|
| ||||
| ||||
|
31
Obecná jednota Cyrillská. VÝROČNÍ ZPRÁVY ZA ROK 1901. Čechy. Diecése Králové-Hradecká. Farní Jednota Cyrillská v Dašicích. Roku minulého provozovány na kůru zdejším skladby těchto skladatelů: Binder, Cainer, Capka-Drahlovský, Ant. Foerster, Jos. Foerster, J. Gallus, jelen, Hausmann, Hruška, Horák, Hnilička, Hrazdira, dr. Chmelíček, Kašpa-, Knarr, Křížkovský, Lehner, Masíček, Méhul, Nešvera, Skuherský, Sychra, Schápf, J. N. Škroup, Stecker, Šubert, Palestrina, Pihert, Pietsch, Rampis, Reimann, Říhovský, Tresch, Tranmihler, Witt a Zelinka. — Nově nacvičeno: Mše Cyrillomethodějská od V. Říhovského, Missa in hon. sc. Francisci od J. Nešvery, Requiem od V. Říhovského, Gradualia od Ant. Foerstra, Pange lingua od Palestriny a Jos. Foerstra a zpěvy přisvěcení ratolestí na Květnou neděli od Vojt. Říhovského. Zkoušky konány pravidelně dvakráte týdně (před svátky třikráte), rovněž cvičení do-rostu. Ve sv. týdnu zpíváno vše á capela. Odpovědi čtyřhlasně bez průvodu dle Nešvery. Podobně i vložky zpívány namnoze bez průvodu. Varhany jsou stále ve stejně bídném stavu. V adventě zpívány dvakrát v týdnu staročeské rorátní zpěvy a při májových pobožnostech dvakrát v týdnu, kdy konají se slavněji, dvou, tří a čtyřhlasé ženské sbory a střídavě litanie Lehnerovy a Křížkovského. — I ve zpěvu lidovém opět za pomoci vel. duchovenstva stal se pokrok. Boh. Kašpar, řid. kůru. Morava. Diecése Brněnská. Farní Jednota Cyrillská v Polehradicích. Konáme-li práci nějakou, rádi občas pohlížíme, zda-li nás uspokojí to, co jsme vykonali. Tak i dnes jest nám ohlédnouti se po činnosti naší jednoty v roce minulém. Nových skladeb jsme sice mnoho necvičili, kromě DMis a secunda« od Mich. Hallera a něl.terá Pange lingua, majíce hojnou zásobu z dřívějších let, za to však přihlíženo k tomu, by tyto s nově přistouplými členy ze školky pěvecké počtem 10 lépe prostudovány a předneseny byly. Zajisté s uspokojením můžeme nazpět pohlédnouti na činnost jednoty, Uralat se v duchu církve těmitéž kolejemi, jak to činívala po 16 let, oslavujíc služby Boží o všech zasvěcených svátcích zpěvem čistě liturgickým, zpívajíc vždy případný Introit a Communio gregorianským chorálem, pak případná Gradualia a Offertoria, po případě některou vložku a různé mše (jak lonského roku v ~Cyrillu« dopodrobna byly vyjmenovány) od vesměs doporučených skladatelů. Též ostatní církevní obřady a svěcení obstarávala. Dále při dvojích oddavkách svým činným členům zazpívala, jako výbavou za působení v Jednotě. Kromě toho cvičila též sbory obsahu světského k uspořádání zábavy v masopustě pěveeko-deklamatorní 13. ledna s výsledkem jak finančně tak i morálně uspokojivým. Dále účinkovala při výletě dne 1. září s Jednotou dobrovolných hasičů, kdež nékolik vlasteneckých sborů přednesla ku spokojenosti hojného obecenstva, věnujíc čistý výnos hasičské Jednotě. Že požívá jednota naše věhlasu a obliby i v okolí důkazem jest, že byla pozvána obstarávati pohřební obřady při pohřbu a zádušní mši sv. v Pánu zesnulého dp. faráře a konsistorního rady josefa Valy v Divácích dne 10, října, a sice kromě pohřebních obřadů zpíváno bylo Requiem od Singenbergra. Zajisté, že oceněny byly výkony naší jednoty, nebot hned na to, dne 22, října po-zvána byla, by zazpívala při oddavkách p. Štěpána z Bornemisso s Uaroneskou Marií z Lewetzovů, začež se jí dostalo značného daru jakož i pochvaly. Jak z činnosti možno seznati, působila jednota snaživě ve chrámu Páně Bohu ke cti, u veřejnosti též vlasti k oslavě. Kromě nadání očekávalo nás však těžké loučení se svým milým zakladatelem, předsedou a po 1.7 let neúnavným cvičitelem a rádcem naší Cyrillské jednoty, dp. farářem Filipem Toufarem, jenž odešel na nové působiště do Borkovan. Se srdcem těžkým jsme se s ním rozloučili, nebot ztratili jsme velmi mnoho. On zajisté pochopil veliký význam reformy hudby chrámové a nelekal se žádných obtíží a překážek, jež se mu v cestu stavěly, až dosáhl kýženého cíle. Dostalot se mu vícekráte uznání z vyšších míst, jakož i jednota naše splácela jeho námahy svou láskou a oddaností. Jemu máme děkovati, že máme zbudované krásné varhany, jimiž možno důstojným způsobem zpěv doprovázeti. Co nám může býti útěchou, jest, že tam opět pracovati bude v tomtéž směru v Cyrillské jed-notě, která potřebuje též dobrého vůdce, poněvadž byla teprve před krátkým časem založená, zároveň nadějeme se, že nastávající náš duchovní správce dp, farář Jan Šidlák bude naší jednotu dle možnosti podporovati a u veřejnosti zastávati. | ||||
|