|
| ||||
| ||||
|
— 30
K c. 5. Koncertní naše biatácké kvartetto riditelem c, k. ústavu ucitelského v Przemyslu, predvádí nám kaleidoskop kostelních písní více zajímavým zpűsobem zpracoval báseń Vrchlického, haluzí kmene slovanského, z nęhoz uznamená- v níz provedena parallela mezi hochem a houslemi. váme rozlicného ducha, jenz vine v písních toho jenz zadumán do své hry nevšímá si vábení prí- kterého národa, tklivého v ceských, slavného rody a mezi pévicem, jemuz básník radí: za ide- v polské, vzletného v chorvatské písni. álem duše vznęt obracej jen a celý svęt ti bude Ad a) Tato píseń, od pradávna rozšírená r. ezi luzná báj. lidem chorvatským, má 4 rozlicné nápęvy, z nik hz K c. 2. V. Novák, vynikající oblíbený skla- jeden byl jiz na programu Cyrillského koncertu datel ceský, štastnou rukou zasáhl do poesie lidu roku 1898 jako sbor smíšený, valašského, vybrav sobę k hudebnímu zpracování Ad b) Skladatel Adam .Michna z Otradovic balladu o zakleté dceri, jiz vlastní matka zaklela byl varhaníkem v Jindr. Hradci a nálezel k nej- ve strom javorový. Ze zakletí osvobodili ji tri solidnęjším skladatelűm ceským Píseń vydal r. 1661. hudci, kterí ze dreva javoru chtęli sobę urobiti Ad c) Nápęv této písnę (viz Nápęvy k >Ol- housle, Skladba vyniká svéráznou a vhodnou tono- tária, str. 20*) pochází asi z 15. století. Mirinského malbou. kancionál z r. 1522 naznacuje jej jako píseń starou. K c, 3. Mladistvý knęz skladatel Perosi (nar. 20. prosince 1872), jenz jiz ve vęku 22 let stal se Ad d) =O paní velebná«, píseń z r. 1608, jest kapelníkem pri chrámé sv. Marka v Benátkách a velepamátná píseń polská. Tot ode dávných vękű jenz v stárí 26 let jmenován byl svatým Otcem píseń censtochovských poutníkű, jíz nebes Krá- Lvem XIII. kapelníkem papezské kapelly sixtinské lovnu vítali a vzývali milionové zbozných Polákű. v Rímę, ve své trilogii Umucení Páné hudebnę Jí vítali i krále své. zpracoval 3 zvlášté významné dęje z pašijí dle Ad e) Pro hradecké museum zakoupen ne- sepsání sv. Marka, a to: 1. Veceri Pánę (Mar. 14, dávno vzácný rukopisný kancionál ceský z r. 1457, 17—26); 2. modlitbu Krista Pána na hore Olivet- v nęmz nalézáme i naši posvátnou píseń svato- ské (Mar. 14, 33—43) a 3. smrt Kristovu (Mar. 15, Václavskou v jevím tehdejším znęní. Zajisté zají- 25-37). První 2 cásti díla toho, jez pozornost mavá to ukázka zpęvu staroceského. všeobecnou vzbudilo, podáváme na ceském ven- Oddęlení I1. K císlu 1. Skladatel, jenz jest kovę poprvé. Díecése Brnęnská. Farní Jednota Cyrillská v Polehradicích. rady obstarávala, jakoz i pri dvojích oddavkách Uplynul opęt jeden rok do more vęcnosti a pri- cinných clenű pri mši sv. zazpívala, dávajíc jim hlédneme-li k cinnosti naší farní Cyrillské jed- takto jakousi výbavu za jejich snahy v jednotę. — noty, kterou vyvinula v tomto roce, zajisté nás Však jak jiz v tomto svętę bývá, ze radost se za- dosti uspokojí. PęstovalaY s pilností vytrvalou cír- ]em se strídají, nastala téz doba smutku naší Jed- kevní zpęvy v duchu církve, zpívajíc pri všech notę, kdyz neuprosná Morana sklátila našeho mi- zasvęcených svátcích zpévy cistę liturgické, a sice lovaného sbormistra a ucitele Cyr. M. Hladkého o kazdém zasvęceném svátku prípadný Introitus v predcasný hrob, jehoz tęlesné pozűstatky dne a Communio gregorianským rhorálem, jakoz i prí- 7. srpna ku hrobu vdęcnę doprovodila, zazpívajíc padná Gradualia a Offertoria, pak od rozlicných mu pri zádušní mši sv. Requiem od Singenber- odporucených skladatelű mše strídavę, jak ku gera a téz i ostatní pohrební obrady obstarala. konci dopodrobna vyjmenovány jsou. Ponévadz Jednota naše ztratila v nęm neunavného pracov- zásoba z drívęjších let vyhovuje, nových mší níka v její prospęch. Nebyla to jen slova do vętru kromę Missa quarta B od Mich. Hallera, vánoc- hozená, kdyz po svém príchodu jako ucitel do ních zpęvű od P. Krízkovského a nękolika Pange Polehradic pri zábavném vecírku poznav Cyrill- lingua cviceno nebylo, avšak vęnovala se vętší skou jednotu a její výkony, velmi pochvalnę se pozornost dríve nacviceným mším a vlozkám. — zmínil dp. farári a predsedovi Filipu Toufarovi, Pochvaly zajisté zasluhují clenové cinní, ze pilnę kdyz mu gratuloval, ze shromázdil kolem sebe navštęvovali cvicení theoreticicá, která rídil náš výkvęt obce Polehradické, nýbrz bylo jeho sna- dp, farár a predseda Filip Toufar, v męsíci lednu hou, aby téz byl prijat za clena jednoty Cyrillské kazdodennę po celý týden opakováním stupnic, in- coz se téz se zivým souhlasem stalo, a byl toho tervalű a pod., nevyjímaje ani zpęváky, kterí jiz zajisté hoden, neb skutecnę pravdivé porekadlo, po 15 let ve sluzbę Cyrillské jednoty. totiz od ze vrána ku vránę sedá a rovný rovného hledá, zalození jednoty pűsobili. totiz ne svým postavením, nýbrz smýšlením, se na Kromę církevního zpęvu nacvicila jednota téz nęm vypinilo. Ackoliv choroba krcní nedovolo- nękolik sborű obsahu vlasteneckého a svętského vala mu, by sám zpívati mohl, prece jako sbor- k usporádání zábavy pęvecko-deklamatorní, kte- mistr, rádce a poradatel rozlicných slavností velmi rou konala 7. ledna 1900 s výsledkem zdarilým platnę pűsobil; jeho zásluhou jest, ze máme diva- jako i v letech minulých. Téz ostatní církevní ob- delní jevištę zbudované, k nęmuz on sám nákres | ||||
|