|
| ||||
| ||||
|
37 —
stala se v chorálu za papezű Rehore XIIL, 4. Církevní chóry v 16. století. Klementa VIII. a Pavla V., predeslav 5. Otázka chorální v 16. století. pojednání o reformę liturgie vűbec, jakou Hlava tretí: Reforma. podnikli snęm "Tridentský a papezové Pius IV. a Pius V. 1. Giovanni Pierluigi da Palestrina. V druhé cásti (5 kapitol) jedná pan z. Provedení a první prerušení re- autor o osudech manuskriptu I'alestrí- formy. nova po smrti mistrovę, cili o historii Jak patrno, je thema Y. R. Molitora medicejskélio vydání. mnohem širší nez thema Msgra Respighiito, Jako prídavek (Appendice) prináší jenz vytkl si za úkol dokázati, ze Pale- R. sedm zajímavých dokumentű v pű- strinovi nelze pripisovati podíl na vy- vodním znęní: pęt v reci španęlské, clání medicejském. s vlašským prekladem, dva vlašské. Mimo V následujících pojednáních sledujeme to uvedeny jsou dva celé dokumenty rozvrh spisu Respigliiova, budeme však v textu (jeden latinský a jeden vlašský). míti stále na zre~eli obšírnęjší práci P. — Predmluva vęnována jest odpovędi Molitora. na nehorázné útoky, jakými p. Dr. Ha- 1. berl po uverejnęní brozurky z r. 1899 Hodlajíce pojednati o reformę cho- na Msgra Respiglliho v Germanii (listo- rálu po snęmu Tridentském, nelze nám pad 1899) a v »Kirchenmusikalisches nezmíniti se o cinnosti, jez tehdy vęno- Jahrbucll« (Igoo) se oboril. I v prűbęhu vána jest opravę liturgických knih vűbec. textu má R. castęji prílezitost, stretnouti Co do opravy textű liturgických męl se vędeckou zbraní s Dr. Haberlem, posvátný snęm Tridentský úkol veliký i nabývá tak spis Respighiűv povahy a vázný. Bylat rímsko-katolická liturgie valnę polemické. Nicménę dosvędcujeme, v dobę, kdy církevní shromázdęní v Tri- ze polemika Respighiova neprekrocuje ni- dentę zahájeno jest, ve stavu presmutném. kde meze vędeckosti a slušnosti, coz o po- O jednotę ve vęcech liturgických nelze lemice p. Haberlovę nelze veskrz tvrditi. mluviti. Druhé dílo je psáno nęmecky a » Bęllem století vetkala krestanská poe- má titul: Die Naclr-Tridentinische Cho- sie a zbozný, s dűmyslem spojený cit, ral-Reform zu Rom. 1-,'in, Beitrag zur nejednu perlu do bohatého roucha litur- Musikgeschichte des XVI. und XVII. gie. Avšak k ryzím šperkűm primísily Jallrhunderts von P. Raphael XIolitor, se téz poznenáhlu ménę cenné prídavky, Benediktiner der Beuroner Kongrega- takze konecnę jevilo se trapné pretízení, tion. Erster Baud. Die Choral-Reform jez tuze casto zatemńovalo lesk prostých unter Gregor XIII. Verlag von F. E. C. a obsahem velevýznamných ceremonii. Leuckart in Leipzig, igo1. Str. XVI-306 Tuti patrnę mizel az pi-íliš souhlas rűzných velké osmerky. Pripojeno II dokumentű církví ohlednę bohosluzebných výkonű; španęlských a vlašslcýcll, jez v textu dle postrádaly i nękteré diecése ve svérn potreby jsou pak prelozeny. Svazek druhý, uzším svazku obecnę platné liturgie.« kterým dílo bude ukonceno, vyjde po- Yi-išel humanismus, jenz klestil si cestu zdęji. Podáváme zde prehled obsahu to- i do kruhű církevních, — prišly nábo- hoto prvního svazku: zensko-politické boure zacátkem 16. sto- letí, a tu zastavena ovšem další oplý- Predmluva. vající plodnost na poli liturgickém. Ale Hlava první: Po Tridentinum. pro liturgii nenastaly tím lepší casy. 1. Liturgické reformy za Pia V. Církevní, humanistíckým duchem ovlá- 2. Partikulární synody a reforma cho- dané osoby, v nichz »barbarská a ne- rálu. uhlazená rec« breviáre a missálu budila 3. První plány k reformę chorálu os"klivost, jaly se šmahem opravovati v Rímę. liturgii. "Texty liturgické męly býti opra- veny v latinitę ciceronské, a hymny Hlava druhá: Pro a proti tradici męly zníti co mozná jako Horácovy ody. chorálu. Rolcu 1535 vytasil se v Rímę Qui- i. llvę kapitoly z theorie chorálu gnońez (cti: Kignonęz) se svým zkráce- v 16. století. ceným breviárem *), který nabyl mezi 2. Vlašské tisky chorálních not (1476 *) Breviarium Romanum ex Sacra potissimum az 1570). Scriptura et probatis Sanctorum historiis collectum 3. Proti barbarismu staré školy. et concinnatum. | ||||
|