|
| ||||
| ||||
|
-50-
XII. Du - še sva - tý, zpęv náš k Tobę zní: Do-lű s ne-be na lid po-hlédni, zűstań pri nęm za tęzkých dní. Proseb našich ú-pęn - li - vý hlas duchem, pravdou v kazdý po-sil cas, a-by vlé-tly v nebeský jas. Bez Tvé lásky všickni hynem'; Svo -jí mi - lo-stí du - še z hríchu vy - pro - sti, at se jed-nou u - ho-stí, tam kde sí-dlíš s Otcem, Synem! Píseń. v —R • • • • - R R_ -~ — 1. O Du - še sva - tý, Pa - ne náš, jenz na - šich du -ší - -- — - sla-bost znáš, prej da-rű svo-jich do - sí - ci; Ty s Otcem, Synem v Troji-ci Bo - ze je-den do vę-kű, rac roz-zeh- nou-ti v clovę-ku zár sva - té pravdy Své ! | ||||
|