|
| ||||
| ||||
|
tkuul za úlol »staré posvátné rity všude.. . pečlivě zachovati, obi-ady, jež snad v za-pomenutí upadly, obnoviti, jestliže však znešvařeny jsou, je napraviti, — liturgické a obřadní knihy, především Poutifilcál, Rituál a Ceremoniál dle potřeby opraviti«. (Bulla »lmmensa aeterni Dei«.) Za pontifikátu Sixta V. zařízena též vatilcánsl.á knihtiskárna, z níž vyšel r. 1591 žaltái-, dle breviáře, opraveného na rozkaz sněmu tridentského (Psalterium juxta Reformationem Bi-eviarii Romani ex decreto sacri Concilii Trideutíni). Nástupce Sixtův, Reltoř XIV., seděl na stolci Petrově jen krátkou dobu. Po něm následoval Klement VI1I. Brzy po jelio nastoleni zrodila se nová myšlénka re-formy chorálu, ovšem, právě jako za Řehoře XIlI., nikoli v nejvyšší viditelné hlavě Církve, ani v hlavě jiné kompete.tttií církevní osobnosti, nýbrž ve vrtkavé hlavě soukromých podnikatelů.
Leonardo Parasoli, dělník medicejské knihtiskárny, a Don Fulgenzio Valesio, inuich cisterciacicého kláštera »Santa Croce in Gerusalemme« v Rímě, vynalezli nový způsob tisku, jímž umožněno tisknouti chorální knihy s velikými notami a písmenami, t, j. ve velkém for-mátě, na jaký až do té doby tiskařství se nezmoltáo. Nový vynález měl arcit různé nedostatky a vady, — bylyt typy vyřezány ze dřeva, — avšak to neodstrašilo podnikavé vynálezce. Zaručiv si přízeri svého pária a prácedárce Jana Ki-titele Raimondi-ho, ředitele medicejské knihtiskárny, vyprosil si Yarasoli s Don Fulgenticm pro svůj vynález papežský patent, kterýž byl jim skutečně vydán, dne 16. záře 1593 a uděleno jim privilegium na patnáct let. V této listině jmenováni jsou jakožto vynálezci Don Fulgentius Valesius a Leonardus Yarasolius, — ale místo Fulgentia uděluje se palc privilegíunt jeho synovci Silviovi (.>Siivio V alesio, nepoti dicti Fulgentii«). Vynálezcům záleželo nyní na tom, aby obdržené privilegium co nejdříve využitkovali a uhradili ne-malý náklad, jaký věnovali novým tiskařským pokusům, i ohlíželi se po rukopisu, kterýž by mohli dáti pod lis, novým způsobem zařízený. Tu dověděl se Don Fulgerltio od Jana Oadřeje Di agoni-ho, žáka Palestrinova a vynikajícího slclaciatele, o Grudualu, jejž prý z rozkazu Rehoře X111. Palestrina opravil, a ještě v rukopise u sebe chová. Bez odkladu počal se poptávati u samého mistra. Palestrina se přiznal, že opravil pouze »nedělní mše«, (»le Messe Domeuicali«); »mše pro svátky svatých že opravil Annibale Zoilo, a že u ného jsou«. Nabídl se však zároverť, žc by také druhou část Gradualu, tak zvané »Sanctuarium«, čili »Yroprium Sanctorum«, sám opravil, jen že by museli zákazníci tři neb čtyři měsíce počkati. Po této poptávce počali Fulgenc a Yarasoli s Palestriuou hned vyjednávati; tento se zavázal, že dokončí Gradual i Autifonář, a oni slíbili mu za obě knihy tisíc skudů (přes 20.000 franků). Na to odebral se Palestrina ve pro-spěch tohoto ujednáni ke kardinálu Gesualdovi, a před shromážděnými údy kongregace obřadů se nabídl, svou práci ke zkoušce předložiti, aby pak mohla tisizu býti odevzdána. Přítomní kardinálové Paleotto a Alessaudro de Medici odvětili mistru lichotivě, že dle jicli mínění díla jeho nemají opravy ani zapotřebí, ježto by prý k tomu nikdo nebyl schopným.*) Palestrina představil se pak ještě uělcolilu•áte kongregaci a snažil se ji získati pro nově zamýšlenou reformu cliorálu. Nevíme, zdali byla tu řeč také o pro-padlé reformě za Reiioře XIII., a zda pi- ly na přetřes důvody, z jakých tehdy celý ten podnik talc náhle vzal za své. — Za těchto vyjeduáváuí uplynulo né-]colik neděl. Yarasoli a Don Fulgentio naléhali na jich ukončení. V polovici ledna 1594, anebo již něco dříve, podali papeži prosbu, chtějíce se přesvědčiti o jeho úmyslech ohledně reformy chorálu. Vyslovují tu své přání, s tiskem opravených knih co nejdříve započíti; neběží jim o to, jaké jsou to melodie, jež mají tisknouti. Jenom nemá prý po-tom nějaké officieluí vydání je poškozovati, lc čemuž žádají přislíbení Jeho Svatosti. Zádají tudír', papeže, aby poručil, by směli tisknouti obvyklé choráhli lc,tíhy, tak, jak tehdy byly, se v š e rn i c h ybami, jaké se v nich tenkráte nalézaly. Vzhledem na veliké výloliy podnikatelů má býti všeliká orficieluí reforma vyloučena, t. j. až by vypršela Ihurta jejich privilegia. Dále nechat povolí papež tisk melodií, jež opravil Palestrina a jeho pomocník, ježto jsou již hotovy. Mimo to spiní se prý vydáním opravených melodií přání sněmu tridentskéio a Relioře X1I1.**) Jen pod těmito pocl- *) Dle výpovědi Iginiovy, při soudním výslechu, 2. března 1597. **) Jak málo zakládá se na pravdé tato věta | ||||
|