NEZAŘAZENO
Ročník: 1901; strana: 54,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
54



zlovűli a utrliacství, soudíme-li taktéz prirozenosti a prevrácetiosti nynęjší hudby

o mešních skladbách J. Hayclnovýcli a operní a oratorní, ponęvadz t. zv. vzdę-

Mozartových, ac tito mistri svým cír- laný svęt nachází se právę v piném kvasu,

kevním skladbám prazáclué váhy nepri- ana poesie a filosofie jeví se tu byti roz-

kládali. Nelze sice popríti, ze hlucné, rušenou, ba zbcsilou. ti'e vlastním ale

vírivé a galantní skladby tęchto autorű oboru církevní hudby dalo by se pa-

našemu posluchacstvu se zamlouvají; clitęní po etfeletu suaduo odstraniti, po-

avšak trvám na tom, ze panující v tęchto nęvadz Církev o náruzivostech vędęti

skladbách charakter oplývá takovou bűj- nechce. Kdo však skorem všud? dobré

ností a svętáckostí, takze jeví se býti vęci se v cestu staví, tot, bohuzel, jsou

chrámu Pánę naprosto nedűstojným. hudebníci sami. Nebot tito nejednou ne-

Na místę tom sluší také poukázati tvoi•í a nepodávají nám jiného, nez svę-

k hrdopyšným rcením mnohých talcé- táckost a sprostotu. A lcdo by proti

znalcű, ]cterýmz jest neustále ceho na- nim odvazoval se vystupovati, tomu pro-

mítati, pri cemz hledí v první radę po- stę odseknou, ze nicemu nerozumí.Lde

ukázati k slavnému a obrovskému pokroku dluzno liledati prícinu męlkých, ki-ivýcli

nejnovęjší hudby. A tu milerádi prizná- a naprosto nespravedlivýcli úsudkű tak

váme, ze v posleclní dobę jeví se nesmírný zvauýcli tileoretilcű, jez za našich duit

pokrok v ohledu technické vyspęlosti, byly rozširovány męrou tak úzasnou,

zejmena v instrumentaci, — neménę však • e veškerá církevní hudba starší doby

i v hucíebním znázornęní pouhé s[llvsl- odsuzuje se jiz šmaliem, ana prý, dlc

uosti ano i zbęsilosti, jakoz i v touomalbę bęzných nyní názorű, postrádá rllythtllU

a vylicování dęjű prírodních, zkrátka a melodie, — v harmonii konecnę nevy-

v dovednosti, slucovati s hudbou veškeré kazuje prý jiného, nez cisté trojzvuky.«

cinitele mimoliudební. Dluzno a sprave- O nástrojové liudbę praví Thibaut:

dlivo zaznamenati i pokrok ve tormách »Smyccové nástroje a flétny jeví se býti

hudebních. Nesmíme však pri tom všem v kostele príliš tenkého zvuku, Dvanácti

prehlédnouti, jaicá spousta neduzivélio a rádnými zpęváky lzc snaduo udolati pa-

bizarnílio dostala se tęmito pokrokovými desát takových nástrojű — a prednáší-li

skladbami do obęhu. sbor skladbu jemnę, nęznę a sféricicy,

Rostoucím vzdęláním umęleckým pro- pal: zase pristupující nástroje te mcr urá-

spívá se toliko zevní vytríbenosti toho zejí. Yalcli by nám šlo o nęjaké zbrklé

kterého díla; avšak síla a jádro (výrazu) zerty, pakli, jalo nyní se dosti casto

prýšti jedinę jen z bohatosti tvűrcího stává, bychom hodlali na Pána Bolta

ducha. dorázeti bubnováním a pískotem (den

Kdo by nebyl s to, zhostiti se bęz- lieben Gott anpfeifen und aupaulcen woll-

ného nyní výrazu v hudbę, komu za ten), jakoby Ou veselé té spolecnosti

kazdou ce/nu bylo by pocítati s náruzi- nemęl co ~o~ ~a~et, jak ol~ m u~tupU~í

vosti a uchváceností v nejnovęjší hudbę, veškeré zálcouy o umęni. Vzdáváte-li

tomu nezbývá jiného, nez i-aorovati ve- Bohu na posvátném místę chválu, ne-

škerá mistrovská díla starší doby, at máte pri tom zapomenouti, ze stojíte pred

jsou jiz sloliu církevního aneb orator- trűnem Bozím.«

ního. Nebot kalná voda nereflektuje cisté Tolik z díla Thibautova, jez v oné

obrazy, — a Rafaelovi andęlé nejsou dobę nejzalostnęjšílto úpacllcu církevní

naprosto nicím, pohlízíme-li na nę ocima hudby podobalo se hlasu volajícího na

smyslností zaslepenými. Yrotoz hledte poušti. Thibaut, jako hudebnę a aesthe-

se jen pro tato díla váznę naladiti, zvlá- ticky liluboce vzdęlaný mu- (svého v,--

štę v oné clivíli, kde jste prosti kazdé znáuí protestant), nesnášel męlkou a

náruzivosti; hledte je po takovéto prípravę banální hudbu italské opery, jakoz i rafh-

vzornę provésti; — pal: zajisté uzríte novanou hudbu Meyerbeerovu. Ideálem

otevrená nebesa a pochopíte takto, ze byl mu chorál gregoriánský, klassická

ti, kdoz odsuzovali díla ona, mluvili polyfonie a hudba Scarlattiho, Hiindla

vlastnę jen o své tupomyslnosti a jedno- a Bacha. K talcrvanénnr, za jeho doky

strannosti. právę se vyvinujícímu romantismu cho-

Prátelűm ušlechtilé a dűstojné hudby val se vűbec odmítavę.

sotva se asi podarí, presvędciti svęt o ne- (Pokracováni.)

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ