|
| ||||
| ||||
|
YRI I~Il
CASoPIs pro katolickou blidbll po,'sváfilotl v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, zároveň ORGrAS OBECNÉ JuRm CYR=SirÉ. Majitel, vydavatel a redaktor: 1902, Ročník XXIX, F. J. LEHNER. Cís10 9. á 8, wlmimnnunnniuminuuuuunuwimuinniiniiiiiimniinntmm~ninmunnnnmminnmmrmnmmnnnimiiuniunnnwuninmm~u~nuuuiuwumnunwuiuuiLli~ Obrana reformy církevní hudby. Napsal František Jirásek. (Pokračování. Witt jako publicista a organisator. Pravil-li kdysi dr. Proske Wittovi, že není tu nikoho, kdo by se ujal klassiků a je světu demonstroval, kdo by se za-býval huclební praxí a s odpůrce polemisoval, nenaclál se arci, že skálopevný bojovník ten se již našel a s ním právě rozmlouvá. Wittovy zásluhy o sevšeobecnění reformy možno oceniti toliko zevrubnou lekturou jeho odborných spisů. V připomenuté již s hora brožurce praví Witt mezi jiným : »Tridentským koncilem stanoveno, že v církevním zpěvu a v hudbě varhanní nesmí býti ničeho lascivního a nečistého. Toto hlavni pravidlo církevní hudby bylo již v přemnohých biskupských i papežských nařízeních s dostatkem odůvodněno, blíže ob-jasněno a důtklivě připomenuto. Dle toho nesmí chrámová hudba býti theatralnou, vůbec světáckou, nýbrž vážnou, důstojnou a vznešenou. Skutečnost však po-učuje nás, že bývá přečasto nevýslovně trivialnou, lascivní, nedůstojnou a sprostou, začasté i hudebně a liturgicky ne-smyslnou. Chorál, vlastní to církevní zpěv, jest liturgickým zákonem, jímž zavazují se ordinariaty, církevní představenstva a řiditelové kůru pěstovati iej před každým jiným druhem církevního zpěvu; bývá chorál tedy zpíván a jak? Nynější stavchrámové hudby jest politování hodný, nutící nás s hlubokým věru žalem při-znati, že dnešní chrámovou hudbou při-spívá se toliko k zneuctěni nejsvětější Svátosti a stánku Božího, jakož i v ne-vážnost uváděno bývá posvátné umění. A jestli H. W. Riehl s pravdou di, že smyslnou a zvrhlou hudbu dlužno po-rovnati s pozvolnu působícím jedem, jest zajisté velmi smutné spatřovati, kterak v chrámu Páně, kde zbožný lid má se povznášeti a zušlechtovati, působí se značnými hmotnými prostředky k tomu, aby prostřednictvím hudby katolíkům byla vštěpována frivolnost, smyslnost, vůbec světácká mysl.« »Reformu možno uskutečniti jedině důkladným vzděláním se v pravé církevní hudbě. Při této musí veškeré faktory spolu-působiti: vyučování hudbě v kněžských seminářích a v ústavech učitelských; vlády i ordinariaty musí rovněž k povznesení církevní hudby svým způsobem přispívati ; ale ani tím vším nedojde se kýženého cíle, pokud jednotlivci z řad duchovních a řiditelů kůru nepřiloží sami ruku k dílu. Proto bylo by důležito, zaříditi jednotu pro zvelebování církevní hudby, a to nejen v Bavors]cu, nýbrž v celém Německu. "Této Jednotě muselo by se do-stati odborného časopisu s hudebními přílohami, jimiž by se v první řadě rozšiřovaly skladby dvou- až trojhlasé s průvoclem varhan a t. d. Ducha (výraz) po- | ||||
|