| ||||
| ||||
— 22 —
ních, které však namnoze z Indie a Per- bez mála pozorností poslouchal jsem, sie k nám do Cíny zavleceny byvše ne- kdyz mi tyto tajemné vztahy mezi hud- mají právem té váznosti a obliby jako bou a hvęzdami syn nebeské ríše vy- nástroje domácí. Cizinská tato šumaridla kládal. zahrnuje vedlejší skupina tretí.« O pűvodu hudby cínské vypravo- Chladná lhostejnost, s literou po- val mi tuto báj: Kdyz »Hoang-ty« (asi slední slova svá pronesl, byla by bez 2700 let pred Kr.) nad císarem »Ce-jen« mála i mne nakazila a nechutí proti zvítęzil, a ríše cínské pánem se stal, tretí skupinę napinila, kdybych ohlédnuv pocal záhy o vędy a umęní horlivou se nebyl zpozoroval, ze právę v této péci míti a narídil Ling-lunovi, by po- skupinę podoby nejlahodnęjších nástrojű: staral se o urcitá pravidla a pevné zá- houslí, kytar, mandolin a p. vystaveny klady hudebního umęní Ling-lun odebral jsou. Podoby, pravím; nebo tvar nástrojű se za tím úcelem do krajiny »Si-jung« tęch lišil se znacnę od tvarű tęchze ná- ku pramenűm reky »Hoang-ho«, kde strojű našich, maje bud pitvornę zmen- vyhledal si vysoký kopec, jehoz úpatí šený, hruškovitý, téz i kulatý ozvucník obepínaly rozsáhlé bambusové lesy a na neb nepomęrnę prodlouzený krlc se za- terneni jeho v samotę polirízil se v hlu- koncením beranní hlavę podobným. Cí- boké premýšlení o nesnadné úloze své. ńané patrnę vše, co z ciziny pochází, Prišlo mu na mysl, z bambusu narezati dle svého národního vkusu ci nevkusu píštal rozlicné délky. Mezi tou prací kde v jakousi parodii męní. se vzal tu se vzal priletęl zázracný pták Ceho v predešlé místnosti, ve které »Fung-hoang«, který jen tehdy se obje- na odiv vystaveny byly hudební památky vuje, kdyz lidstvu nęjakého dobrodiní pravęku, jsem pohrešil, v tomto kabinetę dostati se má ( — náš ceský plivník ! —). cínském jiz jsem nalezl: mezi skupinami Samecek Fung pęl 6 tonű a samicka nástrojű hudebních stály skrínę remeslné, téz 6 tonű, ale jiných nez samecek (bylo ozdobné práce, na kterých uloieny starší te šest celých, dokonalých, piných tonű i novéjší spisy o pűvodu, soustavę, dű- a šest nepiných, nedokonalých, necelých, lezitosti a cenę hudby vűbec a cínské t. pűltonű stupnice). Tony obou ptákű zvlášt. Kdyz r, 1773 císar Khiang-lung snazil se napodobiti pomocí píštal, jez zalozil v Pekingu velikou knihovnu, byly právę robil. Za základní nejhlubší tou v ni 482 spisy o hudbę jednající ulo- obral f a nazval jej »kung« (— císarský zeny. Zdá se, ze dovedou Cíńané lépe palác) ci veleton. Píštalu, která ton ten o hudbę rozumovati nez hudbu provo- vydávala, nazval »huang-cung« t. j, zlutý zovati. Strízlivý duch jejicli poznává sice zvon. Ton ten vydával nejen zázracný moc a cenu hudby, ale postrádaje vzletu, pták samecek, ale i šum reky hoang-ho jehoz ke kazdému umęní predevším treba, byl téhoz zvuku a hlas reci Ling-luna k dílűm opravdu umęleckým povznésti téhoz tonu. Z toho soudil Ling-lun, ie se neműze. Hudba jejich spocívá celkem prírocia sama k tomu nabádá povazovati v theorii na tęchze základech, na téze ton f za hlavní a základní ton veškeré prirozené stupnici tonű jako hudba naše, hudby. -- Po té vrátil se Ling-lun s ná- v praxi však z této stupnice nękteré lezem svým ke dvoru císarovu. Aby pak tony bud zhola vynechává neb v jiném pro všecky budoucí casy ustálily se vy- Tich postupu uzívá. Pocet a postup tonű nalezené tony, bylo treba nęjaké pevné jest u Cíńanű symbolický; souvisí po- nezmęnitelné míry. Dűmyslný nápad po- dobnę jako u Rekű s hvęzdárstvím a molil Ling-lunovy z nesnází. Vsypal do prírodovędou vűbec a znací bud jistá jednotlivých píštal cerná, velice tvrdá tęlesa a znamení nebeská aneb i zjevy zrnka jistélio druhu prosa, která zádným a úkazy pozemské. Tak na pr. znací, hmyzem zkázu neberou. Právę too ta- jak jiz výše povędęno, 5 tonű pűvodní kových zrnek vedle sebe polozených stupnice cínské 5 zivlű a téz pęt hvęzd naznacovalo pištalu základního tonu.« obęznic, 12 tonű stupnice pozdęjší zna- V této báji podivuhodnę smíšena jest mená 12 męsícű t. j, dvanácterou ob- vęcnost a pravda s pouhou smyšlénkou. męnu męsíce atd. Následkem této sym- Však Cíńau tváril se pri svém vypra- boliky pripadá Cíńanűm jejich hudba vováni tak váznę, ze bylo znáti, jak velmi významnou, jadrnou, obsaznou, a vše, co pravil, pokládal za pravdu prav- zdá se jim na obrat všecka jiná hudba, doucí. i naše evropská, významu prázdnou, S o u s t a v a t o n ű hudby cínské do- planou, nic výraznou. — S náboznou znala dle výkladu mého prűvodce bęhem | ||||
|