|
| ||||
| ||||
|
6s —
zvláštę pak jelio vętší spisy jako: »Die vydal »Mémoire sur Hucbald« ku Icte- Grenzen der Musik und Poesie«, »Cultur- rémuz spisu pripojil velmi zajímavou hi- historische Bilder«, »Bunte Blštter« po- storii hudby, pocínající hudbou starých dávají skvęlé svędectví o hloubavém Rekű. Roku 1843 vydal: »Notice sur les duchu toho vzácného spisovatele, kterýz collectioues musical de la bibliothéque takto záhy upoutal na sebe pozornost de Cambrai«. Roku 1852 následovalo dílo : veškeré liudební intelligence. Korunou »Ilistoire de 1' Ilarmouie au moyeu.age«, cinnosti jeho byl monumentální dęjepis 374 stránek textu, 38 listű facsimilii a hudby, vydaný roku 1862—i872 nákla- 44 stránek notových príkladű. dem Leuckarta ve Vratislavi. Obzvláštę Nejrozsáhlejší a pro historii hudby cenným dęjepisu tohoto jest svazek II., nejcennęjší dílo jeho jest: »Scriptorum v nęmz pojednáno o hudbę sti-edovęlcé de musica medii aevi, novam seriem a (chorál a zacátek polyfonie), pal: sv. III., Gerbertiva alteram collegit nuncque pri- jehoz obsah otácí se kolem skvęlé epochy mum edidit E. de Coussemaker«. Dílo hudby v Nizozemsku. Svazek IV., jedna- to vydané o ctyrech dílech (kaz(-1ý díl jící o dobę Palestrinovę a o zacátcích o nękolika svazcích), jez prináší mnoz- hudby moderní, nemohl Ambros více ství traktátű 73 stredovękých theoretikű, dokonciti —neúprosná smrt ucinila rá- nutno pokládati za pűvodní pramen ve- zem všemu konec. škerého studia stredovęké hudby. Jest V dęjinách svých nestací Ambros to vlastnę pokracování Gerbertova, roku obdivovati se ltrásám chorálu a klassické 1784 vydaného díla: »Scriptores eccle- polyfonie, jez lící vrelými, poetickýmí, siastici de musica sacra potissimum«. nękdy az mystickými slovy, aniz by se Velevýznamná díla Coussemakrova jsou dal pi-i veškerém svém nadšení strl?ovati vedle toho : »L' art harmonique aux XIL, do víru lrypermysticismu a jakéhokoli XIII. et XIII, siécles« a »Les harmoni- nadsazování. Ambros byl také pozoru- stes du XIV, siécle«. hodným skladatelem; komponoval: sym- Ac tento biografický a bibliografický fonie, ouvertury, církevní liudbu, rűzné nástin neműze uikteralc nahrazovati ze- vokální skladby a také operu »Bretislav vrubnou cetbu soustavné i speciální hi- a jitka«, storie hudby, toz prece doufáme, ze Charles, Edmond de Coussemaker na- i z uvedeného lze vidęti, jak mocnę, sko- rodil se roku i 8o5 v prűmyslovém męstę rem výlucnę recení historikové prispęli Bailleul (departement Nord) a zemrel k reformę cirkevuí hudby, kterí, vyjma jako justicní úredník roku 1876 v Bour- Gerberta, svým povoláním nemęli vúbec bourg-Ville. Pęstoval za svého mládi co ciniti s církevními institucemi. Nebot zpęv, hru na housle a violoncello — a nad slunce jasno, ze bez onoho blaho- jiz v io. svém roku vyznamenal se jisto- (lárného liistorickélio liuutí, t. j.: bez tou ve ctení skladeb prima vista. Za solidního podkladu nábozenského zaní- svého studia na lyceu v llouai pokra- cení a ]contemplativníl?o ducha, jakýmz coval ve svém vzdęlání se ve zpęvu a se vyznamenával stredovęk i nový vęk hre na housle. Právnická studia odbyl az po 18. století, byl by kazdý pokus v Yaríii, kde soucasnę studoval zpęv o platnou reformu vysazen ciré náhodę, u Yellegriniho. Ucitelé nauky o harmonii totiz subjektivismu — a posvátná hudba byli mu zde Yayer a Reicha. V llouai, byla by takto vydána vzdy k smyslnosti kde provozoval praxi advokátslcou, stu- a renomování tíhnoucím hudebníkűm. doval u V. Lefebvre-a kontrapunkt. To vše bylo — a mnohé bude nám Tímto, na dilettanta neobycejným od- ještę predeslati, nez dojde rada na hr. borným vzdęláním vyzbrojen, bylo mu Witta, v nęmz jedinę chtí naši odpűrci pri svém vynikajícím talentu 1?udebtiím vidęti reformátora církevní hudby.*) a dűkladném vzdęlání literním dosti (Pokracování.) snadno, vyšinouti se na spisovatele hudby *) Viz clánky »Reforma Wittovy reformy< prvého rádu. Roku 1832 sepsal pojeclnátií v casopise =Nový zivot= V. rocník, cís. 8.—10., o harmonii, kontrapunktu afuze. R. 1841 pak rocník VI., cís. 5. | ||||
|