|
| ||||
| ||||
|
— 8 —
Aesthetika církevní hudby zádá zde T e m p o jest vedle plasticnosti formy kontrapunktického umęní, ale náš umę- uejhlavr_ęjším momentem úcinného pred- lec není z toho, procez omlouvá se har- nesu skladby, jez rídí se v absolutní monickými umęlűstkami, jez patrnę wag- hudbę dle rythmické struktury skladby. neriánűm odkoukal.) V hudbę úcelné modifikuje se kromę Hlavními znaky nepravidelné periody toho dle sekundárních zde pozadavkű jsou: rázu budto poetického aneb tonomaleb- (7Prosté i nękolikeré opakování zá- ného. Kazdá skladba má z prirozenosti vęru v rűzných modifikacích za prícinou své takrka resultujícf tempo generální, naléhavého utvrzování ci zakotveni té od nęhoz odchylujeme se toliko z prícin které význacnęjší periody, jmenovitę pak dűlezitých, męnící se formou, charakte- na konci jisté vęty aneb celé skladby; rem a textem nálezitę odiivodnęných. L) opakování jistého taktového mo- Nápadné zmęny tempa oznacuje ostatnę tivu i jisté fráse za úcelem mocnęjší skladatel sám. gradace positivné a regresse negativné Generální tempo církevnícli skladeb cásti periody; kolísá asi mezi 42 az I20 rázy v minutę ; cJ elise (výpustka) té které tęzké sluší však presnę rozlišovati rázy pűlové (fraseologicicé) doby, jíz hledí se postup noty od rázű noty ctvrtové, coz z pou- lce kadencnímu bodu budto urychlovati hélio oznacení taktu C— ' nebývá v kaz- aneb prehodnocením na dobu lehkou dém prípadę zrejmé. Na príklad tempo zdrzovati; ó'= 84 (relativné tempo tepny) mozno (1neocekávané prerušení definitivne povazovati za rn o cí e r a t o aneb c o n jiz kadence zdánlivę cizorodým zivlem moto; není však moznost vyloucena, budto harmonickým (klamným závęrem), ze skladateli tanulo instinktivnę na mysli aneb i rythmicko-melodickým. tempo )=42, pri kterémzto stupni me- Ustáváme tímto od dalšího vytcení tronornu namane se nárn jiz jakési g r a v e mozných prípaclű umęleckého prerušo- neb largo. Tu, vęru, není ber, výjimky vání presné symmetrie, jez zevrubnę se- jedno a totéz, taktovati to ci ono tempo, znati lze toliko studiem moderní nauky opomenul-li skladatel »malickosti té si o formách a vydatným cvicením se všimnouti«. Rythmické kontoury skladby v analysi mistrovských skladeb. Ve všech lze talcovýmto prchuratem, pi•idruzí-li se zcíe uvedených i ostatních prípadech k tomu ještę taktující prednes, hrubę prerušené symmetrie modifikuje se rázem znetvoriti, ba i svętácký ráz do ryze tempo i dynarnika, t. j, strídá se strin- církevní skladby zanášeti. gendo s calandem, crescendo s decre- K oznacení generálního tempa po- scendem zcela odlišnę od panujícího uzívalo se dríve italských slov; nyní tempa a predepsané dynamiky, o prí- dává se prednost metronomisování, po zvucích prűtahű a synkop ani nemluvę, prípadę hledí se italskými výrazy inter- jez mají dosti casto svoji vlastní, na pretovati nálada a soucasným metrono- formę více ménę nezávislou dynamiku. misováním stanoviti presné tempo skladby Tempo rubato liraje zde velkou mnohdy a té které vęty její. V církevních sklad- úlohu, — musí však býtí odvozeno z pa- bách interpretuje se nálada vlastnę tex- nujících právę zivlű formových, jinak by tem; proto jsou zde epitheta jako: con povstal kapriciosní prednes, ne-li do- brio, risoluto, dolente, religioso a pod. konce rythmický chaos. zcela zbytecná. Predepsané skladatelem Úlcol dirigentűv, jak patrno, není tak tempo dluzno respelctovati potud, pokucl snadný, jezto od krásna k šerednu jest akustika chrámová rychlejší tempa vűbec pouze krok. Kdo necítí se cío veš)cerých snáší; ne-li (pri pazvulcu), pak nutno zá- tajemství skladby býti úpinę zasvęcen, dané tempo o nękolik stuptiű zmírniti. tomu jsme tou radou, by neodvazoval Pri mírných však a zvolných tempech se na skladby príliš slozité; a neműze-li respektuje se bezvýjimecné zádaný stu- jiz konecnę jinak, bude vzdy jen s pro- peii metronomu. Ménę zkušeným clirigen- spęchem, nechá-li veškeré jemu proble- tűm doporucujeme studium nových skla- matické odchylky od povšechného tempa deb pri metronornu az po dosazení na- stranou. Nebot lepší fadessa prednesu prosté. jistoty tollo lcteréllo v partiture pri celkové jinak správnosti tónű a casu zádaného stupnę ryclilosti. Tím však nezli rozervaná rhythmika a co ipso nemíníme, by metronornu pouzito bylo znetvorená forma. Tímto došli jsme k po- i pri zkouškách sborových, ponęvadz všechnému tempu skladby. presnę hodinový prednes ruší jednak | ||||
|