|
| ||||
| ||||
|
-79
právę to opacní, nanejvýš nesprávné ehnou písei v kostele s nápęvem hlou- trefí. Zvlášt v ohledu nábozenském nám pým neb svętským. Byl-li text dobrý, o tom svędectví podávají hrozné bludy svlFíkl jsem maškaru s nęho, dal mu slušný polianstva — zde clovęk naprosto jest svátec!ií šat a zase sním na chor na- závislý na Bohu, v jiných vęcech snáze horu. U nęlcterýcli ,oblíbenýcli« písní sám sobę poműze. Talc kdyz jsme ty není náprava mozna, jako u známé: nejhorší návyky odstranili a trochu s no- »Bűh ti tento zivot dal- (neohrabaná tami se seznámili, cvicili jsme snadné poesie). Pozoruj sní ceskou kající (ona mše dvou a trojlila;é; šlo to z pocátku je nęmecká) »Z hlubokostí mé tęzkosti« velmi tęzko. Ovšem i zde hlavní pűso- — zde kajícnost, tam nejapná prázd- bení své obrátil jsem na školu a cvicím nota; zde hluboce jímající nápęv, tam jednou neb dvakráte za týden všecky flašinetársltá odrhovacka! Není prove- sciiopué záky dle not. Nadání ku zpęvu dena reforma církevního zpęvu tam, kde a hudbę našel jsem zdę velmi malé, az treba jen jedna píseil se sprostým, hlou- k neuvęrení. A to se dá zlepšit jenom pým uápévem zúmyslnę v kostele se neúnavnou prací a stálým cvicením. Po- ponecliává. Pod zádnou podmínkou se dobnę bylo v Ahnapee z pocátku, ale sprostota a darebnost v nápęvech v ko- kdyz jsem po 16 let pravidelnę cvicil, stele trpęti nesmí. konecnę se vše probudilo. Moji školáci V tretí mé missii nęmecké (Kasson) zpívali jasnę a presnę trojlilasé písnę, ukázala se horlivost lidu i mládeze pro ze kdo je slyšel, kazdý se divil ; uz byla, dobrý zpęv kostelní hned z pocátku. Az aby se reklo, ta muzikantská »nákaza« dotud hrával tam na varhánky starý ve vzduchu. A nestálo to iuuoho práce, farmár bez not z pamęti neštastnc hlou- co byla, ta byla radostná. Lepší se to pou a právę pro svou liloupost svęto- zde, ale jen pomalu a s velkou náma- známou »Hier liegt vor deiner Majest it« hou. Samo sebou se rozumí, ze co praví (která také i ve mnohých ceských ko- církevní zpęváci zpíváme chorál, a sice stelích ještę straší vzdor lcaucionálu sv.- v adventę a v postę v ý t ucnę j e n c h o- Janskému), a sice zdvihal vzdy všech r á 1 (vyjma zvláštní svátky) s jednohla- to prstű najednou a odbýval to z cer- sým prűvodem varhan bez meziller; po- stva, zároveű pri tom zpívaje. Po mém tom teprve je rozdíl, kdyz zase prijde vyzvání prihlásilo se 12 vętších dętí k U slavná doba vánocní neb velikonocní. zpęvu, a jedno schopnęjší dęvce jsem I'rípadué cásti Introit, Graduale, Offer- vyucil hre na melodeon. Musely 1 az torium a Couuuuuio zpíváme dle Gra- 1''., hodiny cesty jednou nebo dvakrát duale Romanum, a sice prednášejí naši kazdý týden do školy do Brillion na cvi- pęvci chorál plyiinę, nenucenę, ze zají- cení, jez pilnę navštęvovaly. Zacali jsme, mavo posleclinout. A má varhanice (téz kdyz se všichni s notami ponękud obe- školacka 14letá), kterou jsem si vycvicil, známili, napred s písnęmi a pak opęt zná hrát v téze transposici chorál, jak vzali jsme do práce lehké mše: lati.lslcí; lezí v Gradualu. Pak se ríká, ze je cho- dvoj- i trojhlasé. V zimę jezdívaly na rál tęzí. , zvlášf pro dęti; a zatím není cvicení spolecnę na velkýcli saních. Je- lehcího zpc\u, kdyz jednou se trochu denkráte za snęhové boure v noci sjely procvicí, nad chorál, a není krásnęjšíllo z cesty s hezky vysoké stránę; ackoli a talc hluboce dojímajícího! Není treba sanę se prevrátily, nikomu se nic nepri- pripomenouti, ze pęstujen;e také ceské hodilo, ani honím. Andęl strázný stál církevní zpęvy dle sv.-.Janslcého kancio- pri nich. Nedovedou tito zpęváci tolik, nálu. Jiné oblíbené zpęvy s nápęvy svęt- co ti zde v Reedsville, ale prece vedou skými nekostelními jsem pí•epracoval a zpí:v slušný a zbozný ku cti Bozí a po- opatril sám novýuli nápęvy. Tak postní: vzbuzeuí náboznosti v lidu. »Jiz jsem dost pracoval« (»Kristus do Ještę chci ku konci uvésti príklad, zallrady«), obycejný nápęv je starý me- kterak zbozný církevní zpęv má mocný nuett; »Kdyz vecer devátá« (obycejný vliv i na protestanty. Kdyz jsem byl nápęv jako >4'ffietęla vrána, sedla na v Ahnapee, slavívali jsme májovou po- trní«), »"I'isícl;rát pozdravujeme Tebe«, boznost, poÍ »Maria, ó jméno«, »Neseni vám noviny« Umęli jsme nc:kolil: krásnýcli Litanií od atd. atd., mám jicli celou sbírku ceských, Fr. Witta a Singenbergera, 3- a 4hla- anglických a nęmeckých. Já totiz po ce- sých a mnoho lcrásuýcll Mariánských lých 25 let, co jsem knęzem, ze zásady písní. Na slavnęjší dny: nedęle a svátky nikdy nedovolil (kde jsem mohl) ani je- i protestanti pí-icliázcli do našeho ko- | ||||
|