|
| ||||
| ||||
|
— 14 —
Píseń. 1. Je-su Kri-ste, Pa-ne náš, Tys Syn Bo-2í, lles - si - áš, r- v Te - be vę - rí kaz-dý z nás, a Ty svo-j e vęr - né spas! ?. Ty jsi Slovo zivota, 3. -My jsme Tebou stvoreni, boha Otce jasnota, Tebou znovu zrozeni, všechno tvorstvo Tebou jest: duch náš obrazem Tvým jest, Dobę sluší clivála, cest. Ty jsi kmen: my ratolest. 4. My jsme Tvoji, — Ty jsi náš, 5. Slovo Tvé to káze nám, z pouhé lásky k nám se znáš, jak se prihla5uje. sám, slovo Tvé to jistota daruješ své milosti, vęcného jest zivota. duše blazíš radostí. 6. Ú rac, Pane, ]: nám se znát, 7. O Jezíši velebný, kdyz na soudę budem stát, Bozc vęcnę chval(~bný, smiluj se, nás za své męj, dej nám s Tebou bydleti, od slávy Tvé vjíti dej ! a Tvou slávu vidęti! XVI. Pán Bűh všc-mo-houcí z ve - ]i - ké mi-lo - sti vyslal posla své - ho, an-dę - ]a mocné - ho, k Pannę ila -ri - ji l: to mu zvolené. Andęl slul Gabri-el, si-lou Bozí zvaný, s nebeského trii-nu, s andęlsl.ého l Píseń. 1. Kristiiv andęl s nebe slán, jak mu ve-lel Biili a Pán, | ||||
|