NEZAŘAZENO
Ročník: 1902; strana: 14,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
14 —

a naslouchaje pozorně jelio četbě ze spisu čínských mudrců nepozoroval jsem ani, jaká změna zatím v čarovném zámku se stala. Ohlédnuv se vůkol neviděl jsem ani skříní, ani nástrojů, ani stěn, ani oken; pohled můj nesl se do široširé krajiny, v níž před mými zraky rozkládalo se ohrornné město. Ne jedno; dvě, tři, čtyry vedle sebe a do sebe sestavené a jednokaždé obehnané zdi a ob-klíčené příkopem vodou napiněným. "Záhadný Cíňan, stoje vedle mne, usmíval se podivení mému. »Peking,« pravil, »hlavní město tné vlasti. Cást, kterou právě vidíš, jest jádro města: císařský palác.« — Však nebylo to, co jsem viděl, nějaká jednotná mohutná budova. Před mými zraky mihotaly se tisíceré prohýbané střechy a stříšky na celých řadách nevelikých sic, ale ozdobných vzdu.~nýcli budov: paláců, pagod, pavillonů, kiosků, letohrádků, altanů, věží a věžiček, a to vše lesklo se přerozmanitou směsicí tu silných tu jemných barev. Prostranství, na němž tyto budovy stály, podobalo se obrovské, pře-krásné zahradě (ioo6 m dlouhé a 786 m široké), upravené nejvybranějším vkusem proslulého čínského zahradnictví. Umělá návrší s malými letohrádky a besídkami, ozdobné záhony různých měřických tvarů, piničké pestrých květů bohaté východní květeny, umělá jezírka vroubená vkusnými zábradlími, bělounlcé neb žluté stezky a cesty vinoucí se bujnou zelení pažitů, křovin a lxájků, v nichž sem tam rozestaveny rozmanité pomníky z kovu a kamene, drahocenné látkou i prací — a což já vím jakých ještě vzácností chová v sobě nejbližší vůlcolí sídla vládce nebeské říše. »Tato řada paláců uprostř-ecl,« vysvětloval mi Cíňan, »vypražena jest účelům státním a za byt císaře samého. Zde v tomto jižní bráně nejbližším paláci, stojícím v přeskvostnéui nádvoří, přijímá císai- vyslance po-platných knížat a o svých narozeninách i o čínském novém roce hold a blaho-přání princů a nejvyšších hodnostářů říše. Následující palác chová císařskou obřadní siň a t. zv, dvoranu předků. "Lde podávají se císaři v jisté dni dle starobylého zvyku plodiny zeutské, obilí, rozličná semena atd. Zde jest též zkušební síň posluchařů nejvyšších škol čínských a síň na letopisy říše. Dále jest palác, v němž jsou soukromé byty císaře; za ním palác svatební, pak ještě jiné, vesměs rovnoběžné jeden za druhým

stavěné. Na konci této řady císařských paláců jest překrásná květinová zahrada. Po obou stranách této dlouhé řady císařských budov jsou paláce císařoven (maticy a manželky), pal-, příbytky dvorních dám, kleštěnců, dvořeuínů, císařské stráže, komonstva, služebnictva, mimo to paláce dítek císařských, císařská nemocnice, knilxovna, divadlo, klenotnice, konečně různá skladiště na oděvy, kožešiny, hedvábxié látky, na čaj, potraviny, léky, kuchyně a nemalý počet skvostnýchx božišt. Všecicy tyto nepočetné budovy souborným jménem nazývají se »císařský palác« čili »fialové«, jinak »zapovězené« město (»tse-kin-čeng« fialové _ tse proto, že ku stavbě řečenýclx budov smělo jen fialové malty se použíti; »zapovězené« = kin proto, že cizincům pi-ístup nedovolen). ZecT, která to vše se všecli čtyř stran obkličuje, tvoříc pravidelný obdélník, jest přes 7 111 vysoká. Za zdí jest lcol do kola 60 m široký vodou naplněný příkop.

Císařský palác, obydlený asi 5000 až t,000 osobami, obkličuje se čtyř stran »hoang-čeng« t. j. žluté čili císařské město (»hoang« znamená »žlutý« i také »císařský<<), obehnané zdí 10.350 m dlouhou, 6 1n vysokou a průměrně 3 rir tlustou. Není to opět město v evropském smyslu slova, jsou to spíše rozsáliié císařské zahrady a libosady s přečetnými paláci, chrámy, villami, ozclobuými zámečky, letohrádky, kiosky, pavillony atd. Zde jsou domy nejvyšších státních úředníků, rádců koruny, vojevůdců, učenců, umělců atd. "Lde přebývá výkvět míše a tvoří jakousi v sebe uzavřenou říši v říší. Na severní straně císařského paláce vy-píná se do výše 70 'n lesem porostlý t. zv. uhelný kopec, navežený prý ze samélio uhli, jež tu prý nahromaděno pro případ, že by město obléháno bylo; na temeni jeho pyšní se pět skvostných l3udlxovi zasvěcených kiosků. Jinou zvláštností žlutého města jest t. zv. trojí moře, ohromný to rybník ve tEi díly rozdělený, 3725 zn cllouhý a průměrně 300 Irz široký. Jednotlivé části jeklo dělí od sebe dva mosty: jeden mramorový, vysoko klenutý; druhý dřevěný, pohyblivý. Celé to »moře« obepíná ballustrada z bílého mramoru ozdobně ziiotoveuá. V hladině vodní shlíží se na sta píci,rásných, fuxtastických, pohácllcovýcli budov. Na jihozápadním konci cfsařskciio města jest palác z dob předešlé dynastie Rliugů-Cungů, který nynější císařovna-vdova
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ