|
| ||||
| ||||
|
vá-na; 2i-vo-ta plod vez-meš zdivného rí-zení Ducha svatého.
Píseń. 1. Bud sláva, cest dętátku, jez Ti bude dáno, jak svę-ta pri po-cá-tku jiz v rá-ji sli -bo-vá-no: Syn Bozí prijde s nebe, v Tvém tę - le za-vre se - be a na - ro - dí se z Te-be. 2. Emanuel Bűh s nárni, 3. A Jezíšem chtęl slouti, veliký a svatý, svatým jménem káze, an vládna výšinami ze nedá tęm zhynouti, se snízí v naše chaty: jez k nęmu láska váze. tírn dojde vęcné spásy, Nuz s vírou lásky vrelé kdo s láskou po vše casy se k Nęmu znejme cele se k Nęmu vęrnę hlásí. a slavme Spasitele. XXI. An-dęl do-ko-nal rec. Na to lla-ri - a, dra-há Pan-na, po - kor-nę se po-da-la. »Stań se,« relcla, »co chce Pán, vedl slo-va Tvého mnę zvęsto-va-né-ho!« Tu hned v cistém tęle — y po-cne Panna Spa-si - te- le. Pán ten rac nám dá-ti, s Tebou, Pan-no, pre-Uý - va - ti v ne-bes vý-so-sti, v vęcné radosti. | ||||
|