|
| ||||
| ||||
|
— 43 —
menuto upozorřiovati lid přiměřeným způsobem aspoň na nejiiútnější požadavky správného přednesu. Ve zkouškách takových šetrně sice, ale rozhodně upozorňuj také lid na chyby a nepřístojnosti při zpěvu se vyskytnuvši a to tak dlouho, dokavad nejsou odstraněny, jinak chyby ty v lid se velice vžijí a jen velice těžce dají še pak odstraniti. Obzvláště netrp přívěsků, jež činí zpěv směšným, a v nichž starší lidé velice si libují. Kdož mají silný lilas, požádej, by se mírnili, lzteří nemají sluchu, at mlčí. Takovéto lidové zkoušky ve clirámu opakuj před každou novou dobou církevního roku, by ové pi rodné písně byly nacvičeny nebo znovu zopakovány. Tak během dvou, tří let mnoho se dosáliue. Při všecli těchto reformních snahácli radno však jen zvolna postupovati a nebrati lidu najednou to, s čím takřka srostl. Taková reforma budí pak jen protitlak a dobré věci škodí. Při zavádění této reformy budiž také toho přísně dbáno, aby se lidu tia místě dosavadní nedobré věci podala píseň, skladba n e j e n cl o b r á, církevním zákonům i požadavkům umění vyhovující, ale také velmi dobře nacvičená, by svou nehotovostí a nedoceleností mysli lidu proti sobě nezaujala a reformy neubíjela.L počátku dobře voliti takové písně a skladby, jež velice blíží se písnfni církevním a snaclno obliby si získávají. Teprve pak, když takovýmto postupem vkus lidu byl vytříben, a lid ze sféry oněch sladounlcýcli culcrlátek (jakým jest i Haydenova píseň »"/.de v skrouš(-nosti padáme«) vyveden, pí-istupme k pi-esným církevním písním, jež tvořily kdysi poklad, l; němuž lid náš lnul s oprávněnou lirdostí a láskou. Aby stat tato byla úpinou, chci zmíniti se i o pritvodu písní na varle a n á c h. Jestit průvod varhan při písni věcí velké důležitosti, proti níž často a mnoho bývá hřešeno, Při průvodu písně podobně jako při zpěvu figurálním třeba vždy pamatovati, že varliany a nástroje ve chrámu přípustné mají býti jen pozadím, jen rámem obrazu, jímž jest zpěv. Z p ě v j e s t v ž d y hlavním činitelem, proto také má vždy jasně a zcela zřetelně vynikati, aby slovům textu bylo cele rozuměti. Hra na varhany má jen doplňovati celek tak, abyzpěv měl v nich oporu.') Proto ně-které autority též doporučuji, aby na choulostivých a těžkých místech písně, nebo Icde jsou tony příliš nízké, varhany hrály jen unisono. Všeobecným pravidlem budiž: V a r-hany nepřehlušujte, ba ani ne-zatemňujte a nesrozumitelným nečiňte zpěv lidu čili choru, by každému slovu bylo nejen zcela zřetelně rozuměti, ale aby možným byl i přednes se všemi odstíny. 1. této všeobecné zásady plynou následující důsledky : i. Při doprovodu písně nebudiž po-užíváno silných rejstříků, jinak lid křiči s varhanami o závod. Jakých rejstřilcovýcli kombinací mě1 by varhaník užiti nelze přesně stanoviti; závisí to od počtu zpěváků, lidu, má-li býti průvod slabší či silnější. Silnějších rejstříků, jakými jsou principálové oktávy 4stopé, super-oktávy, kvinty, mixtury a silné rejstříky pedálové nebudiž nikdy používáno, poněvadř, silný doprovod ubíjí přednes a svádí lid k překřikování varhan. Sílu doprovodu od varhan posouditi jest nesnadno, poněvadž zdá se tam doprovod slabší, než ve skutečnosti jest. Proto dobře učiní ředitel kůru, když po-žádá někoho o doprovod písně a sám jde poslechnouti dolů do chrámu. Tíni způsobem snadno vypozoruje nejlepší způsob doprovodu a doprovází pak píseň tak, aby lid vystihl z jeho hry melodii písně, a přece zase aby zpěv nebyl v ni-čem hrou jeho zatemňován. To právě nutno, aby totiž síla hry byla vždy v takovémto správném poměru ku zpěvu. 2. Průvod písně bud úpině jednoduchým, prostým všeho umělkování. Jet kostelní píseň písní lidovou a ta je nápěvem prosta; tomu o(lpovidati má í průvod. Průvod písně má zpěv lidu podporovati, vésti a melodickou myšlénlcu pomoci projádřiti, není však úkolem jeho, aby při něm varhaník ukázal lidu meclianickou zručnost svou a jí se blýskal. Kdo tak činí, nemá o průvodu písně lidové ani ponětí. Jsou však mnozí, Icteří považují to sebe nedůstojným, použíti dobré práce jako předlohy k doprovodu, ale se zvláštní zálibou snaží se vybratiou *) Církevní koncil pražský stanoví o hře na varhanách takto: =Varhany nepřehlušujte hlasu zpívajících a neurážejte mysli nábožné. Hra budil vážná, prostá, daleka všeliké marnivosti a hledanosti, službám božím úpině přiměřena. | ||||
|