|
| ||||
| ||||
|
38 —
duchovenstvem takové obliby, ze za dobu dluzno všímuouti si smęru a rozsahu, 17 męsícű byl osmkrát vydán. v jakém tato reforma se dála. Asi o cleset let dríve staly se také Hrubę by se mýlil, kdo by reformou liturgické hymny obętí podobné re- rozumęl prevrat aneb nové utvorení formy. Verše sv. Ambroze a Yrudentia liturgie, v jakém smyslu pojal reformu pozbyly váznosti, iezto nękterí »vzdęlaní« na pr. Quignońez. básnici povázlivę nad nimi kroutili hla- Snęm Tridentský i papezové, rídíce vou.Laccaria Ferreri obdrzel od papeze se pravidlem sv. Cypriana: Niliil iuno- Lva X. rozkaz, by pűvodní text hymnű vetur, nisi quod traditum est (Nic ne- korrigoval. Za Klementa VII. (r. 1525) bu(liz z nova zavedeno, lec co podáním se vyšly pak opravené hymny na verejnost dędí), męli na zreteli aby zachovala se pod titulem:Lachariae Ferrerii Vincen- co nejvíce mozná stará liturgie rímská, tini, Pont. Gardien. Hymui novi eccl. a staly se pouze primęrené opravy. Kar- juxta veram metri et latinitatis normam dinál Sirleto, predseda papezské komisse a beatiss. P. Clem. VII. ut in divinis pro vydání opraveného breviáre, vyslovil quisque eis uti possit approbati ... Saii- nejednou tyto zásady. Ule nęlio nebylo ctum ac necessarium opus. (Zachariáše úmyslem Církve, nové dílo utvoriti, nýbrz, Ferreri-ho z Vicence, biskupa Guard- co od predkú zdędęno, obnoviti, opraviti ského, Nové círlLevni ]iymny, dle pravé a urovnati. Tak píše jiz r. 1563 jakémusi normy metra a latinity, od papeze Kle- prelátu: »1,lyslím, ze predevším treba menta VII. schválené, aby pri sluzbách jest, všecky novoty vylouciti, ale tak, Bozích [a pri ofhciu] kazdý jich uziti aby nového se za to nepi-ij alo. Neb mohl. Svaté a potrebné dílo). Dostalo mnozí zavedli své vlastní nápady, ac se tedy opraveným hymnűm papezské męli únrysl, nęl~teré novoty opraviti.« approbace, jíz povoleno duchovenstvu Pri zavádęní jednoty v liturgii pocí- fakultativní uzívání. Nicménę nedoznal), nala si Apoštolská Stolice velmi šetrnę, hymny Ferreri-ho obliby, jakou on oce- majíc ohled na oprávnęné zvláštnosti je- kával, a za nedlouho byly zapome- dnotlivých diecésí, jakoz i na pomęry nuty. a chvalitebné obyceje jednotlivých zemí A byt se bylo 'oreviári Quignońezovu a národűv. Liturgické zvláštnosti, jez lépe darilo, prece i proti nęmu ozývaly mohly se vykázati trváním 200 let, zű- se stesky a protesty z mnohých vázných staly zákonitę platnými. Sluší ovšem stran. Parízská Sorbonne vyslovila obavu, také pi-ipomenouti, ze Rím choval se ze po takové reformę prikrocí se brzy vűci dotazűm a prosbám odmítavę, je- k podobným opravám missálu a ritu dnalo-li se o obyceje, které s výkony udíleti Svátosti; nový breviár bude prý liturgickými se nesliodovaly. Tak na do- na škodu spolecného odbývání officia. taz ze Španęlska, je-li dovoleno pri — Spanęlský theolog z oné doby, Jo- Matutiuum o Vánocích mezi lelcci a hanes de Arce, praví ve své kritice, ze Responsorium vsunouti vánocní píseń, nový breviár ruší všudy bohosluzbu clio- a pri mši sv. po pozdvihováni zazpívati rovou, ji zatlacuje a ze kazí starou tra- píseíi v materštinę, odpovędęl Rím zá- dici. — V mnohých diecésích vyvolal pornę. — Naopak povoleno polským breviár Quiguoiiezűv spory mezi ducho- diecésím prijmouti do missálu jisté zvláštní venstvem, nevoli a výtrznosti mezi lidem. sekvence a prosy. Hlavní zásluhu o zvelebení liturgie Tut byl opravdu nejvyšší cas, aby získal si sv, papez Pius V., jenz bullou autorita církevní vęci se ujala. »Quod a nobis« (7, cervence 1568) ucinil Snęm Tridentský, jemuz sám papez závazným novę opravený breviár, a bul- Pius IV. zaslal návrhy (prichystalíé jiz lou »Quo primum« (12. cervence 1570) Pavlem IV.) k reformę liturgie, vydal opravený Missál. mnohá výborná ustanovení. Opravu Z toho, co posud praveno, seznáváme, missálu však a breviáre, jakoz i upravení ze Tridentinum a pak hlavnę Pius V. seznamu knih zapovęzených, ponechal co do reformy liturgie vykonali dílo ve- snęm papezi, jenz vzdy povazován byl liké, a postavili »monumentum aere pe- jak za nejvyššího ucitele ve vęcech víry rennius«. — Tázeme-li se však, zdali a mravű, tak i za vrchního strázce a snęm a papez vęnovali svou pozornost poradatele liturgie. také opravę chorálu, tu jest odpovędęti Mluvíme-li o reformę, jez od pape- zápornę. Delerety snęmu Tridentského iűv a snęmu Tridentského zahájena jest, jednají o zpęvu chrámovém jen všeobecnę, | ||||
|