| ||||
| ||||
-57
ze jsi rá -cil za - vr - ze - né pri - vi - nou -ti k So-bę. 2. V zalu svém zac plakaly 3. Bránu pekel otevrel sta let otcű hlavy, a hle, Adam prvý láskou Svojí smíril opęt za Tím krácel, vykoupený S)n Tvűj obętavý. drahou jeho krví ! XIX. 1. Kdyz rol.ű zajel proud, jejz v ráji bozí soud urcil za Evin hrích, -- smyta byla lidská vi-na, ztichly hnęvy Boha hospodina. 2. Dęl Gabrieli Buli : Slet v nazaretský lult k Pannę Marii tich; pozdrav vyrid dívce chudé: Pozehnaná matkou Bozí bude! Píseń. 1. Kdyz konec pri->el doby lidstva za-vr-ze-ní, van bla-hý chvęl i hro-by, ze no-vá zá - r-eden-ní se v zemské le - je ni - vy, a za - cí - na -jí di-vy, jimz rovných v svętę není. Hle, ozárený stojí andęl v rajské bránę -- jiz perut nízí svoji az na pozemské plánę, tam 1,rácí v domek bílý, v nęm celo jasné chýlí: Bud zdráva dívka Pánę ! | ||||
|