|
| ||||
| ||||
|
— 88 —
temporis inutiliter absumi videtur, quod kűru v basilice Svatopetrské, Petru Al. de cetero pneuma fiat in ultimus anti- Palestrinovi. Tol10 dűkazem jest vlastní phonis vesperarum, nocturnorum, Magni- dopis Pal, z r. 1578 na vévodu 1\Iantov- ficat et Benedictus. S i m i 1 i t e r a b- ského, objevený Dr. F. Habrlem nedávno brevie t ur cantus, qti antu m fieri v archivu lVIantovském a výnos, který poterit, quando super unam vydala 2. cervna 1599 Sacra Rota Romana sy11ybam aut dictioneni plures (nynęjší S. K. C.) a který cituje riditel sunt notulae, quam par sit. sixtinské kaple Guiseppe Baini (1775 az (Ahle, str. 23.) 1844) v díle: 'NIemorie storico-critiche A pak i to dluzno uváziti, ze nejen della vita e delle opere di Giovanni Pier- zpęv círl,:evní prepinęn byl bezvýznam- lugi da Palestrina 1828. nými a dlouhými melodiemi, ale ze i text Výnos zní: Liber talis (Graduale Ro- liturgický nemírnę byl prodluzován, do manum) qualis est compositus vel cor- officia a mše sv. vkládány byly texty rectus et reformatus a Joanne Petro nękdy ceny dosti pochybné, jez zby- Aloisio de ordine sanc. mem. Gregorii XIII. tecnę protahovaly liturgický úkon. Vklá- Jest tedy naprosto jisto, ze oprava dáni nových textű aneb prodluzováni Gr. K. svęrena byla Yalestrinovi, a ze starých se dálo obycejnę bez vędomi se jí také podjal. A v c e m z á 1 e z e 1 a Apoštolské Stolice, cehoz byl nutný vý- t a o p r a v a? Neváháme s jistotou tvrditi, sledek, ze męl kazdý klášter, kazdá die- ze P. dal se do opravy chorálních me- cése jinou liturgií. Pí•ipomínáme, ze ob- lodií, jak touzil je opraveny míti ve- sahovaly na pr. nękteré missály XV. stol. škeren hudební svęt, ze totiz z k r á t i l a v pocátku XVI. stol. az Zoo sequencí zbytecné jubilace. le Yalestri- a na nękterou slavnost pripadaly i 2 az nova práce kryla se stouto všeobecnou 3 sequence. A i toto spustošené pole tuzbou, patrno z vlastních slov Y. (uve- jednoty liturgické snazili se mnozí jed- dený dopis) : »Bude mi cti chorál oci- notlivci uvésti v porádek. Nez privátní stiti od barbarismű, t. j. špatných tonű snahy nevedly k cíli ani v úpravę litur- (da barbarismi e dai mali Soni).« A teh- gického zpęvu, ani v liturgii vűbec. dejší doba za barbarismus na chorálu A proto byl nejvyšší cas, ze chopila povazovala jeho znešvárení príliš dlou- se ráznę opravy sama autorita církevní. 11ými neumami. ("Lpívalo se az 210 not Pocato bylo s opravou na snęmu Tri- na jednu slabiku.) Ovšem jiz samo jméno dentském, kdez r. 1562, 17. zárí v se- Palestrinovo rucí nám za to, ze zkrácení zení 22. stanoveno bylo povšechné pra- nestalo se na újmu základní stavby me- vidlo: Ab ecclesiis vero musicas eas, lodické a ze jím ani v nejmenším nebyl ubi sive organo sive cantu lascivum aut setren ráz, který chorálu dal sv. Rehor. impurum aliquid miscetur . . . arceant "Zajisté jen ty prívęsky vynechal Y., kte- (episcopi), ut domus Dei vere domus rými obtízili pűvodní melodii zpęváci orationis esse videatur ac dici possit. z dob pozdęjších. Y. prokázal chorálu Aby se zadost ucinilo uvedené zásadę, podobnou dobrou sluzbu, jakou kazdý upraven byl nejprve zpęv knęzský (accen- prokazuje stromu, zbaví-li ho mechu a tus) dle opraveného textu missálového, jiných cizopáslcű. jejz bulla »Quo primem« z 12. cervence A dokoncil Palestrina úkol 1570 predepsala pro celou Církev a na- mu svęrený? rídila pod trestem exkomunikace, aby 7. rozhodnutí Ap. Stolice 2. cervna kazdý knęz cetl a zpíval mši sv. dle 1599 ve sporu o kupní cenu rukopisu novę opraveného missálu. Lec bohuzel P. mezi jeho synem (Iginio) Hydinem a íiprava zpęvű knęzských bvla pina vęc- tiskarem Raimondim plyne, ze Palestrina ných a tiskových chyb. Jan Guidetti, opravil a k tisku pripravil první cást zák Yalestrinűv, je zdokonalil, pouziv Graduale Romanum, jez obsahuje Pro- novę korrigovaného textu missálového prium de tempore, Druhou cást, Pro- z r. 1588 (za papeze Sixta V.). prium a Commune Sanctorum t. z. San- Accentus byl tedy opraven a oprava ctuarium asi sám nedokonal; mozno ze ta ještę zálezela také ve zkrácení melo- pripravil ku opravę materiál, na jehoz dií. Na radę byl Concentus (zpęv kűru základę se podjal opravy snad jeho syn a lidu), zvláštę základ jeho, G r a d u a l e Iginio. Romanum. Nez z mnoha prícin za zitQPalestri- Opravu jeho melodií svęril asi roku nova nedošlo k tisku tohoto Graduale. 1575—1576 papez Rehor XIII. riditeli Dędic P., jeho syn Iginio, prodal celé | ||||
|