|
| ||||
| ||||
|
-83
Jelikoz veledűlezitá pro správnou re- zacátku a konci motivu; presnost caso- pro(lukci theorie ta není az dosud pred- męrných hodnot (rázy a jejich doby po- mętem ucebné osnovy ]couservatorií — druzné) není dle toho perfelctnou, nýbrz a specielnę u nás v Cechách témęr zná- minimálnę modifikovanou.L toho násle- mou není, proto právę vytknuli jsme si duje, ze metricky presná hra (v obecné v dnešní úvaze strucnę o dotcené theorii mluvę hra podle taktu) zrídka jen bývá promluviti, jsouce toho presvędcení, ze umęlecleou; naopak bývá obycejnę bez- i ménę nadaným dirigentűm poskytuje významnou, mrtvou, tęzkopádnou, po- ona toho, ceho jim príroda sama ode- hybu stroje podobnou. pi•ela, to jest: analytickélio ducha. K ze- Vedle tęclito umęlecky dokonalejšicll vrubnému studiu odporucujeme, pokud motivű vyskytují se i ménę dokonalé, domácícli spisű smęru toho není, dotcené jelikoz jednostranné, budto ve formę jiz dílo Riemannovo, jakoz i jeho: Musi- crescendové : kalische Formeulehre.*) Rhythmilca a metrika. Nejmenší cástky cili prvky hudebního organismu Í Í I r Í Í Í Í Í jsou skupiny o dvou az trí, nękdy i více nebo decresceudové: po sobę nastupujících tonech, jimz prá- vem prísluší název: motiv, t. j. lrybný zivel. i I i i I ! I I Kazdý motiv má svého vrcliolu, své Cresceudové motivy mají vlastnost tęzké doby cili svého prízvuku. Nejúpl- tvarű k vętším hodnotám metrickým nęjšího obrazce organického vzniku, spęjícícli, decrescencíové oproti tęmto vzrűstu a zániku poslcytují motivy, pocí- zase vlastnost zakoncujících tvarű; mo- nající crescendem a zakoncující decre- hou se však i pi•i samém zacátku skladby scendem. Na pr.: neb nękteré periody vyskytnouti, jako na pr.: r • • nebo • • • nebo • • • • • • Í l 1 I Crescendem metrických motivű pri- bývá v nepatrné takrka míre na iychlo- Scliázející jednotalctového métra cást sti — a decrescendem ubývá v témze dluzno v duchu dopiniti takto: pomęru smęrem opacným na rychlosti. Presné á tempo jest dle tolio pouze na r r• c• r•• - r r ') V Lipsku, u Maxe Hesseho. (Pokracování. Vzpomínky z pouti rímské. Sdęluje josef Vomocil, kaplan v Jicínę. (Pokracování. (Audience u sv. Otce.) vtíral;, se nám v mysl, a proto ta ra- Priblízil se kýzený den — 2~. dubna — dost, kdyz chmury obav zaplašeny a den kdy męlo nám býti dopráno spatriti zá- ten se konecnę priblízil. »V Rímę býti zrak 19. století: devadesátiletého starce, a papeze nevidęti« — se na nás jiz ne- otce krestanstva, v piné síle a svęzesti vypini. ducha. Skepticismus nęlcterýcli, lzterí na Ac audience ustanovena teprve na pr. i v Loretę svíráni mnohými pochyb- dobu polední, my vyšli jiz v 7 hod, ráno nostmi procházeli svatyní, ustoupil zde (tentokráte chtęli jsme jíti pęšky), nebot hlubokému rozechvęní -- vzdyt jsme se jsme si męli poríditi ještę všelijaké ma- stále po cestę strachovali, »aby se nám lickosti, devotionalie, abychom męli domű to nepokazilo«, aby do tolio nevkrocila co prinésti. Nakoupili jsme si toho dosti nęjaká náhlá, okamzitá choroba. »Sedm- — ruce i kapsy byly piné, ale kdybych desáte let ziv jest clovęk, osmdesáti byl vędęl, jak vzácnými budou tyto drob- zrídka se docká«, »Jako pára jest zivot nosti doma, byl bych jich nakoupil ještę clovęka« — takové a podobné nápady více. Tam s tím na sta lidí chodí po 1* | ||||
|