|
| ||||
| ||||
|
— 47
i porozumění těžší. Jejich vysoká umělecká cena, jakož i větší schopnost vy-hověti požadavkům zákonů církevních než lze u skladeb jiného druhu, vybízí k tomu, by těchto skladeb bylo nejvíce užíváno. Sami klassičtí skladatelé a kritikové prvého řádu ja1:o Meudelsohu, Ricli. Wagner, Thibaut, 1lmbros a jiní cele se shodují v tom, že stil Palestririův jediný ze všech ostatních nejvhodnější jest k službám božím a pro chrám. S praktického stanoviska nutno ovšem pro nedostatek dobře vycvičených sil sáhnouti ku skladbám liomofonním, poněvadž jsou obyčejně snazší k nastudování, za to ale také po nělcolilcerém opalování sevšeduí, kdežto polyfonní skladba, čím častěji bývá opanována, tím srozumitelnější se stává, působivější a zajímavější. Volba skladeb jest vůbec pro chor věci velice důležitou, které ne-bývá obyčejně věnována náležitá pozornost. Jest totiž nutno, aby vždy voleny byly skladby nejen církevním a liturgickým požadavkům vyhovující, ale také pěveckým silátu místního choru při-m ě ř e n é. Zvolí-li ředitel kůru skladby těžké, ztrácejí zpěváci zájem ku zpěvu a sebedůvěru, zvolí-li zase na př. ve městech, kde dobrých sil bývá sdostatek, skladby leličiho stylu, ač mohly by dobře dávány býti mše stylu Palestrinova, budí tou dobrých sil nechuf, poněvadž vytříbenější vkus jejich žádá si něčeho cennějšího, uměleckého. Tak v obou případech bývá pak výsledek destruktivní, a zpěváky takovýto způsob z kůru spíše vyhání, než aby je vábil. Bude tedy obezřetný ředitel hůru vždy toho dbáti, aby nejen svou laskavostí a charmantncistí, ale také přiměřeným výběrem cenných skladeb církevních co nejvíce dobrých zpěváků si získal a je si také udržel. [ zde, ano zde více než jinde třeba státi na výši umění! O dobré skladby není dnes více žádné nouze. Mší a skladeb jiných jedno-, dvou- i vícehlasých pro mužské i smíšené sbory ocl skladatelů starýcli i nových jest bohatý výběr, jest třeba jen objednati si potřebné skladby na u k á z l: u a z nich si skladby míst-ním silám přiměřené vybrati. Nejprve radno dávati lehčí skladby, pak ale stále postupováno budiž ku skladbám lepším a těžším, až dosaženo bude polyfonních sl:lacleb stilu Palestrinova. Jakmile zpěváci se v t3 to skladby vžijí, budou je zpívati snáze než skladby moderního stylu. llobré provedeni skladby závisí ovšem od zkoušek, proto budiž jim také věnována co největší péče. Odporoučí se pak konati zkoušky tímto způsobem: Cvičitel nejprve sám dobře prostuduj vybranou skladbu, aby vystihl správný přednes, odstíňování a rozsah jednotlivých hudebních myšlének (frásí) i celku, a vyhledej obtížná místa každého hlasu. Na to vše jest totiž dirigentovi upozorňovati zpěvál:yhned s počátku při cvičeních sjednotiivými hlasy. Pak teprve přikroč ke zkouškám a sice iiejprve se sopránem a altem zvlášt a tenorem a basem také zvlášt. Když hlasy jednotlivě dobře na-cvičeny jsou, přikroč ku společným zkouškám sborovým. Při zkouškách dobře jest počínati si takto: Nejprve sám přečti, přelož a vylož text a dej jej zpěváky znovu přečísti, ale tak, aby při tom bedlivě šetřeno bylo přízvuku a přednesu Po té s kaž-dým hlasem z v 1 á š f dobře nacvič jednotlivé hudební věty a pak teprve s dvěma hlasy dohromady (sopránem a altem ---tenorem a basem). Obtížná místa přczpívej — možno-li — s každým zpěvákem zvlášt a neúprosně dbej, by ton byl_ pevný a jasný, výslovnost zřetelná, před-nes a oddecliy správné. Chybí-li zpěváci, přeruš ihned zpév a chybu oprav. Uspoi•í se tím času a korrektura utkví v sluchu hlouběji. Při tom však jednej laskavě a upozorňuj na chybu vždy jen taktně, šetrně a zdvořile, by zpěvák nebyl za hanben. "Zpěváci mají zajisté dobrou vůli, ale ne vždy potřebné dovednosti. Té však dirigent dosáhne u nich jen cvikem_ ne ale příkrostí nebo výsměchem. Cím zdvořileji si dirigent počíná, tínt více zpěváky ovládá. Tím nechci ovšem říci, že by mezi zpěváky nemělo býti dbáno kázně, naopak dobrá ]:ázeň jest jednou z prvých podmínek zdařilého provedení skladby. Proto ani při zkouškách, ani na hůru chrámovém ředitel kůru netrp, aby zpěváci mezi sebou se bavili, žertovali, smáli se a tak pod; rozptyluje to pozornost l:u zpěvu nutně potřebnou, když ani o jiném důvodu ne mluvím. Sám ovšem nechf prvý předchází zpěvákům dobrým př í lc l a d e m. Mimo to velice důležito jest, aby zpěváci si uvykali při zpěvu často pohlížeti na taktovku dirigentovu, která má jim býti kouzelným proutkem je cele ovláclajícím. Nastudováni skladeb způsobem výše naznačeným vyžaduje sice více času, za | ||||
|