ _~ r Sancta DIa - ri - a, ma - ter o °-- Ire - - i, o - ra, o - ra, o- I r --,' \ •~ o - ra pro no o - ra, o ~- \\\//////llllll~//////////y~yyy~yyV.~~~~{{{{{{ `I rp i- I • i ~ i ~ ~` • r ~ o, o~ o - ra, o - ra pro no - bis A tak to šlo tempem šestikrocáko- vým porád dál. Varhany provázely úpinę valcikovę. Já -- abych tu kuriositu ne- zapomnęl, zaznamenal jsem si ji, a okolo- sedící si mne moc prohlízeli, co si to asi píšu. Jim ani ve snu nenapadlo, ze si z melodie, které oni tak zboznę po- slouchali, udęlám posmęch. Pri veceri jsem to pak musel celé spolecnosti za- zpívati — a všichni se smáli — tot dűkaz, jak rűzné názory o téze vęci moliou pa- novati v jednotlivých uárodecli. Nęco nám však bylo nejasné: \Iy zde tak úzkostlivę hledíme na to, aby se do našich zpęvű nevloudilo nęco veselejšího, svętáckého, a v Rímę samotném ? hde vycházejí ty edikty, které s naprostou bezohledností zakazují vęci podobné, a na které my se tak casto odvoláváme a odvolati musíme: procpak si to tedy talcé tam nedají — a sice nejdríve do poi•ádku? Pod svícnem tma. Jedinou po- lelicující okolnost uvádíme: ta italská letora. Avšak té myšlénlcy jsme se nedovedli zbaviti, ze má-li reforma úcinnę po celém svętę býti provedena, ze musí se v Kímę predcházeti dobrým príkladem. Tam Imisí reforma být zahájena nejen theoreticicy, t. j, vydáváním zákonű a výnosű nejrűz- nęjších s refrainem : non permittitur, nýbrz také praktic]cy, aby jal: knczstvo, tal: i lid i kűry chrámové naucili se í-ádný círlcevuí zpęv milovati a provádęti. Sem zavítají kazdorocnę tisícové z rűzných národű a coz, kdyby nastoupili nebez- pecnou a kluzkou cestu, v zásadę obsa- zenou: kdyz ve stredisku ki-estanstva to műze být, proc my bychom to nemohli provádęt podobnę? »Fides ex auditu«— vira ze slyšeni. Budou-li všichni ti hrancouzové, ~pa- nęlové, Kal:ušaué atd. slyšeti na tomto nejkompetentnęjším místę zpęv rádný, budou se jiz tím cítiti zavázanými, napodobiti, co slyšeli. My v Cechách ovšem nejsme myšlénlcou centralisacní tak proniknuti, abychom se otrocky rídili tím, co jsme vidęli v Rímę, a jen povaliy slabé uznávají prísloví, tu a tam se vy- skytující: »Koma vedere, la fede perdereK — (ac ve prícinę chrámového zpévu ta- kové nebezpecí skutecnę stává). Pravý karakter rídí se svým presvędcením bez ohledu na to, dęlá-li se to jinde jinak, at sebe hűre. Avšak špatný pi Idad, který dávají varhaníci a reditelové kúru v Kímę (az ovšem na nepatrné výminky), je opravdovým pohoršením pro celý ka- tolicicti' svęt. A proto zde by se v prvé radę męla páka zasaditi. Názor mtij je ovšem po- nękud optimistický. Nebot se domnívám a tento műj náhled mnozí ze rímských knęzí také sdíleli, ze tamnęjší icditelové kűru mají vędomí jakési povznešenosti nad ostatní svęt. Myslí si patrnę, kdyz bydlí ve męstę, kde je lilava I: cstanstva, ze také oni musejí hráti prim celému svętu, a proto chtęjí pouze uciti a ne také bvr nechati pouciti. Dnešní clánek koncím slovy vynika- jícího Cyrillisty, který na poznámku jistého hodnostáre italského, ze komu rímská hudba chrámová se nelíbí, ne- musí tam chodit, odpovídá takto : i. Zajisté ze se tato špatná liudba církevní nelíbí také papezűm a vzdęla- ným odborníkűm hudebním; museli b}' se tedy také tito k viili jejich zatvrze- losti z ltalie vystęhovati. 2. Myslíme, ze by to nejvyšším kruhúni církevním bylo málo vítaným, kdyby se poutui výpravy do ltalie zastavily. 3. Církevní liudba nyní v ltalii oblí- bená, je sama o sobę ]tríšnou, bez ohledu, zdali ji príchozí cizinci (cárají cili nic. 4. Národ, který nechce slyšeti dobre mínCnou výtku, jest národem ztraceným. S. Nynęjší ;enerace za to neműze, nebot zdędila pouze dĘdictví po otcích svých, avšak má býti pi•ístupncjší náliledu správnęjšímu a poznané pravdę neodpí- rati. (Dr. \Vitt, »Flieg. Bl.«) | ||||
|