|
| ||||
| ||||
|
— 59 —
properia«. patero responsorií ze zalostivých hodinek vadné Hacndlovo »Alleluja« bez »eide« a ne- ze sbírky Melchersovy. O velikonocích zpí- zvrhnout az do konce! Mimo zrcadlovou kapli v~tna byla motetta ze sbírky »Cantiones ecelesia- vystoupily také chovanky ústavu rízeny p. prof. sticac« ocl IIallura, Piela, Ilaendlovo »Alleluja«, Mladým loni dvalcráte (na nedęli smrtelnou a 22. Wittovo =Regina coeli«. Pro dobu svatodušní a po sv. Duchu), letos jednou (na 4. nedęli po VF- zacátek školního roku nacvicen hymnus »Veni likonocích) na kűru chrámu krizovnického lii-i sancte Spiritus« od Hammy, Freye a Stecicera. velké mši sv. s rozhodným úspęchem. Co clo I. eucharistických skladeb prezpívány prednesu je zvláštę chváliti presnou v ý s l o v n o s Y, »Cantiones variae« od Hallera, téhoz »lesu, dulcis výraznou alccentuaci, libý soulad rűzných memoria« a »Domino, non sum dignus«, Wittova h 1 a s ű, dynamickou vyškolenost. Litujeme ~tio s. Ignatii de Loyola od IIammy »O esca vęru z duše, ze nelze širšímu posluchacstvu pra- viatorunt«, »Pange lingua« od IIallera, Kozla, Mla- videlnę úcastnu býti bohosluzeb tohoto ústavu; dého, P. Teresia a Sancta Maria, Witta, Trau- nebot vedle latinských zpęvű pęstuje se zde také mihlera. Dále »Avc Maria« od Greitha, Hallera, lidová písm duchovní s horlivostí a dovedností Witta, »Diffusa est gratia« od Focrstera sen, nevšední. Jet to jedním slovem C y r i 11 s k á š k o 1 a »Salvo Re;*ina« od IIallera, »Te Deum« od Wilb par e x c e l l e n c e . Takových úspęchű ovšem bergera, Zvonare a Witta, posvátné ctverozpęvy mozno dodęlati se jen tam, kde se pracuje viribus od Pally a Korába, 3 motetta od Mendelssohna, unitis jako na tomto ústavę, kde snahy ucitele sbor »Tys, iS Boze, síla má« od Mladého a »Li- hudby a katechety celým sborem a zvlášté ridite- taniae lauretanae« od Tresche. ]em jsou uznávány a vydatnę podporovány. Bűh Jediný pohled na tento program musí kaz- jim zehnej a odplat všem. Y. E m. P k r. dému odborníku vynutiti obdiv a svrchované Reditelem kűru na Strahovę od dutina t. r. uznání. Dinoltý vętší kűr chrámový mohl by se ustanoven po p. Follbergrovi dp. P. Bruno Sauer, jím sm le pochlubiti. A nejsou to skladby leda- novicmistr rádu, známý jako spisovatel a básník jaké, tuctové — n'koliv; vybíral je okus vytríbený pode jraénem Fr. Kyselý. Býval sbormistrem cetné a jemný. Stací jen nękolik jmen: Palestrina, Foer- druziny ceciliánské v Jihlavę a provádí reformu ster, IIaller, Witt, Rheinber;,*er. Nej,ou také lehká. hudl_,v chrámové smęrem mírným, našim ceslcýrn »Ncvciíš-li, kovái-ícku, nacvic si to sám!, "Zkus pomęrűm nejprimęicnęjším, huclbv instrumentální na pr. Pielovu »in honorem Ss. SaCramenti«, Wit- nevylucujícím, se zdarem úpiným. Výbornou po- hicu 4hlasou vatikánskou nebo Rheinbergerovu műcku má ovšem v nových varhanách, velestruji »Sinccre in memoriam«. Proved tak svizné a bez- to nad míru zdarilém soustavy pneumatické. Diecése Litomęrická. Studentská pout chovancű bisk. konviktu nęho vznesená byla ne méné obtízná (nezvyklost z MI. Boleslavi do maticky Prahy vydai-ila se místa, varhan atd.). Pozoruhodné bylo odstiito- skvęle. Chovanci pocteni 96) byli ve chrámu Pánę vání; najednou jako by mocný príval se hrnul — sv. Jana na Skalce velmi srdecné uvítáni veledűst. a hned zase pozvolna vše unikalo a tichlo. Patrno p. Fr. Zi m o u, O. S. B. z E m a u s, jehoz pre- z toho, jaké dovednosti műze se i mládez studu- svędcivému a úchvatnému kázání pak naslouchali. jící tęšiti, je-li proniknuta krásou chorálu a má-li Chovanci konviktu vykonali pout do Prahy, aby obratného dirigenta, jakým skutecnę p. r-i d i t e l získali výhod milostivého léta a aby dle prání S y c lt r a se ukázal. velcdűst. p. preláta 1\Isgra dra Karla Jaeniga V Credu vyniklo »Et incarnatus est« jak prednesli chorální zpévy pri obęti mše svaté. DIű- mohutností hlasu (Jan Bohác, II. tr. gymn.), tak zeme s povdękem ríci, ze povést, která je pred- i pi-ednesem. O f f e r t o r i u m (»,kscendit Deus«) cházela, nezklamala. Vše se jim rim lo tak (chce od Škuherského zpíval jen II. sbor. Introit, a nenucenę z ú_t, ze az milo je bylo poslechnouti. Sanctus, Benedictus, Agnus, Communio Kyrie, Gloria, Credo a Agnus zapęli a Pange lingua bylo zpíváno gregorianskýnt z »3tissrc cuncictus« od slovutného skladatele a chorálem. Po mši sv. byla j. C. S y c h r o v a ve- reditele kúru z M]. Boleslavi J. C. S }' c h r y. Pri lebná písert »O skvoucí matko Kristova«. ~koda, tom zpíval h sbor jednohlasnę s prűvodem var- ze i Sanctus a Benedictus nebylo kvűli han a na kűru II. sbor (12 chovancű) smíšený; jednotę zpíváno také z »lllissa convictus«. pri zakoncení zpívaly oba sbory soucasnę. Co se Snad nezbylo casu k nacvicení anebo se snad nám zvlášté líbilo, jest, ze I. sbor (dole) zpíval chtęlo ukázati, ze Uisk. konvikt zná také g r e g o- sice zvucnę, ale prece nekricel, jak bývá pri sbo- rianský chorál',! rech podobnóho poctu. Jen pri G l o r i a jsme po- Koncíme svűj skromný posudek: "Zpęv cho- zorovali trochu chvatu, snad t,ásledlcem nadšení, vancű Uisk. konviktu mladoboleslavského Uyl jenz tento oddíl ntše sv. jiz sám sebou vűbec vzorný, mocné clojímající, slouzil ke cti ~iditele nese. Druhý sbor (na kűru, 4hlasý, smíšený) kűru J. C. Sychry, který znám jest jako skladatel pocínal si taká statecné, povázíme-li, zc úloha na na slovo vzatý, jakoz i zbozným posluchacűm ku | ||||
|