|
| ||||
| ||||
|
— 32
Před odchodem dp. Filipa Toufara uspořádala Jemu na počest společně s jednotou dobrovolných hasičů, sborem učitelským a obecním zastupitelstvem v předvečer Jeho odchodu 7. prosince, pochodňový průvod a zastaveníčko, kdež některé sbory zapéla za velikého účastenství obecenstva. Od valné hromady konané 2. dne měsíce února 1901 měli záležitosti spolkové na starosti: Dp. farář Filip Toufar jako předseda, pan učitel Antonín Coufalík jako jednatel, pan Jan Čermák č. 99 jako varhaník, podepsaný jako sbormistr, pánové starosta obce Bedřich Šír, Antonín Stehlík č. 71, Ondřej Kabela a Method Soukup jako výboři. Členů čítala 2 zakládající, 18 přispívajících a 34 činných, z těchto zpívali: 8 sopran, 12 alt, 7 tenor a 7 bass. Ku konci zprávy vyslovuji jménem jednoty všem příznivcům srdečný dík, zvláště panu učiteli Antonínu Coufalíkovi za cvičení výstnpů k besedě a tisknutí not, s přáním, aby i na dále myšlénku Cyrillskou podporovali, aby pronikla myšlénka ta i tam, kde dosud z neuvédomélosti nebo ze zloby porozumění nedošla, čemuž voláme z pina srdce: »Zdař Bůh!« Jan Stehlík, t. č. sbormistr a zpravodaj. Drobné zprávy. a slavnostní akademií. Při této zapěl sbor zpěváků mimo jiné také známý Rhythmus: »Salve mater misericordiae« (ze solesmenské sbírky: »Variae preces«), jenž Uyl přijat s velikým nadšením. V lednu t, r. počala v iZímé vycházeti v témž čísle »Cyrilla« námi oznámená »Rassegna Gregoriana« (»Hlídka gregorianská«), mésíčník pro řehořský chorál. První číslo obsahuje mimo delší proslov ku čtenářům různé důležité, v poslední době apoštolskou Stolicí vydané dokumenty, jež vyvolaly novou činnost v oboru chorálu. Následují oddélení: Libri e Stampe (hudební novinky) a Corrispondenze e Notizie (Dopisy a zprávy). S druhým číslem počínají se uveřejňovati studie s chorálními notami a pěkné články z oboru chorálu a liturgie. V únorovém čísle jest zajímavé estetické pojednání o antifoně : »Adorna thalamum«, jež snaží se ukázati krásu a néhu tohoto zpévu, kterýž při průvodu na Hromnice chrámy našimi zaznívá. Formát časopisu je velká osmerka o 1,6 stránkách. Vychází u Desclée, Lefebvre e Ci., Roma, Via Santa Chiara, 20-21. Předplácí se pro naše země 5 lir ročné. Vydavatelé jsou ochotni objem časopisu rozšířiti, podaří-li se jim získati si přízeň publika. — Přátelům chorálu, kteří umí s důstatek vlašsky, poslouží nová »Rassegna gregoriana« výborně, aby vnikli do skrytých krás starého chorálu, jehož melodiím naslouchati a je péti bylo druhdy rozkoší nejenom duchovních a véřícího lidu, nýbrž i knížata králův. Y. Bernard Velíšek, O. S. 13. S hudební přílohou k číslu 3. a 4. -~~ »CYRILL« vychází šestkráte do roka ve lhůtách dvouměsíčních. Předplatné, které činí poštovní poukázkou na celý rok 4 K. 40 hal., přijímá redaktor F. J. Lehner na Král. Vinohradech (na faře), kam i reklamace se zasýlají. Nákladem vydavatelovým. — »Politika« závod tiskařský a vydavatelský v Praze „La Vera Roma” píše v čísle ze dne 26. ledna t. r.: Známý skladatel františkán P. Petr Baptista d a F a l c o n a r a vydal u nakladatele římského E. Van den Eerenbeetnt-a slavnostní m š i 12 h l a s o u, rozdélenou na 3 sbory. Poprvé pro-vedl ji v minulém jaře při slavnostech ku posté blah. Crescencie. Mše tato došla úchvaly nejslavnějších vlaských skladatelů i veškerého tisku katolického; je to dílo prvého řádu, imponující vzletnou invencí i mistrným ovládáním formy. P. Petr nazval svoji mši »Církev vítězná« (I. sbor), »Církev trpící« (II. sbor), »Církev bojující« (III. sbor), složiv ji na oslavu Nejsv. Vykupitele na prahu XX. století ve slohu polyfonickém slavné školy římské. Pkr. „Cyrillská škola” Akademie křesťanské čítá nyní 25 žákyň (3 hoši) v I. oddélení, 15 žákyň v oddélení 1I. Funkce Obecné jednoty Cyrillské (oddélení III.) převzala farní Jednota Cyrillská u Křížovníků. Táž připravuje pro dobu' postní (a částečné již zpívala) 3 mše Palestrinovy (Brevis, Iste Confessor a Aeterna Christi munera) a Wittovu 5h1. a capella sc. Raphaelis Archangeli s Te Deum Perosiovým pro oslavu papežské korunovace (II. neděle v posté). Obé nižší oddělení mají cvičení v úterý od 3/45 do '/i7., sbor dospélý v sobotu od 5 do '/27. večer. Pkr. V čfsle 9.—10. minulého ročníku »Cyrilla« byla řeč o »Gregorianské akademii«, kterouž na ixniversité švýcarsko-frýburské založil prof. Dr. Petr Wagner. Budiž sděleno, že první kurs zahájen 4. listopadu minulého roku službami Božími | ||||
|