|
| ||||
| ||||
|
k~it~-li~kon 1-(-8v1itnui>
ORGÁN OBECNÉ JEnSOxY CXRILLSZÉ. Majitel, vydavatel a redaktor: 1901, Rocnik XXVIII, F. J. LEHNER. Císlo 11. a 12, ~„Inunumnnnnnnnnnnnmumnnnnnnnnnnnnmmnimn~mnnuiunninfiunnnununnnunnwuuwnnninunm nunumnnnumumnnunnnnnnnnnnnnnnnl Obrana reformy církevní hudby. Napsal František Jirásek. (Pokracování.) Giaseppc I>aiui narodil se roku 1775 Slavný skladatel Rob. Schrrinanu vy- v Rímę, kde r. 1844 zemrel. Vzdęlával slovil se jako referent *) o Cherubiniho se nejprve u svélio strýce, Lorenzo Bai- r. 1837 v Lipsku poprvé provozované niko, riditele to kűru a výtecného hu- mši takto: »Jsme dirigentu nemalými debnil:a starorímskę školy, vychovaného díky zavázáni za provedení nejnovęjší cele v tradici Yalestrinova slohu. Pozdęji mše Cherubíniho. Dílo to jest jedním byl zákem papezského kapelníka Janna- z onęch dęl, jez pouliou literou nelze couiho — a v roce 1817 dokonce jeho -ani z daleka popisovati a oceniti. Na- nástupcem. Baini zűstal vęren svému Pa- zvali-li bychom dílo to velecírkevním lestrinovi az do smrti, v jehoz slohu (hochkirclllich), podivuhodným, toz slova také sám komponoval K hudbę moderní ta prece by ještę nedostacovala k vy- choval se naprosto odmítavę, v níz ne- lícení dojmu jak celkového, obzvláštę spati-oval jinélio, nez zalostný úpadek pak jednotlivých partií, kde zdálo se, slavné kdysi círl:cvní hudby. Jako Hi- jakoby pricházely s výšin oblakových, storik proslavil se Baiui roku 1828 vy- rozechvívajíc nás jaksi vznešenou bázní. daným spisem: »Memorie storico-cri- I to, co zaznívá zde jako zvláštnűstka, tich: Bella vita e delle opere di Giovani svętsky, skorem theatrálnę, patrí rovnęz Pierluigi da Palestrina«, kterézto dílo hr. jako kadidlo k obradűm katolického Kandler s poznámkami Kiesewettrovými kultu — a pilsobí na fantasii tou męrou, prelozil do nęmciny. jako bychom męli pred sebou celý pomp Jarzi~7 Jletieuleiícr narodil se r. 18t2 takovéto bohosluzby.« poblíze Ulmu a zemrel r. 1558 jalo ri- Tato kritika pilsobí na kazdého oprav- ditel kűru pri l:olegiátním chrámu Pánę dového hudebníka církevního jalo dvoj - v Rezuę. Vedle své cinnosti jako cír- secná zbraii, anaz vűci Cherubiniho hudbę kevní skladatel zabýval se také chorá- nez:iá jednak zádných mezí a chvalo- lem. Vydal: »l iiclliridion chorale« a »Ma- rec:.ęní, — a jinak zase ironisujc dosti nuale breve cantionum a precum«, jez zrej :ic celou katolickou liturgii. Nám, opatril prűvodem varhan. K Mettenlei- Cyrillistűm specielnę, Cherubiniho musa trovi, jako muzi všestrannę vzdęlanému, na posvátném místę nikterak neimpo- poukázal biskup liichstáidtsl: , kdyz roka nuje, kteríz jsme uvykli hledęti na cír- 1835 zanášel se reformou církevní hudb, kevní hudbu v rámci liturgie samé, rídíce poklá(laje Alettenleitra za I1e1cpllsobllej- šího octborníl:a k uskutecnęní projekto- *) Viz téhoz »Gesammclte Schriflen,, vydané vané reformy. u N'il. Reclama v Lipsku. | ||||
|