|
| ||||
| ||||
|
- 91
roby a dosud nepremozené prinucen byl dosa- kolikerém zazpívání se píseń s tabule smazala. vadní regenschori, aby docílil úlevy v práci pri V uzším sboru nacviceno: nRegina coeli« od Pi- svém povolání ucitelském, sríci se po osmiletém herta a »Pange lingua-. Ze pak dobrá je vűle pűsobení funkce riditele kűru. S uspokojením i dále cviciti, tomu nasvędcuje, ze zakoupeny hledęti műze na uplynulou dobu pűsobení svého nové hudebniny. Dobré vűle tedy necltybélo, a v úradu tomto. Nezahálel — a stopy píle a cin- Bűh dá, ze ani v budoucnu chybęti nebude. nosti jeho ještę na dlouho patrny budou ve sboru, A kráceli jsme jistę za heslem »Pro Boha a jenz nástupci svému odevzdal. Ze nesnadno 1>vlo vlast?- Na první cást otázky odpovędęti hy mohla mu louciti se s funkcí tou, k níz prirostl pinou naše srdce; ale jsem presvędcen, ze naše hrdla vűlí a srdeern, o tom svędcí, ze s ochotou slíbil v soulad krásných zpęvű ladí uprímná láska k Rohu, na dále pomocen býti pr- slavnęjších zpęvech a ze kroky naše v tyto místnosti vede krásná hvęzda obradech roku církevního jako hlavní choralista. opravdové snahy nacviciti písnc dűstojné moc- Tím usnadnęno, aby se schválením dűst. ítradu nosti a veleby Bozí, a jsem presvędcen, zc jen farního prenesena byla funkce ona na dosavad- skalopevné a nerozrušitelné presvé(lcení nábozen- ního varhaníka p. Jana Švarce, jemuz prejeme ské skupilo nás po dvakráte (v adventę a postc) k nové cinnosti léto hojného zdaru! kolem zpovędnic a shromázdilo kolem stánku Jos. Vlk, katecheta. Beránka Bozího, abychom tęlem jeho posilnęni Farní Jednota Cyrillská v Horním Štępá- byli k dalšímu boji zivotem, a jsem konecnę pre- novę. 1. Zpráva za rok 1900. »Pro Boha a svędcen, ze to láska k Bohu a Maticce Bozí byla, elasC- - toto heslo zvolila si naše jednota, kdyz která pohnula nękteré horlivé Cyrillisty a Cyrílli- r. 1883 v zivot se uvedla. A vęru nemohla si stky k pouti na vękopamátný Hostýn pod vede- lepšího hesla zvoliti. VzdyC co je vętší slastí, nez ním dp. faráre. Zajisté, ze pod klenbami chrámu dle moznosti slouziti tomu, jenz hvęzdám poroucí Hostýnského okrála srdce jejich a ze zehnali té a síly své vęnovati drahému národu a krásné chvilce, kdy vzplanulo srdce jejich touhou navští- rodné zemi své? Jako drahocenný skvost chováme viti to místo, kde dosud Matka Bozí divy tvorí, to velebné heslo, kazdinký prášek, který by usadil a zajisté ze mnohý z nich vyprosil si aspoń du- se na cisYounkou bęl tohoto hesla, odstrańujíce. ševního pokoje; jsem presvędcen, ze aspoń nę- VzdyC tak mnohé by mohlo poskvrniti tu bélost- který z nich vyslal kratickou modlitbicku za zdar nou zári skvęlého toho hesla — a my prece jednoty naší, modlitbu, která vyslyšena a které chceme kráceti za cistým, beze skvrny cistým he- dękovati slušno, ze milá jednota posledním rokem slem, abychom ani okamzik neztratili ho s ocí, tak utęšenę vzkvétala. Za vzpomínku tu jménem ale ahy stále v oci nám bila ta jasná zár hesla Jednoty díky vzdávám. Dękuji pak i našemu dp. Pro Boha a vlast-. Proto kazdého roku aspoń farári, který v den spolecných sv. pi-ijímáeí slouzil jedenkráte se ohlízíme v zad, abychom se pre- mši sv. za zdar Jednoty. Pracujme i dále >Pro svędcili, zdali jsme ucinili aspoń krok v pred na Boha a budme presvędceni, ze Pán Bűh je ho- dráze za heslem svým, ci zela neodchýlili jsme se spodárem nejlepším, který nejlépe odmęńuje v pravo nebo v levo, neb zda jsme docela racím dęlníky své. krokem nešli v zad. A dnes jsme se sešli, aby- Ty rnilá Jednoto naše, prospívej dále, bud chom se presvędcili, zda dosud jará síla v naší okrasou a chloubou naší rudné dędiny, bud' ško- jednotę, zda dosud dosti chuti k cilé práci a zda lou, ze které obci rodné, vlasti drahé, církvi sv. dosud na cestę naší svítí nám to heslo Pro Boha vycházeti budou muzové dobrí, poctivci, zeny a vlasCr. Mné pak svęren úkol ten, abych pro- vzorné, matky starostlivé, které odchovají nám zkoumal stav naší Jednoty. zdárné pokolení nové »Pro Boha a vlast!- Zda dosti síly? Utęšenę napinęná místnost II. Zpráva jednatelská. 1. Cyrillská jed- této trídy skoro kazdé nedęle dosvędcuje, ze síly nota naše krácí stále za cílem vytceným, který dosti, ano s radosti műzectc ríci, ze roku minu- jí jako zárná hvęzda svítí. V posledním case na- lého úcast pri cviceních byla vętší nez jindy. cviceno v liturgickém sboru: Ceská mše od Picky, A zda dosti dobré vűle k cilé práci? Pilná ná- Ceská mše od Hnilicky, Missa in festis duplicibus vštęva sama sebou dosvędcuje, ze dobré vűle od Sychry (mše tato provedena zpűsobem tím, pracovati na úrodném poli naší Jednoty také dosti. ze sbor liturgický vęty ctyrhlasné, sbor literátský, Ze pak dobrá vűle byla pozehnána zdarem, tomu vlastnę ostatní lid, vęty choráhtí zpíval, coz se nasvędcuje výsledek práce letošní. Nacvicena novę velice krásnę neslo), aRegina coeli- od Piherta, v širším sboru VII. a VIII. obecná z Lehnerova Benedicite- od Stehleho. Opakováno ovšem dle kancionálku, ostatní pak dle potreby opakováno. potreny. Jednatel porídil sešitky, do nichz s pomocí pánű 2. Fęvccký sbor liturgický má 8 sopránii, Skalického a Hampla, pak Bozeny Karafiátové 7 altű, 4 tenory a 7 bassű. Ku cvicením scházejí pękné písné opsal, aby se tak mohly státi majet- se v zirnníeh męsících dvakrát, kdyz potreba káze kem duševním lidu, cehoz dríve nebylo, ponęvadz i trikrát týdnę, vzdy vecer, v letcích ręsících nápév sice znali, ale textu nikoliv, jelikoz po né- cvicí se ménę, jelikoz clenové jsouce ulopocení | ||||
|