|
| ||||
| ||||
|
39 —
zakazujíce zpęv svętský a rozpustilý takovéto snahy. Slova bully: »quum (Sez. XXII.) a narizujíce, aby v biskup- unum in Ecclesia Dei psallendi modum .. . skýcli seminárích poskytovala se alum- esse maxime deceat« vztahují se na opra- nűm prílezitost, nauciti se zpęvu církev- vený Breviár a Missál, i nelze z nich nímu, t. j. chorálu (Sez. XXIII.). Ostatnę vyvozovati nęjaká ustanovení reformy ulozeno snęműm provinciálníma biskupűm, chorálu. A kdyby byl Pius V. skutecnę by pecovali o dűstojný zpęv chrámový pomýšlel také na opravu zpęvű texty (Sez. XXIV.). liturgické doprovázejících, zdaz nebyl Kardinálská komisse, jez r. 1564 na by se rídil tęmitéz zásadami, jez vedly rozkaz Pia IV, byla utvorena, aby po- ho pri reformę Breviáre a Missálu? Byl starala se o provedení Tridentských de- by snad znicil integritu tradicionelnich kretű, narizujících reformu káznę v Ko- melodií, ci byl by spíše starobylé cti- more Apoštolské (Camera Apostolica), hodné melodie prizpűsobil novę oprave- męla téz na starosti reorganisaci papez- ným textűm? Nevím, kdo by o tomto sleéllo sboru zpęvákű (Capella Pontificia posledním mohl pochybovati. ci Papalis). Naléhala na to, aby zpęváci Shrneme-li, co posud receno, v nę- dbali na dobrou, zretelnou výslovnost kolik slov, obdrzíme tyto konkluse : pi-i zpęvu, i porádala za tím úcelem nę- 1. Snęm 'Tridentský apapezové Pius IV. kolik zkoušek. Cinnost svou ukoncila a Pius V. získali sobę reformou liturgie vyloucením nękolika zpęvákű. — Le by zásluh nesmrtelných. se však tato komisse byla vęnovala také 2. Avšak ani jmenovaný snęm, ani opravę chorálu, nemá prazádného histo- dotcení papezové nepomýšleli na opravu rického podkladu. chorálu, tím ménę chtęli reformu, po Podobnę nelze pripisovati Piovi V. jalcé touzily pozdęji jisté osobnosti, a jakou nęjakou reformu chorálu. V jeho bulle mají na zreteli obdivovatelé vydání Me- »Quo primum«, jez vytisknuta jest pri dicejského. kazclém Missálu, marnę by kdo hledal (Pokracováni.) Jakým smęrem nésti se má reforma církevního umęní hudebního, a jak by i strední školství mohlo reformę té prospęti.`") Príspęvek ku reformę církevního umęní hudebniho. Napsal skot, ucitel P. Jan Novák. Jeden ze zaslouzilých našich spiso- tam, kde reformę té nebylo dosud práno vatelű vypráví ve svých povídkách pro jednalo z neznalosti vęci, s jakou v oboru mládez také o pastorkyni, která byla tomto setkáváme se u širokých vrstev obe- macecliou stále odstrkávána a jejími roz- censtva, jednak z predpojatosti, s jakou mary trápena, konecnę však prece její zase i hudebnę vzdęlané kruhy na re- dobrota a krása došly uznáni a slavily formu tu patrily a namnoze dosud patrí, vítęzství. "nato pohádka o popelce vyno- ponęvadz nechce strpęti a prijmouti i•ila se mi bezdęky v pamęti, kdyz pocal skladby rázu svętského a theatrálního, jsem psáti tento skrovný príspęvek ku byt jinak cenné byly, neb i skladby váz- reformę církevní hu(-1by, jímz bych rád nęjší sice, ale stilu hudby komorní. vilesl aspoá trochu mile hrející príznę A tak pravé církevní umęní bylo a jest *) Tretí výrocní zpráva obecní jubilejní školy namnoze dosud popelkou mnoho a dlouho realné císare a krále Františka Josefa I. v Náchodę odstrkovanou. Druhá polovice predešlého za školní rok 1899-1900. Jako pramenű uzito: století, obzvláštę ale století naše velice Acta et decreta concilii provinciale Pragensis. macešsky se lc ní chovalo, nebot neše- C y r i 11: Casopis pro katolickou hudbu posvátnou. tríc rozdílu mezi hudbou církevní a svęt- K o n r á d: Dęjiny posvátného zpęvu staroceského. M i t t e r e r: Die wichtigsten kirchl. Vorschriften skou, vystavovalo a obętovalo ji príliš fúr kathol. Kirchenmusik. S c h l e c h t: Geschichte vlivűm vyvíjející se opery, hudby instru- der Kirchenmusik. K i e n l e: Choralschule. Kru t- mentální a komorní. "Zapomínalo se a s c h e k : Die Kirchenmusik nach dem Willen der dosud casto zapomíná, ze hudební umęní Kirche. K o rm ii I1 e r: Der kathol. Kirchenchor — a Die Musik beim liturgischen Hochamt. círlevní a hudební umęní mocleruí, svęt- | ||||
|