Reforma chorálu v XVI. a XVII. století
Ročník: 1901; strana: 85,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
-85



ného príchodu nesvádí zádného liríšuílca, Ostatnę tento strach není potrebný

aby lehce vázil té vęci, protoze snad jen hríšníkűm. Naopak, kazdý krestan

srdce jeho, jsouc obtízeno hríchem, ne- męl by jím býti proniknut. Pouhý strach

dovede ještę dűvęrovati, a ze ten, jenz byl by otrockou vlastností, ale jsa spojen

pil hrích jako vodu, jiz tomu nerozumí, s láskou, sluší se provinilému synu, jenz

co jest zíti po cestách lásky za nęznosti hledá odpuštęní otce svého, kterého ura-

toho otce, který jej volal a jehoz volá- zil. Ale i kdyz láska zazene strach, prece

ním pohrdal. liéz myslí hríšník na cnen obcas vrátí se strach jako bleskem a

príchod piný hrűzy, jenz bude následo- otrese spasitelnę az do základu vęrícím

vati za tímto príchodem, jenz se dęje srdcem. Tenkráte rozpomíná se clovęk

v tichosti duše. Slyš, kterak budova svę- na vlastní bídu a na nezaslouzenou mi-

tová se zaclivívá v základech, an se lost Spasitelovu. Proto nesmí nás nic

blízí hrozný soudce ! \ iz, jak nebe ustu- zdrzovati, abychom se v svatém case

puje pred ním jako kniha, ]cterou rozvi- adventním úzce nespojovali s církví boha-

nují! Zdaz budeš moci snésti ten pohled, bojnę se tresoucí, kdyz, ackoliv jest mi-

ty oci všecko pronikající, zdaz budeš lována, den co den se modlí v officii

moci bez tresení patriti na dvojostrý mec, šesté hodiny: »Lbodniz bázní svou tęlo

vycházející z jeho list? Slyš konecnę mé.« Ale tento díl liturgie bude uzitecný

]crilc nesmírné úzkosti: »Hory, padnęte hlavnę tęm, kterí zacínají vęnovati se

na nás, a pahrbkové, prikryjte nás!« sluzbę bozí.

Uc nadarmo budou volati neštastníci, Po všem, co receno, docházíme zá-

kterí nepoznali cas navštívení svého. Za- vęrku, ze doba adventní má býti posvę-

treli srdce své Bohu clovęku, jenz plakal cována projevy kajicného smyšlení a

nad nimi, a plakal z lásky k nim, proto snahou po ocisfování našeho zivota.

sestoupí za ziva do onoho vécuého po- Praví nám to také slovo sv. Jana Krtitele,

záru, je!toz plameny mají sílu, ze stráví které církev v adventę tak casto opa-

zemi se vším, co na ní jest a základy kuje : »Pripravujte cestu Pánę !« Kéz tedy

hor spálí. "Tam bude hlodati vęcný cerv kazdý s chutí se dá do práce, aby pri-

pozcluí a marné lítosti, jenz nikcly neumírá.pravil stezku, po níz by Spasitel prišel

Kým tedy nepohne sladká zpráva do jeho duše. Nechat spravedliví podle

o príchodu nebeského lékare, dobrého výroku apoštola zapomínají na to, co

pastýre, jenz dává zivot svűj za ovce jest za nimi a pricińují se o nové mi-

své, nechat uvází dęsné a prece nepopí- losti. Nechat hríšníci pospíší roztrhnout

ratelné tajemství, které také jest ve vy- tęch pout, které sami ukuli, a vytrhnouti

loupeni clovęcenstva ulozeno, kdyz clo- se ze zlých návykű, k nimz dosud lnou;

vęk se zpęcuje spásu svou prijati a tím nechat pokorují tęlo a cliopí se obtízné

vykoupení marí. Nechat dobre zkusí práce, podmańovati je duchu; nechat

svých sil, prve nez zavrhnou Malického, predevším modlí se ve spojení s církví;

jenz se narodí a jejz vidí oci jejich, aby a az potom Pán prijde, tenkráte smęjí

vędęli, zdali dovedou také bojovati proti doufati, ze nepomine jejich snahu, nýbrz

silnému Bohu v onen tlen, koly se objeví, vstoupí do vnitr. Onf zajisté rekl o všech

jiz nikoliv, aby prinášel spasení, nýbrz, necinę výjimky : »Aj, stojím u (íverí a

aby soudil. Nechat táze se svaté liturgie tluku : jestlize kdo uslyší hlas múj a

na tohoto soudce, pred nímz všichni se otevre mi dvére, vejdu 1: nęmu.«')

Crcsou : ouat je poucí o nęm a tenkráte

naucí se báti se lto ! ') Zjev. 3., 12.









Reforma chorálu v XVI. a XVII. století.

Na základę nových spisu podává P. Bernard Velíšek, O. S. B. (Pokracování.)



Ve Francouzsku bylo toto neuma ve- v nękterých kostelích se pribírají, pro

lice rozšíreno. Z ustanovení Synody Kam- krátkost cásu není mozno, aby vše po-

brcjské vysvítá,r",e tyto okrasné zpęvy zornę a náboznę se zpívalo neb cetlo,

v nękterých cliorech bývaly nemírnę usnesla se posvátná Synoda, aby dva

prodluzovány. Narizuje se: »Jelikoz pro biskupové majíce po ruce dva pomocníky

mnozství sufrágií, modliteb a zalmű, jak z kapitule nebo z klášterű, dle potreby

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ