|
| ||||
| ||||
|
61 —
polská !sbor muzskýi. 6. Volba a volné návrhy. stránku blizního, ale i o tu hmotnou, uezušlechYuje 7. Koleda rusínská sbor smíšeni j. pouze duši jeho, ale posiluje i fysickou sílu jeho, Kdyz pak predseda, trochu se opozdiv, v usta- neb aspoń ji zachovává tím, ze ji výstredností novenou dobu do schűze se dostavil, shledal chrání, títn ze clovęka skrze modlitbu lepším ciní. mimo své nadání a ovšcnt k nemalému potęšení Ušlechtilý zpęv kostelní neslouzí ale toliko svému prostornou síń pinickou vzácných clenű a lidem, má ještę vyšší cíl, slouzí samému Rohu, hostí. Jakmile i nejd. opat, Ferdinand Bursík, pro- slouzí Tvűrci nebes i zemę prímo a bezprostrednę. tektor Jednoty naší do schűze zavítal, zapocal Za všech vékű a u všech národű uzívalo se pri predseda, vítaje cleny Jednoty i cleny druhých bohosluzbę zpęvu, ponévadz zpęv mocnęji na jevo dvou spolkű valnou hromadu a vytkl na pocátku, dává, co nitro naše cítí, cím srdce naše hárá, nez proc dovolil si se svolením dotycných pp. pred- pouhé slovo. Zpęvem doprovázeli za nejstarších sedű pozvati téz jmenované dva spolky: 1. proto, casű ctitelé pravého Boha své obęti, které Bohu aby jakási prátelská vzájemnost na jevo se dala prinášeli; zpęvem oslavovali Hospodina, zpęvem mezi místními jednotami, které z rozlicných úcelű dękovali Tvúrci za obdrzená dobrodiní, zpévem jeden prec spolecný mají, totiz úcel vzdęlávací. vyprošovali si darű nových. A za 2. proto, aby Cyrillská Jednota naše a snahy její ponękud v širší známost vešly ne pouze Proc to vše uvádím ve zprávé jednatelské? v obci zdejší, ale i v celé osadę. — Na to hned Proto, abychom na dűlezitost zpęvu kostelního pristoupeno k vyrízení ohlášeného poradu schűze. nezapomínali; proto, abychom na ten cíl, který Císlem 1. byla první cást známých prepęk- si Jednota naše vytkla, stále pamatovali. 'My jsme ných vánocních zpęvű Iirízkovského, které Jed- nešli v Jednotu jen, abychom se bavili, náš cíl je nota naše jiz dríve vícehlasnę provedla, tenkrát vyšší, ušlechtilejší a dűlezitęjší nez pouhá zábava. však jen dítky, dorost Jednoty naší, jednohlasnę, Nechci tím ríci, ze by zádné ceny nemęl zpęv ovšem ze s prűvodem harmonia provésti męly. pouze zábavný; ušlechtilá zábava, kterou zpęv A provedly skutecnę velmi pęknę, správnę into- spolkový poskytuje, má také svou cenu a dűle- nujíce, jasnę a zretelné slova pronášejíce a pa- zitost — kd-vby zádnou jinou, tedy aspoń tu, ze tricnę odstińujíce, tím pak vším zároveń o píli a nahrazuje zábavu ménę ušlechtilou a dűstojnosti dovednosti svého cvicitele, pana ucitele Alferi, lidské casto ménę primęrenou. Jen tolik chci ríci, svędcíce. ze cena pékného, ušlechtilého zpévu kostelního Císlo 2., zpráva to jednatelská a úcetní, znęla a zásluha jeho o všeobecnost jest vętší nez zpęvu takto: Stojíme na prahu nového století. Nový vęk pouze zábavného. nové nadęje budí do budoucnosti. Nový vęk má Pravda, ze pękný zpęv kostelní vyzaduje obęti. býti jakýmsi ozivením ušlechtilých snah, které si Ale bez obéti nęjaké není zásluhy ani pred Bohem sdruzená síla lidská ku prospęchu svých spolu- ani pred lidmi. Není to nic príjemného navštévo- blizních vytkla. Jednota naše má takový šlechetný vati zkoušky, kdyz venku pękná pohoda na pro- cíl a męla jej od samého pocátku. Jednota naše cházku láká aneb kdyz jiná snad prijemnęjší zá- vytkla sobę za úcel nejen príjemnou uciniti nęja- bava má se k vűli zkoušce opustit neb zkrátit. kou hodinku spolecenského zivota, jak to ciní Není to nic príjemného jednu a tutéz vęc nękoli- jiné pęvecké jednoty, nýbrz úcelem naší Jednoty krát cvicit, az ne-li dokonale aspoń slušnę se jest uciniti našim spolublizním tu právę hoclinku povede. Pro toho, kdo je zbęhlejší, není to nic milou a príjemnou, která vęnována jest Bohu, príjemného tak casto opakovat, a pro toho, kdo která,, vęnována jest sluzbę Bozí. A více ještę: je ménę zbęhlý, není to také právę proto, ze je Jednota naše má ušlechtilým zpęvem i povzbuditi ménę zbęhlý, nic milého. Ale, jak jsem jiz pravil, tu duši pricházejícího na místo Bozí, aby z toho bez obęti není zásluhy a bez obęti nęjaké nelze trudu kazdodenních starostí a prací, z tęch po- si zádný spolkový, ba ani vűbec spolecenský zivot zemských pécí povznesla se k Hospodinu, abv na ani v obci ani v domácnosti, ani v nejuzším kruhu perutích pravé zboznosti zalétla blíze k nebesűm, prátel myslit. aby ponorila se v oceán nesmírné veleby a do- Lpév neműze obejíti se bez cviceni, má-li to brotivosti Bozí. Nebo v tom právę zálezí modlitba, býti zpęv aspoń slušný. I to remeslo se zapomíná, jak jsme jiz v katechismu slyšeli, v pozdvizení necvicí-li se, tím spíše umęní. Naopak cvikem mysli k Bohu. A z tohoto povznešení cerpati má i ten, kdo je ménę zbęhlý, nabývá zrucnosti a zas duše lidská nové síly a nové odvahy k pinęní jistoty. Horlivý clen našeho spolku, pan ucitel rozlicných povinností stavu svého, ku snášení tęch Bouda, který az z Krelovic, hodinu cesty, na cvi- nepocetných kazdodenních svízelű vezdejšího zi- cení pricházel a prec málo které cvicení vynechal, vota. Nevím vęru, kde by jinde mocnęjší vzpru- ríkával sám o sobę, ze právę pri tęcli našich ziny pro ducha svého nabýti mohl clovęk nez na cvicbách ve zpęvu se utvrdil A já sám mohu totéz místę Bozím, nez v opravdové vroucí modlitbé. o sobę ríci, ze jsem pred 6 roky, kdyz jsme cvi- 1\lá tedy ušlechtilý zpęv kostelní, kdyz k takové citi se zacali, mnohem nejistęji a chybnéji zpíval modlitbę dopomáhá, zásluhu ne pouze o duchovní nez nyní. | ||||
|