|
| ||||
| ||||
|
67 —
literáti žádali, by ponechány jim byly pozemky k užívání, aspoň na léta nájemně smluvená. Odúvodnili svou žádost tím, že jsou ponejvíce chudí a stai•í lidé, k práci neschopní, ]cteřf jiného jmění nemají a literacicé pole zčásti pronajali, z druhé pak části úrodu mezi 24 členů (brati•í) dělí. Však marné byly vše žádosti.« Literáti v Labském Kostelci žádali, by ponecliali jim kancionály. Ale v. Mayera rozhodl: »Es bleibt bei der schou geschehenen Abtiveisung der Bruderschaftsvorstelier in Ansehung der Ausfolgung der Kancionale, da sie wirklich zum Literatenchor geličren *) und wenn solclier aufh~rt, zur Kirche gar nicht meter nothwendig lind.« (!) — Rovněž tak odbyty byly žádosti literátů plzeňských a třebenických. -- Marně ujímal se literátů sám hradecký biskup Hay, milovník jejicli zpěvů, dolcládaje samému císařskému dvoru, že ten zpěv mateřským jazykem konaný s císařským úmyslem se srovnává. Marně i jiní mocní přátelé přimlouvali se za ně. Foto jednání král. gubernia řídilo se docela dvorním dekretem ze dne 20. června 1786, N. 1463, jenž nařídil takto: -Da der Religionsfond zur Seelsorge und nicltt zur Bezahlung der Kirchenuzusik gewidmet ist, letztere aber nur in jenen Kirchen beibehalten `verden mag, wo sie ungeachtet der ver inderten Úmstálide und der hin und wieder vermiuderten 1?ingánge (t. po zrušeni bratrstev) gleicliwohl aus den eigenen Kirchemitteln bestritten Nverden kanu; so kann den Chorregenten eine Lntscliádigung des ihnen durch die Aufhebung der Bruderschaften und Koleda entgangenen Gehaltes aus dem Keligionsfonde nicht tieleistet werden.« (Gaksch, Gesetzlesicon, 1., 466, »Cliorregenten.«) Bylot zabrané jmění literáckých bratrstev odvedeno do náboženskélio fondu. Sem tam byla nějaká z noho částka přiřknuta škole neb chudobinci, zejména v Praze. Bratrské kapitály, u sousedů stavů a j. uložené, byly lined vypověděny a vymáhány. Nájemníkům polí, luk a rybníků byl nájem též vypověděti a pak tento majetek prodán. Bylo-li ve správě bratřiny též fundační neb nadační jměnf, bylo z bratrského vyloučeno a svému účelu přiřknuto a oclevzdáno. (Viz na *) Literáti dokazovali, že jsou majetkem kostela.př. literácké bratrstvo u sv. Petra na Yoříčf v Praze.) Všecky jistiny, pozemky, požadavky, nájmy a dluhy bratrstev byly přísně a přesně vyšetřeny a úředními doklady, obligacemi, výpisy a výtahy z veřejných knih a bratrských matrik a zápisnílců, pokud bylo lze, dotvrzeny, jména a hypothéky dlužníků a nájemníků zjištěny, by nemohlo nic umlčeno býti. Tou příčinou zavírá se v zrušovacích aktech literáckých bratrstev, obzvláště zámožných, též mnoho místních zpráv, pro místopis té které farní osady důležitý. Nejvíce zpráv zachováno o týnském literáckém bratrstvu v Praze, ježto zde uložen i bratrský zápisník (matrilca). Při řečených dražbách z pravidla nejhůře ceněny byly ]cancionály. Rychnovský rukopisný kancionál z r. 1606 vy-dražen byl za 4, čti čtyři krejcary, dva jiné staré za 6 kr. Sama licitační ]comise uznala za dobré omluviti ten žalostný prodej; však neměla jiného důvodu, nežli že prý nikdo na ty kancionály nepřidal! V Kutné Hoře prodán i foliový, na pergaméně skvostně psaný kancionál za i zl., jiný papírový za 32 kr., šest jiných starých kancionálů foliového formátu za 21 kr.! čti dvacet a jeden krejcar! V Lounech prodali ten velký český graduál, krásně malovaný, za y zl; však nyní musili dáti Lounští za něj zemřelému Donebaurovi 3200 zl., jak laskavě se mnou sdělil lounský starosta Dr. Hilbert. (Není zde místa k podrobnému vy-pisování zmařených takto kancionálů českých i latinských.) Napočítal jsem tak rozmrhaných kancionálů všeho druhu v zrušovacích aktech na sta a mezi nimi nemálo uměním vzácných a drahocenných, z nichžto nyní daleko větší část je ztracena. Promrhaný to statek a po-klad národní! Zachovanýcli podnes kancionálii jest pramálo.« Jak lehko vážili sami úřadové ty kancionály, na jevo jde na př. z licitačního protokolu náchodského bratrstva (ddto to. VIII. 1786). Psánot v něm: »27 Stúck verschiedene, theils gedrucicte, theils gescklriebene Gesangbiicher, so nur zuni L e r r e i s s e ti als geschriebenes Papier gebraucht werden kann«! Pak ovšem nebudeme diviti se, že prodali celou tu haldu zpěvníků za 1 zí. 48 kr., Kutno-horští svých šest foliovýhh kancionálů za 21 kr, atd. A tento zlý duch času, polirdání těmito vzácnými památkami staročeské zbožnosti, umění a slávy bylo tehdáž obecné. Městská rada Hradce i* | ||||
|