|
| ||||
| ||||
|
— 88 —
pri opravování a prepisování starých Palestrina. jestlize však potom Palestrina, manuskriptű. Snadno pochopíme, jakou bud si samovolnę anebo jinými k tomu asi piisobilo obtíz, tu zkrátiti melodii, naveden, dal se se svým soudruliem pri ponęvadz nový text zkrácen by1, tu zase ulozené práci smęrem zcela jiným cili opravený text staré melodii vhodnę pod- dle slov Fernanduvých »dal se slepę na loziti. scestí«, tu dluzno jednoduše ríci, ze jed- Slova: purgare, corrigere, reformare nali proti úmyslu papezovę a prekrocili znamenají zde vlastnę totéz; mají totiz své spinomocnęní. chorální knihy sproštęny býti chyb (pur- Rehor XIII. sárn nebyl odborným znal- gare, corrigere), címz ipso facto obdrzí cem huclby, procez nesledoval osobnę pűvodní tvárnost a formu (reformare) ; prűbęh reformy knih chorálních, nýbrz nelze tedy z tęchto slov vyvozovati pod- ponechal vęc úpinę dotceným hudebui- statnou zmęnil chorálu. kűm, »jejichz vęrnost a bedlivost, jakoz Správnosti tohoto výkladu papezského i zboznost co nejvíce byla osvędcena« Rrcve nasvędcuje také juridické Votum (quorum ... fides et diligentia at(-lue erga pro rozhodnuti rímské Roty ze dne Deum pietas quam maxime probata est). 2. cervna t 199. Guí takto: Mimo to nemęl Rehor XIII. ani casu, »Rehor XIII. propűjcil Breven; ze dne aby osobnę bdęl nad touto prací, jez 25. ríjna 1577 zkušeným hudebníkűm konecnę také nikdy nebyla povazována Petru Aloisiu z Palestriny a Annibalu za tak dűlezitou, jako oprava liturgických Zoilovi spinomocnęní, prohlédnouti, oci- textű Breviáre a Missálu. Oprava, církev- stiti a opraviti Graduály, Dominikály, ního kalendáre (1577-1583), zalození Sanktuáre, Autifonáre, Zaltáre a jiné dvou orientálních kollejí (recké a ma- chorální knihy ... a sice tím zpűsobem ronitské) právę v oné dobę, zrízení nové a v ten smysl, aby potlaceno bylo, co knihtiskárny (polyglotta), to vše poutalo v tęchto knihách je zbytecného, aby az dosti pozornost papezovu. — Konecnę tyto knihy po odklizení barbarismű a nelze pripustiti, ze by Rehor XIII. ohlednę nejasností s "Tridentským Breviárem a reformy liturgie byl chtęl kráceti jinou Missálem, jalo patricno, souhlasily.« "Tak cestou, nez jakou brali se snęm Trident- rozumęl svému spinomocnęní dle zprávy ský a jelio predchűdce sv. Pius V. Fernandovy (viz jeho list) i sám mistr (Pokracování.) Z pokladu králevice carodęje: Kabinet cínský, (Cínské výroky o hudbę. — Výlet do Pekingu. — Ukázky hudby cinské.) Píše Y. Method Nývlt, O S. N. úsluzný Cíitan, jenz mi hudební ná- U Rekű, jak známo, zákony a pravi- stroje a památky své vlasti tak ocliotnę dla zivota, právní i mravní prísloví a vysvętlil a mnę o pűvodu hudby cínské zásady uch•zovaly se za pravęku od po- i o soustavę její ze spisu hudebn: litera- kolení do pokolení více íistuím podáním tury cínské poucil, s obzvláštní liorlivoetí nez písmem a byly u vędomí a pamęti ua jiné ještę spisy poukazoval, ve kte- lidu chovány tírn spűsobem, ze právní rýcli o dűlezitosti a hodnotę hudby ulo- i mravní pravidla verejného a soukro- zeny prý velice dűmyslné výroky mudrcű mého zivota odęna byla v ladné roucho cínských. 'L výkladu ozdobnę psaných básnické a lahodný háv hu(lební a zpę- rukopisű a velice úhledných tiskopisű, vem prednášela se v dędinách a męstech jez pred mými zraky rozvinoval, po- za verejných i soukromých prílezitosti znal jsem ku svému prekvapení, ze bez po širé vlasti (Srov, za stredovęku v Nę- mála tak jako Rekové pokládali i Cí- mecku Sachsen — a Schnvabenspiegel). iiané liudbu za vęc verejné státní péce Tak bylo i za pravęku v ríši cínské. hodnou a prikládali jí nemalou vy- Císar Cun (asi r. 2300 pred Kr.), jenz chovatelsitou dűlezitost v národę. Sami jakoz i jeho predchűdce jao posud v po- císarové liudbou se obírali, oni se sta- zelivaué príslovecné jest u Cíńanű pa- rali, nadané muze hudebníky podporovali mátce, narídil dvoreuínu svému Kvejovi, a verejnę platné predpisy o ní vydávali, by hudbu cínskou zušleclitil, eoz bylo | ||||
|