|
| ||||
| ||||
|
56 —
oba spisovatelé devátého století, rovnęz ze ríkati, jakoby advent týkal se jen svędcí o snaze své doby, zmírniti trvání reholníku, jest tvrzení opovázlivé a po- adventního postu o tretinu. Sv. Petr lloršlivé, lec by pi'i tone nękdo myslil llamian v 1I. stol. zdá se arci predpo- pouze na pűst a na zdrzelivost od masa, kládati, ze adventní pűst trvá 4o dní nebot jinak mnozství zarízení a zvyktc a sv. Ludvík, jenz zil o dvę století po- církevních svędcí o úmyslu církve, aby zdęji, zachovával tento pűst ještę piných se vęrící hodným zpűsobem pripravovali 4o dni ; ale co se tohoto krále týce, na veliký svátek narození Pánę. jest suacino mozno, ze to cinil jen Recicá církev zachovává adventní pűst z vlastni své zboznosti a kajícnosti. az doposud, ale mírnęji ne- ctyriceti- Kázeń západních církví, zkrátivši denní. "Zacíná se dne 14. listopadu (toho dobu adventní, zmírnila ji brzy ještę dne slaví církev recicá svátek sv. apo- více tím, ze prísný pűst promęnila v pro- štola Filipa) a trvá po ctyricet ctní. stou zdrzelivost od masa; ano od 12. Vęrící zdrzují se toho casu od masa, stol. nękteré církevní snęmy jako na pr másla, mléka a vajec, ale smęjí pozívati seligenstadtský r 1122 a avrauclieský ryb, oleje a vína, coz jest v postę ctyi'i- r. 1177, zdají se, mluvíce o tomto postę, cetideuním zapovędęno. Vlastní prísný mluviti jen o osobách duchovuícli, a do- pűst narizuje se v této dobę jen o sedmi konce snęm salisburský r. 1231 zavazuje dnech. V ústecli lidu sluje tento pűst po- k nęmu jen reholníky. Naopak zase ln- stem svatofilipslcým. ;Mírnost jeho omlou- noceuc II1. ve svém listę k biskupu męsta vají Rekové tím, ze prý tento zvyk po- Bragy dosvędcuje, ze zvyk postiti se po stiti se pred vánocemi vyšel z klášterű, celou dobu adventní udrzel se v Rímę kdezto pűst ctyricetidenní jest pűvodu az doposud, totéz píše Durandus ve svém apoštolskélio. »Rationale« ve stol. 13. o Francii. "Tato Ale ackoliv skutky kajicnosti, jimiz rűznost zdá se ukazovati, ze pűst adventní druhdy církev dobu adventní posvęco- nikdy nenálezel k predpisűm církevní vala, v západní církvi casem tolik se káznę všeobecnę zavazujícím. se zmírnily, ze skoro jen v kláštericll Bud jak bud, zvyk postiti se mizel zbyla po nicli nęjaká památka, liturgie víc a více, procez konecnę papezi Ur- acivelitní se celkem nezmęnila a kdvby banovi V. r. 1362 nezbývalo jiného, vęríci se snazili naplńovati nitro své chtęl-li obycej ten aspoń z cásti zachrá- duchem, jenz vane z tęchto obradű, za- niti, nez ze zavázal všecko duchovenstvo jisté by se hodnę pripravovali na svátek svého dvora, aby se v adventę zdrzovalo Narození Pánę. od masa. U vlastním postę nestala se pri Liturgická tvárnost adventu, jalo se tom zádná zmínka a povinnost ta netý- dnes jeví v rímské církvi, zakusila jistých kala se nikoho jiného z duchovenstva, zmęn. Zdá se, ze sv. Rehor Veliký jest nerci-li laikű. Pozdęji sv. Karel Borom. prvním pűvodcem této liturgie, která snazil se probuditi ve své diecési aspoń pűvodnę obsahovala pęt nedęl, jalo lze ducha, kdyz ne kázeń starých casű, nebo vidęti v nejstarších sacramentariícll to- na svém 4. snęmu vyzývá dűtklivę faráre, hoto papeze. aby vęrící napomínali pristupovati ku Podle Amalaria m tskéllo a Bernoná stolu Pánę aspoń o všech nedęlích ctyri- reichenauslcého, s nimiz souhlasí také ceticlenníllo postu a v adventę. Mimo to llom Martéue a Benedikt XIV., pochází psal sám svým diecésanűm pastýrský od Reliore Vel. také církevní ustanovení list, vykládaje jim, kterak dluzno slaviti o adventu, ackoliv zvyk sám, vęnovati tento posvátný cas s duchem sebraným nęjakou dobu pí'ípravę na vánoce, jde a zval je, aby se postili aspoń o pon- az do nejdávnęjšich casű, pűst pak a dęlích, stredách a pátcích adventních. zdrzelivost od masa v této dobę męly Benedikt XIV. ubíral se po tęchto sto- pűvod ve Francii. Podle cníuęní recených pách. Ještę jako arcibiskup bolognský badatelű ustanovil Rehor Veliký pro snazil se vésti svűj lid k tomu, aby církve rímského ritu zpűsob sluzeb bozích smýšlel o adventę vysoce jako drívęjší v tomto case a potvrdil prikázání postní, krestané a bojoval proti nepravému ale ponechav ovšem jednotlivým církvím, v oné krajinę rozšírenému domęní, jakoby aby o tom podrobnęji ustanovily, co by se advent týkal jen reholníkű a nikoliv se jim zdálo dobré. téz obycejných vęrících. Této jeho snaze V sacramentariu Gelasiovę není zád- jest vęnována jedenáctá mezi jeho »In- né mše ani jiných sluzeb bozích, které stitutiones ecclesiasticae«. Dolcazuje tam,by byly prípravou na vánoce. Nalézáme | ||||
|