|
| ||||
| ||||
|
— IO
úsudku jiz nyní ubírati męli, abychom pri cemz bude nám poukazovati lc jistým lcouecnę jií, z onoho temného bludištę historickým momentűm církevni hudby, netimęleckosti vybredli a octli se v pl- jakoz i k výrokűm vęhlasných historikű, ném jasu novę odkrytých pravd a umę- aesthetikű, theoretikCi i skladatelű, byt leckých dęl nehynoucí krásy. by i svętských — a coz více ještę vá•r Dosavadním útokűm hodláme celiti — akatolickýclt. tímto, bohuzel obšírnęjším pojednáním, (Pokracování.) Pro které vydání chorálních knih máme se rozhodnouti? Odpovídá Dobroslav Orel, ucitel chorálního zpęvu. (Pokracování a dokoncení.) 2. Zkoumejme liturgickou cenu obou dęl. autorita Církve katolické jest jediným kriteriem zákonitého Iádný umęlec neműze Církvi lzatol., z p ę v u, a nikoliv historie, nikoliv ar- obzvláštę její nejvysší hlavę upríti právo cheologie, nikoliv úsudek jednotlivcűv. dohledu nad kterýmkoli umęním. A má-li Ap. St. právo rozsuzovati, zda ta ci ona A lzriteriem autority církevní honosí stavba odpovídá intencím Církve kat., se právę »Graduale Romanum«, tím vętší musí míti právo rozhodovati, zda V nęm Ap. St. podává melodii precle- ten ci onen zpęv vhodný jest pro její litur- psanéito textu. A ze si preje, a nejen gii, ponęvadz zpęv není podradnou, ale preje, ale co nejvíce po tom touzí, aby souradnou cástkou liturgie s jeho textem. celý svęt dle nęho zpíval, to patrno z mnoha výnosű S. R. C. a z uékolika Kdyz Církev katolická upravovala, breve papeze Yia IX. a Lva X111. krátila text líturgický, kdyz revidovala missály, brevíre, a nová vydání jejich Poukazujeme jen na cíekret ze dne pod trestem exkomunikace poroucela 14' srpna 1871, v nęmz S. R. C. odpo- všude zavésti, nii.do proti tomu nemohl rucuje Gr. R. biskupűm, aby je zavedli nic míti, ano kazdý tomu byl rád po- ve svých diecésích a Um dosáhli touzené nęvadz titre Církev, katolická zamezila jednoty nejen v liturgii, ale i ve zpęvu. privátní vliv jednotlivcű na liturgii a Totéz prání vyslovuje breve ze dne udrzela v ní jednotu. Ani nikomu nena- 30. lcętna 1873 i Pius IX.: . Hanc Cr. R. padla myšlén];a, ze by snad tęmito for- editionem magno opere commendamus; málními zmęnami porušila ucení Jezíše eo vel magis, quod sit Nobis maxime Krista a Církve katolické. in votis, ut cum ceteris, quae ad sacram A pouzila-li tohoto práva svého Cír- Liturgiam pertineut, tum etiam in cantu, kev katolická pri úpravę textu liturgi- una, cunctis in locis ac Dioecesibus, ckého, zcela s uspokojením műzeme eademque ratio servetur, qua Romana prihlízeti lc tomu, ze ho nezanedbala v li- utitur lúcclesia.« turgickém z p ę v u. — Slovo a zpęv tvorí Kdyz hlavnę ve Francii pocali ano- v liturgii celek. Drzí-li pevnou rukou nymové brojiti proti Gradualu vydanému Církev jednotu v textu, musí ji drzeti S. R. C., nedbajíce closavádních prání i v meloclii. —Jako není dovoleno básní- Ap. Stolice, byla nucena S. R. C. 14. du- kűm męniti liturgický text, tak neműze se bna 1877 upozorniti I:atolicicý svęt novým pripustiti, aby hudební skladatelé aneb ar- dekretem na pravost výnosű dosavadních cheologové męnili melodii. Pak veta bylo a na jejich váhu. po j e d n o t ę zpęvní, ale také po u m ę n í Kctyz nastoupil vládu slavnę panující zpęvním. — I kazdý neumęlec by se poklá- papez Lev XIII., prohlásil Gr. R. a dal za umęlce a boril by, ua cem Církev ostatní knihy nejen za approbované, katolická po staletí pracovala. A byt i ne- ale i za a u t h e n t i c k é a znova je bi- bylo dosazeno Církví nejdokonalejší formy skupűm co nejdűraznęji odporucil, aby melodické, byt i její zpęvy nebyly zpęvy je zavedli ve svých diecésích. (Breve ze kűrúv andęlských, prece nemá práva dne 15. listopadu 1878.) A od toho vy- zádný k tomu, aby je z liturgie odstranil, hlášení papeze Lva XIll. jest na titulním vyjímaje ovšem autority církevní. A t a t o listu Icazdého exempláre místo: sub auspi- | ||||
|