| ||||
| ||||
— 78 —
báli. Stalo se, ze jsem objednal melo- ním potrebném. Rád si na tuto práci deon pro jednu školacku, která se u mne mezi krajany milými u sv. Vácslava ucila v Kelluersville, ale nezli pi-išlo, vzpomínám, ponęvadz byli ve všem Kam s tęmi varhánky? Inu k sv. Vác- jsem pro tuto obec (mezi tremi nejmenší) slavu na chor, však ony pa'z zpcválcy nemohl tolik uciniti jako pro ostatní pritáhnou ! A tu nai-íkal lid: »A nac je dvę vętší, jez mají také školy, prece tu máme ty varhánky — peníze vylio- tento vdęcný lid nejvíce pro mne pl,Lkal, zené -- nanejvýš prijdou-li sem na nę- kdyz jsem po dvou letech s nimi se jakou slavnost zpęváci z Kellnersville.« loucil. A prece se napinilo, co jsem doufal. Téz v tretí osadę u sv. Augustina Ihned se nalezlo, ze jsou v obci dvę (Kossuth-toNvn), pokud jsem mohl, clirá- dęvcata, která nęco na varhánky znají. mový zpęv jsem opravil, jenze zpęvné Po domluvách a rozmluvách vedených hodiny jsme mívali jen jednou za týden konecnę 6 dęvcat se nalezlo, které se a proto jsme tolilr nedokázali. Na místę rozhodly uciti se zpęvu; varhanice męla hloupých komposic od ameri :kých ne- ke mnę 7 zdej~ích mil (skoro 3 hodiny doukű a smolarű jsme probrali uęlcolilc cesty), a tak chodily pravidelnę i za ti-e- mší dűstojné ceny, dvou- i trojhlasých. skutých mrazű, ac kolikráte dosti pro- Zde se nalezlo nękolik zpęvákű (od oka), mrzly. "Zacali jsme napred s písnęmi jedno- jimz to nové se nelíbilo a - prestali. a dvouhlasými, a jakmile se varhanice L lidí predpojatých a umí:ięuýcti nikdo trochu clo toho vpravila, zacali jsme s leh- niceho neporídí. Na dobré vűli a na 1,ými dvouhlasými komposicemi ku mši pravé ki-estanské pokore jedinę lze sta- sv. i s chorálem. Ale to jste męli vidęt vęti základy opravy c:trámové hudbv. a slyšet, jakou ten zbozný lid v kostele Kdyz jsem se v roce 1896 (v ríjnu) męl radost ze slavných sluzeb Bozích prestęhoval na své nynęjší místo, opęt s pękným a nábozným zpęvem! »'Fed to mi bylo zacít od základu znova a zas ve zcle máme krásnęjší nezli v Kellnersville« trecli osadách s pravou církevní hudbou. chlubili se ! A peníze na varhánlcy, noty Ale neporídil jsem jenom na dvou mí- a zpęvníky potrebné v kratické dobę stech. V missii Brillion totiz, kdyz zacal byly sebrány, o cez hlavnę zásluhu męl jsem s opravou a se cvicením dle not, tamęjší rűzeiicový spolek, který se také rozhodli se starí, ze ziistanou pri drívęj- o jiná potrebná opravení v kostele sta- ším šlendriánu, a kdyz jsem napomenul, ral. Bylot vše hodnę zanedbáno. Oltár prosil; domlouval, udęlali stávku i s var- vyhlízel jako obrázkový krám; asi ctyry hanicí, takze jsem musil mít tamtéz tucty rozlicných laciných obrázkű,_ jak i o poutní slavnosti jen tichou mši sv. je lidé kde męli, prinesených z Cech, Chtęl-li jsem, aby vűbec bylo zpíváno rozvęšeno všude bez ladu. Sv. Vácslava pri mši sv., musil jsem ponechat jejich na koni maloval jeden student barev- zvűli, a tak je to az podnes, uz patý nými pastelly. Jedna noha chybęla. I roz- rok! Kdy se to zmęní, Yán Bűh sáro ví ! licné sádrové figurky (pravé hraclcy) da- Zatím vyucuji zpęvu dle not ve škole rovány na oltár, mezi nęz se pripletla v Brillion jednou v týdnu. Tak dobrá, také bába s nűší. Po stranę oltáre _byla velepotrebná vęc bývá nenávidęna a opo- ve skríni svatohorská Panna Maria z Cech, vrhována proto, ze je dobrou. A proto výrobek mistra rezbárského, ]sterý by byl Kristus Pán nanejvýš nenávidęn a męl býti církevnę prísnę zapovęzen, po- zavr!iován, ze byl ten nejlepší, svatost nęvadz zohavuje a otupuje nábozenský a dobrota sama. Totéz »mysterium ini- vkus a cit našeho lidu. S kazatelny jsem quitatis« se opakuje ve všech casech a vylozil lidu, ze knęz má o tom poucovat všude. a na to poukázat, co do kostela sluší a Zde v Reedsville jsme zacali hnęd se co nikoli. Obrázky jsme rozprodali a kou- cvicením dle not, nebot také zde zpę- pili v širokém zlatém rámci velký pęknę váci, samá dęvcata, zpívali jen od oka, malovaný obraz predstavující smrt sv. a sice nápadnę kocicími hlasy. Dalo to Vácslava, který palc byl s velikou slav- práce, nez jsem zvlášt napodobováním nosti na tlen télioz svętce posvęcen. Na a posmíváním se té Icocicinę udęlal ko- místę toho svatoliorského i-ezbárství jsem nec; a ony dítky myslely, ze je to tak koupil pęknou slušnou sochu P. Marie pękné! s clętáticem; a tak pomalu jsme celý ko- Nápadná vęc, ze clovęk sám sobę stel uvnitr opravili, i ve zpęvu i v ostat- zanechán, bez ucitele, skoro vzdy a všude | ||||
|