|
| ||||
| ||||
|
27 —
Svátosti, nýbrz podobnę jako lutroitus sauctis tuis in aeternum : cluia pius es. a Offertorium vyjadruje tajemství prí- Svętlo vęcné at jim svítí, ó Pane, s tvými slušné doby, nebo príslušného svátku, svatými na vęky, nebot Ty dobrotivý nebo pronáší clílcy, prosbu, radost, prání, jsi. V. Odpocinutí vęcné dejz jim, ó Pane, oddanost k Bohu. Na doklad uvedeme a svętlo vęcné at jim svítí. S tvými sva- nękteré antifony. tými na vęky, nebot Ty dobrotivý jsi. O ctyrech nedęlích advent- Melodie antifony Communio jest li í c h vyslovuje se v C o m m u n i o krátce jednodušší a má casto mocnę vynikající a jasnę duch tolioto cirkeviiího casu, stred. Mnohdy prekvapuje výraz závęrku, totiz radostné ocekávání príští Vyku- jakéhosi ukojení, uspokojení, jenz se pitele. Nedęle I. Ps. 84. Dominus dabit melodií vyjadruje. benignitatem : et terra nostra dabit fru- ctum suum. " alm 84. Hospodin prokáze Závęrek. dobrotivost svou, a zemę naše vydá Po »C o m m u n i o«, jez knęz modlí se plodu svélio (t. j. ratolesti z 1{orme Jesse na levé stranę oltáre, vrátí se do pro- — Jezíše Krista). — Nedęle 11. Bar. 4. stred, políbí oltár a obrátí se k lidu et S. Jerusalem surge, et sta in excelso : s pozdravem: »Dominus vobiscum«, et vide jucunditatem, quae veniet tibi a »Pán s vámi«, nacez mu tento odpo- Deo tuo. Jerusaléme, povstań a stűj na vídá: »Et cum spiritu tuo«, »Is du- výsosti, a viz potęšeni, které prijde k tobę c h e m tvým«. Potom modlí se knęz od Boha tvého. — Nedęle III. Is. 35 z mešní knihy modlitbu po sv. prijímání Dicite : pusillanimes confortamiui, et no- »Postcommunio«. Pojmenování této mo- lite timere : ecce Deus noster veniet et dlitby pocliází odtud, ze se ríká po salvabit nos. Rcete malomyslným: po- »Communio« (»po prijímání«). Po »mo- silńte se a nebojte se, aj, Bűh náš pri- dlitbę po sv. prijímání« zavzuí ještę jde a spasí nás. — Nedęle IV. Is. 7. jedenkráte strídavý pozdrav »Pán s vámi«, Ecce virgo concipiet et pariet filiuen: et •>I s duchem tvým«, jejz osmkráte knęz vocabitur nomen ejus Ecnmanuel. Aj, pri mši svaté pronáší a šestluáte od panna pocne a porodí syna, a nazváno zpęvákű se opętuje, a proto ještę zvláštní bude jelio jméno Emmanuel. pozornosti naší zasluhuje. Na slavnost svatých trí králű: Slova »Dominus vobiscum«, Matth. C. 2. Vidimus stellam ejus in Ori- »Pán s vámi« vzata jsou z písma sv.; ente, et venimus cum muneribus adorare tęmito slovy pozdravil Booz své zence Dominum. Vidęli jsme livęzdu jeho na na poli (Ruth 2, 4); podobnę pozdravil východu, a prijeli jsme s dary ]clauęt se archandęl Gabriel Rodicku Bozí. Snęm Pánu. církevní v męstę Braze v Portugalsku Na Bozí hod velikonocní: r. 563 konaný odvozuje uzívání pozdravu i. Cor. 5. Pascha nostrum immolatus est tohoto v liturgii v celém východę z tra- Christus, alleluja: itaque epulemur in dice apoštolské. Odpovęd »E t c u m s p i- azymis sinceritatis et veritatis, alleluja, ritu tu o«, »I s duchem tvým« jest té- alleluja, alleluja. Beránek náš velikonocní męr do slova utvorena dle slov, jimiz oby- obętován jest Kristus, alleluja: protoi cejnę sv. Pavel v závęrku svých epištol hodujme v presnicích upí•ímuosti a pravdy, svým vęrícím rűzných milostí od Boha alleluja, alleluja, alleluja. zelal. Církev uzívá casto tohoto pozdravu Prvního února nalézáme v C o m m u- pro jeho hluboký obsali. Nebot zavítá-li nio vzácný výrok oslavovaného sv. k nękomu Pán, neprijde prázden, nýbrz Ignáce, muceuníka a biskupa antio- se všemi nebeskými dobry — se svou chenského : Frumentum Christi sum, den- milostí a láskou, s pravdou, se svou po- tibus bestiarum molar, ut panis mundus mocí, se svým pozelináním a pokojem. inveniar. Kristovým zrnem obilným jsem, Pento všeobecný význam pozdravu bývá kéz bych byl rozemlet zuby dravcű, pak blíze urcen podle toho, pri kterém abych byl shledán cistým chlebem. nábozenském výkonu se vyslovuje. Pri Communio pri mších záduš- mši svaté vyprošujeme si tímto pozdra- ních zachovalo ještę svou pűvodní po- vem na Bohu jednalo potrebné pomoci, dobu, nebot má ještę veršík. Zní násle- bychom mši svaté dűstojnę a s uzitkem dovnę : Lux aeterna luceat eis, Domine : obcovali, jednak udrzuje se jím zivý Cum sauctis tuis in aeternum : quia pius styk knęze a lidu, jehoz jménem knęz es. N/. Requiem aeternam dona eis, Do- téz obęti pi•ináší. Tak po »G l o r i a,, mine: et lux perpetua luceat eis. Cum pred oracemi preji si knęz a lid pozdra- | ||||
|