|
| ||||
| ||||
|
-43
zádného vztahu ku mši sv., k tomu vr- Tak jest tomu i se zpęvem a lwdbou cholu bohosluzby katolické a k té ci chrámovou. Zde círlcev jest to, která oné slavnosti, cíle toho — zvýšení totiz urcuje úcel a cíl umęní tolio ve chrámu, slavuostnílio rázu bohosluzby — dosa- ponęvadz spadá to v obor její boho- zeno by bylo i tírn, kdyz by varhany sluzby. Jet zpęv církevní (gregorianslcý nebo jiné nástroje hudební hrály nęjaké chorál totiz) v prvé radę podstatnou vázné, cenné úryvky z oper, písnę beze cástí lcatolicicé bohosluzby (a pri své slov, koncertní sola na jednotlivé ná- bohosluzbę má prece jen církev právo stroje nadepsaná treba »Ave Maria« a rozhodovati), teprve ve cl r u h é rad é podob., nebo arie, slavnostní pochody zpęv církevní a jej provázející a doplrtu- atd. atd., a prece všechno to církev zá- jící hudba je otázkou umęní, které ani kony svými prísnę zapovídá a o vymí- zde neporoucí, nýbrz slouziti má ku do- tęni liudebního umęní podobnélio rázu sazení opęt jinýcli vznešených cílű výše a smęru z chrámu usiluje, ne však proto, nazuacenýcli. Ve vęcech hudby chrá- ze by to bylo nęco inferiorního, bez- mové smęrodatným a rozhodujícím jest cenného, ale proto, ze neodpovídá to tedy ne osobní vkus reditele kűru, zpę- úkolu zpęvu a hudbę pri bohosluzbę ve vákű neb docela nękdy pokazený vkus chrámu vymęrenému: Boha sice dűstojnę lidu, jemuz casto nejskvęlejším a oblíbe- oslavovati, bohosluzbę jeho lesku a slav- ným vzorem pro hudbu clrámovou jsou nostního rázu dodati, ale tak, aby ne- valcíky, polky a mazurky, jez pri tauec- byla pozornost vęrícícli od bohosluzby ních zábavách slyšívají, a kterémuzto a zboznosti odvracována, nýbrz naopak vkusu mnohdy i na kurech chrámových lid k zboznosti nabádán, roznęcován a se hoví, ale rozhodujícím faktorem jest tak zbozností na duši posvęcován. zde vűle, resp. úcel, cíl a zákony církve katolické. Proto také její stanovisko, její Tím vyznacil jsem aJ s t ano v i s k o, intence a zákony jsou nutným odítkem s nęhoz katolická církev hledí na cír- a zákonem pro kazdého, kdoz chce kevní umęní hudební ve chrámu a v umęní tomto správnę pracovati a ku b) pozadavky, jez klade jakozto pod- jeho obrození a zvelebení v dobácli na- mínku umęní tomu, má-li býti do chrámu šicli pűsobiti. ]c bohosluzbę pripuštęno. Není to tedy Pri všem tom však treba pamatovati — a to s dűrazem opętuji — není to následující dűlezité vęci. Oboje umęní nęjaká inferiorita neb menší vnitrní cena liší se sice od sebe, sledujíc rűzné cíle skladby, která ciní rozdílu mezi hudeb- a slouzíc rűzným úcelűm, jedno však má ním urnęnim církevním a svętským, ale býti obęma umęním spolecno: k r á s n o jest to jedinę a pouze rozdílný úcel a cíl, totiz umęnám vlastní. Ze treba opatr- jejz obę umęní sledují nosti i v tomto ohledu a jíti správnou Tím ovšem presnę urceno jest téz cestou, netreba podotýkati. Nęco műze jedinę správné stanovisko, s nęhoz hle- býti totiz s a m o o s o b ę krásnem, umę- dęti jest i kazdému jednotlivci na církevní leckým dílem, a prece nehodí se ke umęni toto (zpęv a hudbu chrámovou), kazdému úcelu, aniz lze toho všude upo- má-li je správnę posouditi a oceniti. trebiti. Tak na pr. historické obrazy Kazdé jiné stanovisko, jakoz i kazdý jiný Brozíkovy, krajinomalby Liebscherovy, zpűsob posuzováni jest nesprávným. alcvarelly Chitussiho a obrazy jiných Vzdyt i toto umęní patrí dęjinám, a sice slavných mistrű našicli jsou zajisté umę- dęjinám, v nichz církev (vzhledem k cír- lecky cenná a krásná díla, a prece kdyby kevnę -hudebnímu umęní) jest osobou nękdo obrazy ty nalezl ve chrámech na jednající. Má-li ale historik psáti a po- oltárích neb i jen na stęnách, zajisté ze suzovati objektivnę, pak nesmí podklá- by se nad tím pozastavil a rekl: »Jak dati osobám a dobám, jez lící své ná- jen tento obraz mohl se sem dostati? zory a myšlénky, nesmí také liledęti na Sem prece nepatrí, vzcíyt to obraz pro nę se svého subjektivního stanoviska salony, pokoje, ale ne pro chrám !« Hle, moderní doby, ale jest mu vęrnę líciti odsuzuje to, ze ne obraz ten byl by bez- j e j i c li myšlénky, snahy a ciny, a zá- cenným, nepękným, nýbrz proto, ze jest roveń na pamęti míti i okolnosti, úcely, to nemístným, t. j. ze nevyhovuje svému cíle a pohnutky, jez k takým cinűm, úcelu. A tak tornu i s liudbou. Co jest k takému jednání a podob, je vedly. tvoreno pro koncertní sínę, ti-eba byly S t o h o t o stanoviska jest mu posuzo- to skladby sebe cennęjší, nehodí se pro vati osoby ty i jejicli jednání. kostel, ponęvadz jistę pak nevyhovují | ||||
|