|
| ||||
| ||||
|
zbyla, cistou panenkou zűsta - la ; Otctun svatým blaho bylo,r r —
kdyz se v temnostech jim jasnę obje-vi-lo Syna Bozí-ho vtęlení, O ! ja-ko-vý jest den tento bla-hý, ve-lileý ! Hle! pro naše spa -se - ní Syn Bo-zí, vęc-ný Bűh na se prijal clovęcenství. Píseń. 1. Nuz všickni vęrní pospolu, po širém svęta o-ko-lu, jiz k Otci spęjme s ra-do-stí, an Sy-na poslal s výsostí. V icl:ni vzhin-u ~ n vstańme jiz, Syn Bozí k nám se blí-2í níz, svęt chvály naše slyš! 2. Nelezme v kalu hríchű dél, 3. Zapudte kazdou nepravost, ciń kazdý, co chce Spasitel, a kazdou oblibme si cnosf, slyš vęcné pravdy jeho hlas, za lásku láskou zavdęcí a láskou k Nęmu duši spas. se nejlíp duše clovęcí. "l, hríchu všichni vstańme jiz, Kriste, milý Pane náš, Syn Bozí k nám se blízí níz, jenz všecky mdloby naše znáš, S nás viny snít' chce tíz. Ty nám svou lásku dáš! 4. Tal: Boze, Otce na nebi, lid Tvúj Tę vdęcnę velebí i Syna Tvcho milého a rovnę Ducha svatého. Nuze všichni zapęjme, cest chválu Bohu vzdávejme, Jej vęrnę vzývejme! | ||||
|