|
| ||||
| ||||
|
kat011ck 011 posv tnul1
CYRuLSZÉ. Majitel, vydavatel 1901, Rocník XXVIII. F. J. LEHNER. Císlo 3. a 4. ~luuunumnnnuununnnn~unumnun~uuuuuwnnuninwnnnnnnmunmuinuuwnnnnmrnnuuuumn:numn i munn~uuunw;umm~um wuiummninnnil Obrana reformy církevní hudby. Napsal František Jirásek. (Pokracování.) Obecná jednota Cyrillská vytknula ném rádęní svętáckých hudebníkűv, jehoz si úkol: pęstovati chrámovou hudbu dle míra jiz na konci 18. vęku prekypovala, vűle církve. Program jednoty té, opíra- volajíc k nebi o pomstu. jící se o predpisy liturgické a jiná ještę »Suum cuique« a »Sancta sancte«, narízení církevní, v obor chrámové hudby tot hesla kazdé jednoty. Posvátnost mí- spadající, neműze ani jinak, nez býti sta nepripouští jinou, nez hudbu posvát- úpinę totozným s programem jednot nou. Stánek Bozí není místem zábavy, ostatních, jez vesmęs vznikly za úcelem nýbrz dűm modlitby; procez kazdému reformy hluboce pokleslé chrámové hudby umęni ve sluzbách církve jest se podro- v letech šedesátých a sedmdesátých mi- biti autoritę církevní, kteréz jedinę prí- nulého vęku. Nejsilnęji rozvętvená nyní sluší právo rozhodovati o postavení jednota Cecilianská vznikla r. 1867, jejíz umęní v chrámu Pánę, tudíz také o li- stanovy byly devętadvaceti biskupy (mezi turgii, jejíz podstatnou cástí jest po- nimi také prazský arcibiskup) sv. Stolici svátný zpęv. k schválen( predlozeny — a 16. prosince Ze církev prililízí pri zpęvu predevším 1870 papezským brevem »Multum ad k liturgickému momentu, resp. ku stránce commovendos animos« schváleny. R. 1871 duchového krásna posvátného zpęvu — jmenován protektorem jednoty kardinál a teprv v radę druhé má zretel k zev- Antonio de Luca. Roku 1872 zapocato nímu momentu aestheticicému, ku kráse reformou v zemích koruny Ceské, vele- formové -- jeví se býti pri hudbę cír- zásluzným pricinęním Msgra Ferdinanda kevní, jakozto veskrze úcelné, zcela pri- Lehnera — a v nejblizších pak letech rozené. Specifickou zboznost nelze ovšem sevšeobecnęla reforma az na nepatrné zádnou hudbou vyjadrovati, za to však výjimky v celém katolickém svętę. Z toho primęrenou melodikou, harmonikou a patrno, ze reforma cení dílem antikvisu- rhythmikou pűsobiti k tomu, jako by mi- jících snali jednotlivcű anebo cistę osobní strnę komponovaná hudba chrámová libűstkou nękolika puristických zelotű, tlumocila adaequatní náladu textu i ten- jalo z neprátelského tábora dosti casto kráte, podává-li se vokální skladba cistę tvrzeno bývá, -- nýbrz reforma byla na- instrumentálnę, jejíz analogon jest (vlastnę léhavou nutností za úcelem povznešení, má býti) kazdé praeluciium varllauni. ci lépe restaurování liturgického i obec- Vzdy( architektonika a ornameutil ného zpęvu v celé katolické církvi, jimzto hudba co clo zevní formy uápada hlavnę pak za úcelem odstranęní a ra- se podobá, rovnęz nevyjadrují specifické dikálního vymítęní všelikých nešvarű, stavy duševní, zvlášté pak naprosto vzešlých z bezuzdného na místę posvát- zádné na reflexi zalozené stavy, k nimz | ||||
|