|
| ||||
| ||||
|
— II
ciis Ss. Domini N. Pii PP. IX. vytištęno: Coz pak mám ríci o zpęvácícli na sub auspiciis Ss. Uomini N. Leonis PY. XIII.venku, kterí nejsou znalí ani liturgické R. 1883 vyhlásili arclieologové novou reci, kterí jsou zpęváky bud p1 o plat válku authentickému vydání liturg. knih anebo ze zábavy, v nichz není tolik hu- na sjezdu aretinskénl. Lec i tehcly uve- debního a estetíckéllo v4dęlání, aby vii- dlo rozbourené jejich myšlénky na pra- bec pochopiti mohli myšléulcy obsazené vou cestu nové breve »Romanorum Pouti- v jubilacích, a aby je mohli oduševnęle ficum sollicitudo < ze dne 22. dubna 1883. prednášeti. A prece chorál má býti pro Nejnovęji pak r. 189˘ vyclal papez breve všecky, a tak opraven, aby ho mohl zpí- ze dne 7. cervence »Quod S. Augustinus«, vati kazdý, kdo má smysl pro zbozný zpęv. v nęmz stvrzuje dosavadní výnosy o authen- Chorálem pro všechny jest chorál ticnosti chorálních knih vydaných u Pu- v Graduale Romanum. Jubilace jsou tak steta a je znova odporucuje. moudre zkráceny, ze nepűsobí potízí ani `L toho patrno, ze sama Ap. Stolice v pochopení ani pri prednesu. Intervaly urcuje liturgickou cenu nikoliv Liber dostupují nejvíce quinty, a proto který- Grad., ale Graduale Romanum, a není koliv hlas jest vhodný pro jeho prednes. pochyby, ze pro hodné dęti Církve kat. O dűkazy není nouze.Lpęvűm z Ordi- bude prání Ap. Stolice rozkazem a ze naria se naucí lidé not neznalí na pa- právę pro jeho liturgickou cenu všude męt a chorál i ve venkovských kostelích budou zavádęti Gr. Romanum. zpívá veškeren vci•ící lid. Pothierova »Liber Gradualis« právem A kdyz i pominu nesnází, ]steré pű- pouzívají benediktini beuronšti, ponęvadz sobí bohaté melodie pri prűvodu varhan, mají dovolení od Ap. St., míti svoji starou nemohu nezmíniti se o z á k a z u C í r k v e litur;ii, a clle bully »Quo primum« r. 1570 kat. o prílišném protahování ná- jsou lc tomu oprávnęni, ponęvadz u nich bozenskýcli ú konű. A tu by se jed- trvají zvláštnosti liturgické pres 200 let. nalo proti tomuto zcela praktickému iVly se však musíme ríditi tím, co si zákazu, kdyby se zpívala melodie príliš preje Církev katolická pro celý svęt dlouho trvající, a tou jest zajisté mnohá kí-estanský. z Liber Graduale. I to nUtn0 uváziti, ze nám Církev 3. Co souditi máme o Liber Gr. a Grad. sclivaluje uzlváuí polyfonie a vűbec více- Rom. se stanoviska praktického? hlasu, v nęmz nelze tak rychle zmelo- disovati liturgicicý text, jak rychle to Neosmęluji se svűj vydati úsudek, dovede rythmický chorál. A kdyz by- ale pripomenu, co verejnę stojí psáno chom kromę polyfonie zpívali pri mši sv. ve ~Fliegende Blátter« 1882, str. 38, jez chorální cláulcy, z Lib. Gr., v nęmz také tehdy redigoval ještę Dr. Witt :Prazští 2 jubilace obsahují 70 not, jistę bychoul benediktini nedovedou ještę prednášeti úkon nábozenský protálili nesmírnę. neumy správnę, to jest, ne talc, jak toho Benediktini beuronští mohou si do- vyzadují P. Pothier a jiní; jestlize L. G. voliti zpęv o dlouhých iubilacícll, ponę- však presahuje síly mnichű tak zname- vadz nic jiného nepęstují nez cliorál; nitých, kterí polovinu svého zivota pro- jim neubírá víceillas pri mši sv. casu, zpívají a kterí ve zpęvu spojují s írzkost- a bohatost, pestrost melodickou, kterou livou pécí o své »Opus Dei- hlubokou ztrácejí vícehlasem. zcela správnę nahra- zboznost vypęstęnou v odloucení od to- zují Pothierovým chorálem. hoto svęta, jak pak- mohou s to býti Pro praktickou potrebu zamlouvá se laici našich farních kűrű, aby zpęvy tedy Graduale Romanum. tyto dovedli zazpívati?« Nelze Lib. Gr. zavrhovati ve všem; A tato slova vázná rozhodují sama má zajisté velkou cenu archeologickou, o prakticnosti obou dęl. a pro vędu má cenu nesmírnou. Ukázal, Bohaté melodie Lib. Gr. dovede za- co Církev kat. vykonala v umęni hudeb- zpívati a prednésti jen výtecný zpęvák, ním jiz ve století X. jehoz srdce prepinęno jest pravou, nelí- Avšak se stránky liturgické a prakti- cenou zbozností a jenz vęnovati műze cké jest nárn dáti preclnost knihám cas, vlohy pouze tomuto zpęvu. autlientickým, jez vydala Apoštolská Ano mám za to, ze ani bohoslovci Stolice u Pusteta v Reznę. bisk. seminárű by nedovedli prednášeti Nejsou to lcnihy nęmecké, jak se tento chorál tak, jak slýcháme jej od mnozí domnívají, ale knihy Apoštolské mnichu Lmauskvch. stolice. Kdo za to műze, ze neprihlásila | ||||
|