|
| ||||
| ||||
|
73
datuými pomocníky napřed vycvičení pěvci školní. Slyšelř jsme toho pádný doklad v adventě. Píseň: »Vesele zpívejme« zpívala se u nás s mnohými ne-patřičnými přívěsky a kudrlinkami. A hle! o velké mši sv. v neděli adventní zněla zcela přesně. Proč? Poněvadž pěli ji žáci správně dle not a dle nápěvu ve zpěvníku předepsaného. A odrostlí drželi se clle žálcir a píseťt lilaltolila chrámem důstojněji a velebněji než jindy a lahodila nejen uchu, ale i tomu vnitřnímu sluchu, který v písni duchovní slyší ohlas zpěvů vyšších, nadpozemských. —L kronilcy spolkové dovoluji si uvésti tyto paměti hodné události: t. V lednu m, r. ob-držela Jednota naše vzácný přípis od? --- od finančního řiditelství v Čáslavi s nařízením, aby spolek náš ze svého jmění přiznal daťt, t, zv. ekvivalent. Mohl jsem s dobrým svědomím odepsati, že nic nedostanou. Nebo spolek náš bude míti povinnost tu daň přiznati až teprv r. igo5, ovšem že jen tehdy, bude-li co v pokladně jednoty, což velice pochybno. 2. Jiné, mnohem příjemnější vyzvání a pozvání obdržela jednota naše z Křelovic za příležitosti požehnání tamější nové mešní kaple. Byla požádána, aby při slavném torr, svěceni, jež vykonal sám nejdúst. p. biskup budějovický, meškající právě v osadě za příčinou biřmování, a při první v té kapli mši sv., kterou J. B. M. sama sloužiti ráčila, obstarala bohoslužebný zpěv a přispěla ]c lesku slavnosti, jež se jak náleží zdařila. Umělci naši mohli se pochlubiti nově nastudovanou Cainerovou mší ke cti sv. Václava a pak ještě jinými českými i latinskými sbory. Sbor celý pohostěn pa,k by1 skvěle u p. starosty Tomáška, u něhož i nejdůst. p. světitcl s četnými duchovními i světskými hodnostáři hostem byl a sám sebou i s p. hostitelem velice spokojen přijel v růžové náladě před samým příjezdem nejdůst. pana biskupa do ',eliva a zapěl hned při vstupu J. B. Msti do klášterního kostela Foerstrovo: » Lcce sacerdos magnus«. Chvalná zmínka o zpěvu v Kře-lovicích byla v lonslcém sešitu »Buclivoje« číslo 43. — 3. A ještě jedno pozvání dostala Jednota naše: na t. zv. Cyrillské exercicie čili společná hudební cvičení, která se pra všecky Cyrillské jednoty naší diecése ]conala lonskélto roku v Německém Brodě za protektorátu tamní sl. městské rady, a to ve dnech 6. 7. a 8. srpna. Předseda poslal sic okružník a program těch cvičeb všem členům čin- ným, ale nepřihlásil se než — předseda sám, bezpochyby proto, aby se stalo jakési vyrovnání: v Křelovicích byli všichni členové mimo předsedu ; at si tedy jede do Brodu předseda mimo všecky členy ostatní. lnu, pomyslil jsem si: Je vidět, že mi členové také nějaké vyražení přejí a jel jsem a nelitoval toho. Slovutný náš diecesanní předseda, veledůst. p. Dr. Mrštík, všemožně se přičinil, aby pečlivě voleným programem, pozvanými řečníky a cvičitely, slovem i příkladem vlastní cvičby ty poučnými učinil. O zdařilé pro-vedení bohoslužebného zpěvu velikých zásluh sobě získal domácí řiditel kůru p. Unger. Velice poučné a poutavé přednášky střídaly se se sborovými cvičbami účastníků samých, kteří čemu ve dvou dnech se naučili, pak třetího dne v kostele provozovali. Kůr byl tehdy piničký zpěváků a všecko to množství pělo jako jedněmi ústy; na všech patrna byla nálada přiměřená posvátnému místu, úkonu a textu; v celém množství nepadlo jediného zbytečného slova, všecky ovládala sebraná mysl a vzorná pozornost na nejmenší odpovídku. Bylo patrno, že zpěvem se modlili a modlíce se zpívaly. Řílcá se, že roztržitost jest nakažliva; zde ale mohlo se říci, že pozornost byla nalcažliva a tím že zdárné provedeni ne-jen usnadnila, ale již jaksi předem zaručila. — K osvěžení účastníků uspořádány byly přičiněním p. Ungra od domácích sborů a umělců v divadle večerní pěvecko-hudební zábavy. Předneseny při nich skladby vesměs koncertní, solové i sborové, které pečlivým provedením po-skytly vděčnému posluchačstvu pravou pochoutku. — Poslední den ukazoval nám vdp. děkan památnosti města, městské museum a v něm památný Německobrodský kancionál, na jehož pergamen dal prý Trčka z Lipnice tolik telat zabít, co kniha listů obnáší; pak kostely, ústavy atd. Já přidal si ještě půl dne, navštívil péčí nynějšího velezasloužilého purkmistra, p. V. Kabeláče, pěkně upravený hřbitov, novou výtečně zařízenou nemocnici, opatrovnu a sirotčinec a pal,: velice vkusný městský park, jakým málokteré venkovské město honositi se může. — Ale to již nepatří do naší muziky a proto z kroniky naší jednoty za 4. jen to ještě uvádím, že povzbuzení, jež si do lonské jednatelské zprávy předseda připlésti do-volil, nezůstalo bez účinku: brzo po schůzi přihlásili se dvě dámy za členy činné (paní Sacherová a paní Alferová) a po- | ||||
|