|
| ||||
| ||||
|
41
opęt upozorńováno bylo na potrebu, Boliu lcu oslavę, tam klanęti se má ve ano nutnost reformy té jal: se stano- svatém nadšení vęcnému ideálu svému, viska církevního, které v ohledu tom pri tom však má býti Církvi zároveń jest direktivou, tak i ze stanoviska umę- vydatným pomocníl:em l:u vzdęlání vę- leckélio, a tak obrácena byla k reformę rících. Výtvory svými totiz umęní dává církevního umęní hudebního pozornost slovűm pravd Kristových viditelnou formu, kruhű co nejširších, by i v tomto oliledu ji pak vtiskuje v srdce lidské a vštępuje jiz se vyjasnilo, a století nové pozdra- trvale v celou duši. Poesie a hudba má veno bylo perlou, ocistęnou ode všech tlumociti a vzbuzovati posvátné city, jez prívęskű ji i hudební umęní hyzdících. vyplývají z pomęru našeho 1: Bohu, sta- To maje na zreteli, odhodlal jsem se vitelství, socharství a malírství má do- také nepatrnou hrivnou prispęti jednak plńovati a ozivovati slovo Církve. k tomu, abycli ty, kdoz ještę s predpo- Pouzívá tedy Církev všech umęni jatostí a neporozumęním hledí na re- k tomu, aby jimi víra a krestauský formu církevního umęní hudebního, obe- mrav cestu sobę razily do všech vrstev známil s podstatou reformy té a prakticky lidstva, zároveń ale aby téz zušleclito- naznacil smęr, jímz se ubírati má, jednak valy duši, ji k zboznosti roznęcovaly a abycli tęm, kdoz zajímají se o reformu k Bohu vedly. tu se stanoviska hudebního umęní, na- K tomu však ze všech umęní nejpo- znacil aspoń strucnę velkou cenu pravé volanęjším jest umęní hudební, z n~lioz hudby clirámové a zároveń jiní pocho- pak obzvláštę zpęv, jenz jest v pravdę pitelným ucinil, proc Církev katolická umęním zivým, takze druhá umęní jsou klade a klásti nucena jest hudbę církevní proti nęmu témęr jako mrtva. A co jest právę ty poiadavky a ne jiné. Podarí-li zpęvu tím kouzelným proutkem, jenz se rádkűm mým jednolio z obou dosíci, tak podivuhodnę ozivuje? Jest to jedno- stací to, ponęvadz tím získáni jsou noví duchý zákon reciprocity cili vzájemnosti, príznivci dobré i umęlecké vęci právę jenz právę zpęvu, tonu jest vlastním a v kruzícli, které jiz mocným spolecen- v tom zálezí, ze slovo tonem odęné ským vlivem svým mohou mnoho pod- (zpęv) vyvolává v srdci posluchacű na- porovati myšlénku tu a k jejímu zdaru vzájem tytéz city, z nichz povstal a jimiz prispívati. byl vyvolán. Zpęv jest tedy nejschűd- Co dosud receno, zdálo se mi pro- nęjší a nejblizší cestou k srdci našemu. spęšným predeslati pro orientaci ctęných Proto také Církev o zádné odvętví umęní ctenárű stati této, jakoz i za pi•ícinou hudebního tolik nepecovala, jako o zpęv, celistvosti a úpinosti obrázku reformní zádné umęni tak úzce k své bohosluzbę cinnosti v tomto odboru ludebního umęní. nepí-ipoutala jako zpęv, zádný urcitý Máme-li všalc reformę hudebního umęní styl stavitelský neprohlásila za výhradnę chrámového porozumęti, jest treba, aby- církevní, aniz si osvojila urcitý druh chom s p r á vnę nazírali na pomęr, v ja- malíi•ství, — pouze zvláštní druh zpęvu, kém jest huclební umęní k církvi, nebot zpęv gregorianský (chorál) totiz, prolilá- jen tak pochopíme její stanovisko a po- sila oiicieluę za zpęv výhradnę církevní, rozumíme pozadavkűm, jez círlcev stanoví a to proto, aby jím mohla mluviti od zpęvu a hudbę ve chrámech svých. Aby srdce Kristova ku srdci vęrících. Poznavše vše to ozrejtnęlo, zodpovíme si všeobe- reciprocitu tonu, zpęvu, vzpomeńme cnę dríve jinou otázku, v jakém pomęru nyní úkolu, jejz Církev vytkla umęnám k Církvi jsou všeclina umęní, jichz Církev ve chrámu: majít Církvi pomoci oslavo- pouzívá, a proc Církev katolická vyká- vati Boha a ve viditelné formę tlumociti zala ze všecli umęní právę zpęvu úkol víru, nadęji a lásku k Nęmu. To vše nejcestnęjší a uejűűlezitęjší, pripoutavši ale Církev projevuje svou bohosluzbou jej tak úzce ]cu své bohosluzbę, takze cili liturgií, která vrcholí v obęti mše sv. tvorí podstatnou její cást. Pri bohosluzbę jest to však zase litur- Církev katolická prijala všecka umęni gické slovo, které tyto tri city, toto ná- za dvojím úcelem, a sice: t. aby pomá- bozenské presvędcení tlumocí. A zde hala jí oslavovati Boha, a 2. aby jimi právę pocíná úkol zpęvu a cástecnę zároveń vzdęlávala, zušlechtovala své i hudby, která slouziti má zpęvu ku pod- cleny, v jejich duši budila vyšší touhy pore a mohutnęjšímu projevu. Zpęv totiz a srdce k zboznosti roznęcovala. V Církvi, má liturgické, bohosluzebné slovo oziviti, ve chrámu nemá tedy umęní p a n o v a ti, oduševniti a zákonem reciprocity dále tam panuje Bűh, ale s l o u z i t i má tam mohutnę pűsobiti. A právę v této úloze | ||||
|