|
| ||||
| ||||
|
k(atoli ck on pos -v ~ tuoli
CYRIL ,SZÉ. v Majitel, vydavatel a redaktor: 1901. Rocník XXVIII, F. J. LEHNER. C1S10 5. a 6. ~Innnnmunnnnuunnnmunnunmm~nunummnnnnnnn~mm~nnnnmummm~mimnun imnm!ruwninrmu!i rnmun.umnuaunnnnninmm~nununnmil Obrana reformy církevní hudby, Napsal František Jirásek. (Pokracování.) R. 1745 vydal Spiess nauku o skladbę sledy akkordű, kterýchz mozno sice s do- pod titulem: »Tractatus musicus compo- brým prospęchem pouziti v hudbę diva- sitorio - practicus«, leterázto kniha byla del a dvorních kapel, nikdy však v kon- po dlouhá léta povazována za jednu trapunktických a církevních skladbách. z nejlepších tohoto druhu. V knize té Druhým »mravokárcem« svętácké vystupuje ostrými az bezohlednými slovy hudby v chrámu Pánę byl Gerbe,-t ron proti nevzdęlaným repraesentantűm ná- Hornczu. Týz narodil se r. 1720 v Horbu padnę jiz pol.leslé a znešvarené hudby nad Nelcarem. Dostalo se mu v kazdém církevní. ohledu i v hudebním výtecného vzdęlání. Na str. 161. této knihy praví: )Naše R. 1737 byl prijat do kláštera sv. Blazeje doba prozrazuje sprostou snaliu, zaná- v Cerném lese a zde r. 1744 vysvęcen šeti do chrámu Pánę lehkováznou liudbu na knęze. Jsa mnohostranným talentem, divadelní, komorní i koncertní, bez ohledu, vęnoval se studiu historie, starých lzlassikű, hodí-li se ta která seslátaná divadelní hebrejštiny, hudby i moderních jazykű. arie k sluzbám bozím, cili nic. Coz však Nakloniv si ta'.' to opata receného klá- daleko horším jest, ze sami duchovní štera, dostalo se mu od tohoto dovolení excedují touto smysinou hudbou na po- konati studijní cesty za úcelem sezdání svátném místę více, nez kdokoli z laikű, rűzných bibliothek. Cestováním po Nę- ac by právę duchovním príslušelo, bdíti mecku, Rakousku a Italii nabyl obšír- nad tím, by se nevloudila do chrámű ných traktátű o staré liturgii a hudbę hudba bujná a neslušná. Od hudby zádá chrámové, ti' Bologni seznámil se osobnę se ovšem pűvocínosti invence, brillant- s vęhlasným P. 1\Iartinim, s kterýmz jiz nosti a zivosti ducha; to vše dluzno dríve udrzoval zivou korrespondenci. pronésti cum grano salis et majestate Knihovna znamenitého ucence toho, cí- ecclesiastica — a nikoliv rouladami, bi- tající 17.000 císel, byla Gerbertovi vele- zarnę, burlesknę a fantasticky.« vítanou poműckou k obohacení svých Dále uvádí, ze církevní liudbę svędcí vędomostí. I v Rímę hledęl co mozno nejlépe sloh kontrapunktický a staré koristiti ve prospęch svého hudebního církevní módy a ze moderní toniny ne- vzdęlání, pal: zvláštę z knihovny Vati- jsou prý valnę príznivy církevnímu duchu. kánské. Proto jest také lépe, praví dále, dávati Gerbert byl vynikající hudebník theo- diatonice prednost pred cllromatikou. retický i praktický; byl obratným var- Varuje také pred zvętšenými intervally haníkem a i skladatelem. Zanášeje se a skoky, pred prícností a chromaticicými studiem historie církevní hudby, seznal | ||||
|